Martin Zika | 5. 9. 2020

Černé zlato vyrobené z odpadků. Pražská Kokoza pomáhá snižovat objem organického odpadu

Kokoza je mimořádně zajímavým příkladem společenského podnikání a svobodných firem. Je působivým dokladem toho, co v současném světě byznysu mnohdy není patrné: že první starostí podnikatele by měla být snaha poskytovat nějakou službu, prospěch druhým. A teprve ve druhém sledu se starat o zisk.

Pokud vám výrazy jako bokashi, vermikompostér nebo třeba žížalí čaj nic neříkají, pak byste možná byste měli absolvovat některý z workshopů Kokozy. Třeba už jen proto, že bioodpad dnes tvoří až 40 % komunálního odpadu a často končí na skládkách, kde se z něj uvolňují skleníkové plyny. Lidé v Kokoze se proto rozhodli učit lidi i firmy organický materiál zpracovávat, tak aby se raději proměnil v „černý poklad“, tedy kompost.

Uzavřený cyklus jídla

Někdy okolo roku 2010 tehdejší sociální pracovnice Lucie Matoušková Lankašová s kamarádkou přemýšlela o budoucnosti. Snažila se přijít na to, jak by se mohla věnovat své zálibě v pěstování a kompostování ve městě a současně vytvořit smysluplná pracovní místa pro lidi s duševním onemocněním. Hodně jí tenkrát pomohl článek o komunitních zahradách ve Velké Británii, kde právě takové lidi zaměstnávají. A když pak se svým nápadem vyhrála soutěž Social Business Idea 2010, kterou společně s Erste Bank pořádal pražský Impact Hub, nebylo co řešit. Po dvou letech vylepšování záměru vznikla Kokoza o.p.s. a byť počáteční euforii záhy vystřídal stres a také příslovečný pot a slzy, dnes je zřejmé, že nastoupená cesta byla správná.

Dokazuje to mimo jiné celá řada projektů, za kterou organizace stojí. Podle výkonné ředitelky Radky Pokorné je hlavní snahou vrátit do vědomí lidí teorii uzavřeného cyklu jídla, tedy že zbytky z vaření patří do kompostéru. Kromě už zmíněných workshopů o tématu využití organického odpadu proto lidé z Kokozy píšou články, dělají osvětové kampaně, ale zároveň se zaměřují třeba i na přímou spolupráci s gastroprovozy v regionu. Nejde tedy zdaleka jen o teorii.

Součástí jejich práce je hledání konkrétních řešení pro lidi ve městech, také proto Kokoza iniciovala vznik designového vermikompostéru. Mimo to se snaží vytvářet partnerství s veřejnou správou nebo firmami, kterým pomáhá se CSR aktivitami, budováním firemní kultury i komunitních zahrad či se zpracováním bioodpadu. A v neposlední řadě zaměstnává v integrační dílně lidi se zkušeností s duševním onemocněním, kteří by jinak na otevřeném pracovním trhu nejspíš neměli šanci se uplatnit. Ti realizují různé zakázky, budují komunitní zahrady, starají se o zeleň nebo truhlaří. Ani to ale ještě není všechno, organizace také provozuje vlastní e-shop s cílem zvyšovat dopad své práce.

Letní horka mohou mít i svá drobná úskalí. Pokud máte doma vermikompostér, měli byste pravidelně kontrolovat, jestli vám kompost nevysychá a žížalám není příliš velké teplo
Kokoza.cz

Jestli to opravdu dělají

Důsledek svých aktivit a jejich vliv na konkrétní změny ve společnosti sleduje pomocí metody nazvané Result Chain. Na začátku je definování toho, co by která činnost měla přinést. A jak Radka Pokorná vysvětluje, nejde tolik o to, kolik se například prodalo vermikompostérů nebo kolik lidí absolvovalo workshop o kompostování. To nejdůležitější je sledovat, jak velké množství lidí pak opravdu začne danou věc dělat. „Proto se snažíme například po několika měsících od nákupu zjišťovat, jestli ten člověk skutečně kompostuje, případně proč to nedělá, co mu v tom brání atd.,“ vysvětluje Radka Pokorná. A říká, že si někdy s kolegyněmi – tým Kokozy tvoří převážně ženy – připadají jako na začátku. Často mají pocit, že čísla nejsou dostatečná a že by potřebovaly věnovat měření dopadu víc času.

Radka Pokorná, Kokoza
Kokoza.cz

Potýkají se také s neexistencí pozitivního ekonomického modelu, který by dokázal započítat externality vyplývající z toho, že odpad končí v popelnici. „V téhle věci bohužel nefunguje žádná jednoduchá rovnice typu ‚když budeš méně svítit, ušetříš‘,“ podotýká Radka Pokorná. „Hůře tedy hledáme třeba byznys modely pro firmy, ze kterých by jasně vyplývalo, že používat kompostér má pro ně smysl. Když se je snažíme o prospěšnosti kompostování přesvědčit, musíme hodně využívat marketing, argumentovat pozitivním vlivem na značku atd. Zatím to prostě bohužel nejde znázornit jen pomocí tvrdých dat, zvlášť když je v ČR svoz odpadu stále tak levný.“

Dalším problémem, který pražské firmě ztěžuje práci, jsou časté změny ve vedení městských částí a měst. Přesněji řečeno je to neexistence dlouhodobých vizí na úrovni samospráv. „Závidíme v tomhle třeba Dánsku, kde jsou jednak strategie přesahující horizont jednoho volebního období běžné, ale především se dodržují i tehdy, když do vedení měst po volbách nastoupí představitelé dosavadní opozice,“ s trochou hořkosti v hlase poznamenává Radka Pokorná. Dodává ale, že se už i v ČR objevují čestné výjimky, třeba Litomyšl.

Je třeba změna k lepšímu

Asi příliš nepřekvapí, že se Kokoza také stala členem nedávno vzniklé iniciativy Změna k lepšímu. Podle ředitelky sice zatím ne tolik aktivním, to by se ale mělo změnit. „Dává nám to smysl a určitou naději do budoucna,“ vysvětluje Radka Pokorná. „Změna k lepšímu totiž z našeho pohledu sdružuje firmy a organizace, které mají vizi, reálně něco přínosného dělají a mají i zkušenosti s vytvářením projektů, jenž můžou Česko posunout dál, ať už jde o technologie nebo péči o krajinu.“ Iniciativa podle ní sdružuje spoustu chytrých a schopných lidí, proto se k ní chce Kokoza hlásit a přispět k tomu, aby se ČR stala ve světě příkladem. Třeba právě v oblasti městského pěstování nebo kompostování.

Udržitelné hospodaření

„Jsme pyšné na to, že už dnes, po deseti letech existence, je naše hospodaření dlouhodobě udržitelné, daří se nám bez velkých půjček nebo zadlužení a ve svém segmentu máme silnou značku,“ říká Radka Pokorná. Cílem je podle ní model, ve kterém si 80 % financí společnost zajistí zakázkami a zbývajících 20 % doplní dotacemi. Zatím je to každý rok trochu jinak, někdy nečerpají dotace žádné, jindy, jako třeba letos, jich mají víc. Radka Pokorná je ovšem přesvědčená, že být zcela bez grantů nedává smysl. Už proto, že Kokoza občas de facto supluje roli státu, například když organizovala kampaň na podporu kompostování. Především ale nabízí služby firmám a institucím a k vysněnému modelu financování se pomalu přibližuje.

Udržitelnost, a to v řadě významů tohoto slova, tedy sociální, ekologická, ekonomická i etická, je důležitou součástí existence Kokozy. Pro Radku Pokornou je to také jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodla pomoct téhle organizaci s dalším rozvojem. „Ta práce je prostě smysluplná a spoustě lidí přináší prospěch, proto jsem moc ráda, že tady můžu působit,“ zdůrazňuje. „Zároveň mě ale nesmírně těší fakt, že i od ‚klasických‘ byznysmenů slyším čím dál častěji, jak má smysl přemýšlet o tom, čím mohou být svými aktivitami ostatním prospěšní,“ podotýká. „Firmy se totiž v minulosti ve spoustě případů odklonily od tohohle způsobu uvažování a místo snahy o poskytnutí nějaké služby se pro ně primárním cílem stalo vydělat peníze,“ myslí si Radka Pokorná. „Je dobře, že se to v poslední době mění a že to stále častěji vnímám i ve spojitosti s těmi nejúspěšnějšími firmami.“

FOTO: Kokoza