Martin Zika | 19. 8. 2020

Snímky z vesmíru pomáhají vylepšit zemědělství a zvýšit kvalitu života ve městech

Svými analýzami složitých satelitních dat umožňuje firma World from Space například zemědělcům zacházet efektivněji s půdou nebo městům pečovat lépe o zeleň či bojovat proti suchu.

„Vždycky jsem chtěl pracovat se satelitními daty. A když jsem po ukončení doktorského studia nenašel v brněnském regionu firmu, ve které bych se tomuhle oboru mohl věnovat, rozhodli jsme se společně s Janem Labohým si tu příležitost prostě vytvořit,“ vzpomíná na okolnosti, které v roce 2017 vedly ke vzniku World from Space (WFS), jeho zakladatel, Roman Bohovic. Pro příběh startupu je důležité také to, že se přibližně ve stejné době začal rozbíhat evropský program pozorování Země nazvaný Copernicus.

Pomoc s adaptací na změnu klimatu

Přesné zaměření firmy v jejích počátcích zakladatelé hledali a vlastně tak trochu hledají stále. Jak už bylo řečeno, měla to být práce se satelitními daty, ale to pochopitelně nestačí. Při zvažování, čemu se v rámci startupu věnovat, sehrál důležitou roli také environmentální aspekt. Oba hlavní představitelé mají blízko k problematice ochrany životního prostředí a jsou v téhle oblasti pořád do určité míry aktivní. Proto se rozhodli, že jejich projekt bude mimo jiné pomáhat s adaptací na klimatickou změnu.

Postupem času dospěli k tomu, že se budou soustředit primárně na dvě oblasti: zemědělství a prostřednictvím jejich další firmy, nazvané Asitis, také na tzv. smart cities. Má to svou logiku, protože jak Roman Bohovic podotýká, zemědělci a samosprávy jsou z hlediska ovlivňování krajiny vedle lesnictví dva klíčoví aktéři.

Copernicus a Sentinely

Pro World from Space je stěžejní už zmiňovaný program Copernicus a družice Sentinel, které jsou jeho stěžejní částí. Například satelity Sentinel 2 (existuje celkem pět řad) slouží hlavně pro monitoring krajinného pokryvu a mapování změn v území a využití ploch. Mise Sentinel 5p pak je zaměřena na sledování složení atmosféry, což je klíčové mimo jiné pro určování kvality ovzduší atd.

Data z těchto družic jsou sice k dispozici veřejně, jak ale vysvětluje Roman Bohovic, v žádném případě to neznamená, že by s nimi uměl pracovat kdokoli. Jsou totiž přístupné v podobě satelitních snímků obsahujících množství čísel, která sama o sobě nic neznamenají. „Nejde o interpretovaná data, ale data o odrazivosti různých vlnových délek,“ říká Roman Bohovic. „Běžný uživatel tedy není schopen si je prohlédnout, jsou to tzv. big data o obrovských objemech. Navíc je ani nelze otevřít v běžných programech,“ dodává. Lidé z World from Space (WFS) k nim přistupují do cloudových datových skladů, vytvářejí z nich indexy a ty pak interpretují.

Jeseníky z širšího pohledu 2013
worldfrom.space

Náhodný výkyv, nebo dlouhodobý trend?

Pro lepší představu, jak to celé funguje, si uveďme konkrétní příklad. Farmář by sám nezjistil, proč mu v určitém místě nějaká plodina nevyrostla nebo proč se jí nedaří tolik jako na jiném místě. Brněnský startup mu na základě své analýzy satelitních dat připraví mapu, ze které je patrné, kde úroda roste líp a kde hůř, kde se děje něco nežádoucího atd. Analytici ale pochopitelně nemohou znát příčinu, tu farmář odhalí sám, poté, co označené místo prozkoumá. Například přijde na to, že zatímco na jedné straně kopce je všechno v pořádku, na té druhé straně úrodu ohrožuje sucho.

V oblasti chytrých měst pomáhá Roman Bohovic se svým týmem samosprávám i centrálním orgánům veřejného sektoru zajistit udržitelné životní prostředí pro další generace. Co přesně to znamená? Zelené plochy a parky jsou jedním ze zásadních faktorů, které významně ovlivňují kvalitu života obyvatel. A WFS dokáže představitelům samospráv na základě aktuálních satelitních snímků připravit mnohem přesnější popis stavu zeleně ve městech než stávající mapové podklady. Ty totiž mimo jiné neobsahují informace o soukromých pozemcích. Brněnský startup umí např. určit, jestli změna množství a stavu zeleně znamená pouhý výkyv nebo jde o dlouhodobý trend. Obce a města pak mohou na situaci reagovat rychleji a efektivněji, což pochopitelně vede také k úsporám nákladů.

Čekání na transformaci

„Zájem o to, co děláme, ve významu ‚zajímat se‘, je opravdu velký,“ říká s úsměvem Roman Bohovic. Naráží na to, že ještě před dvěma třemi lety se satelitní data v běžném životě prakticky nepoužívala, protože jde o nový obor. WFS se proto taky snaží dělat určitou osvětu a rozšiřovat povědomí o něm. Nicméně i když má řada institucí a firem velký zájem o zkoušení a testování jejich produktů, zároveň podle zakladatele firmy působí určitá setrvačnost a lidé na nový zdroj informací ještě nejsou připraveni. Neví, co přesně od něj mohou očekávat a on navíc v mnoha případech zatím ani není kompatibilní se současnou infrastrukturou. Lidé ve WFS ale nepochybují o tom, že potřebná transformace proběhne v příštích letech a s ní dojde k širšímu komerčnímu využití satelitních dat.

Povaha tohoto oboru přímo vybízí k tomu, aby se WFS snažil působit globálně. A tak kromě zakázek v ČR už má na kontě také několik menších obchodních úspěchů například v Nigérii, kde je v současné době blízko dohodě o využití nového produktu DynaCrop. (Ten zjednodušeně řečeno připravuje pokročilý monitoring vegetace pro zemědělské aplikace.) V několika dalších zemích také realizuje zakázky pro Evropskou kosmickou agenturu apod.

ČR potřebuje pokrok v řadě oblastí

Brněnský startup se připojil k nedávno vzniklé iniciativě Změna k lepšímu, která si dala za cíl připravit po koronavirové krizi chytrý restart české ekonomiky za pomoci inovací a nových technologií na principu udržitelnosti. „Souvisí to s naším environmentálním zaměřením, které máme při svém podnikání pořád na zřeteli,“ vysvětluje tento krok Roman Bohovic. S tím, že přidat podpis pod prohlášení Změny k lepšímu pro ně bylo přirozené. Jednak proto, že za ní stojí celá řada firem, od těch největších až po malé podniky, což slibuje velký tlak na to neutopit se v proklamacích a opravdu něco dělat, také má výrazný technologický podtext. „Technologie mají obrovský potenciál zlepšit situaci v řadě oblastí České republiky,“ tvrdí Roman Bohovic.

Například v zemědělství, kterým se podrobně zabývá, podle něj často schází tlak na co nejefektivnější způsob práce. A navíc v důsledku toho, že většina lidí nepracuje na vlastní půdě, dochází k velké degradaci půdy. Samotný sektor je také mimořádně konzervativní, takže do něj technologie pronikají velmi těžko. „To je přitom jen jedna z oblastí, kde by bylo možné udělat kus práce, který by byl opravdu vidět,“ je přesvědčen podnikatel. „A my věříme, že Změna k lepšímu v tom může hodně pomoct,“ dodává.

FOTO: ESA/ATG medialab

Zdroje: worldfrom.space