Již žádná kazítka ve spotřebičích. Evropa chce radikálně snížit množství odpadu

„Planetu Zemi máme jen jednu, ale do roku 2050 dosáhne světová spotřeba takové úrovně, jako bychom měli planety tři.“ Těmito slovy začíná oficiální dokument Evropské komise, která reaguje na skutečnost, že současný způsob hospodaření Evropanů se zdroji není udržitelný. Plýtvání zdroji – ať už například fosilními palivy, kovy nebo nerostnými surovinami – se nám koneckonců nevyplácí a vrací se obloukem jako bumerang. Znečištěné prostředí, sílící změna klimatu, úbytek biodiverzity nebo nedostatek vody jsou jen důkazem propojenosti (eko)systému, ve kterém žijeme. A tyto důkazy jsou čím dál více zjevné a všudypřítomné.

Za Evropu čistší, konkurenceschopnější a také cirkulární

V březnu tohoto roku vydala Evropská komise Nový akční plán pro oběhové hospodářství. Tento dokument je jednou z politik, které mají napomoci implementovat Zelenou dohodu pro Evropu - plán, na základě kterého se má Evropská unie stát do roku 2050 klimaticky neutrální, a tím se pokusit zamezit dalšímu zintenzivňování změny klimatu. To ovšem nelze bez zapojení všech oblastí společnosti a hospodářství, a právě nový akční plán se zaměřuje na způsob, jakým Evropané vyrábí a konzumují a jak lze tyto činnosti provádět udržitelněji - tedy se zdroji, které skutečně máme k dispozici. Místo plýtvání zdroji je tak důraz kladen na jejich co nejefektivnější využití a na jejich následnou „regeneraci“. Jakých produktů se nová strategie týká především? Jedná se o elektroniku, baterie, vozidla, obaly, plasty, textilní výrobky, stavebnictví a budovy a také potraviny či vodu.

Od elektroniky k obalům

Informace o životnosti výrobků, které denně používáme, a které také často házíme do odpadkových košů, nás často míjí. Ať už z toho důvodu, že jsou těžce dohledatelné nebo jednoduše nezáživné, nový akční plán nás nabádá se zastavit u některých údajů. Věděli jste například, že v EU se recykluje méně než 40 % elektronického odpadu nebo že v průměru připadá za rok na jednoho občana EU množství obalů o váze 173 kg? Váha odpovídající hmotnosti dvou tuleňů se nemusí zdát jako extrémní, uvážíme-li však, že se jedná o materiál, který je „užitečný“ jen krátkodobě a víceméně končí na skládkách, lze si představit i jeho rozumnější (ne)využití. Nově by tak mělo například dojít ke snížení množství obalového materiálu a odpadu z obalů, k podpoře designu, který bude zohledňovat opětovné používání a recyklovatelnost obalů a ke snížení komplexnosti obalových materiálů. Všechny obaly na trhu EU by rovněž měly být do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné ekonomicky efektivním způsobem.

Právo na opravu, aktualizaci softwaru nebo zavedení společné nabíječky

Jak uvádí dokument EK, elektrická a elektronická zařízení představují jeden z nejrychleji rostoucích toků odpadů v EU, a i na tuto skutečnost je nutné reagovat. Nově by tak výrobci mobilních telefonů, tabletů, laptopů a dalšího spotřebního zboží měli více zohledňovat energetickou účinnost výrobků a podporovat jejich dlouhou životnost, opravitelnost, možnost modernizace, údržbu, opětovné použití a v neposlední řadě i recyklaci. Spotřebitelé by také mohli uplatňovat tzv. právo na opravu, které by zahrnovalo i aktualizaci zastaralého softwaru. Značně praktické kroky, které by vybízely k zavedení společné nabíječky pro mobilní telefony a ke zpětnému odběru nebo odprodeji starých mobilních telefonů, by také ulehčily znovupoužití zařízení často obsahujícího drahé kovy a nebezpečné látky. Nelze nepřipomenout, že v průměru každý občan EU vyprodukuje za rok 17,7 kg elektronického odpadu, přičemž se nezdokumentovaným způsobem ročně vyváží z Unie do rozvojových států okolo 1,3 milionu tun vyřazených elektronických spotřebičů. Ty často končí na černých skládkách a představují další environmentální problém i zdravotní riziko pro místní obyvatele.

Víte, že solární panely mají životnost až 40 let a že průměrná solární elektrárna na rodinném domě ušetří okolo pěti tun oxidu uhličitého za rok?

Proti znečištění (mikro)plasty a rychlé módě

Problematika znečištění plasty a nově i mikroplasty je do jisté míry medializovaná, díky čemuž tomu veřejnost podporuje omezení zbytečných plastů často končících v trávicích traktech živočichů nebo na našich talířích. Plán proto navazuje na již zahájené iniciativy a klade důraz především na snížení množství mikroplastů v životním prostředí. Klíčovou součástí je zavedení opatření, která mají omezit uvolňování mikroplastů, a také opatření podporujících používání biologicky rozložitelných nebo kompostovatelných plastů. Dopad textilních výrobků na životní prostřední není tak znám, ačkoliv je z pohledu využití primárních surovin a vody značný. Na celém světě se recykluje jen 1 % všech textilií. Vzhledem k tomu, že je problematika textilního hodnotového řetězce složitá, navrhne Evropská komise komplexní strategii jen pro textilní výrobky. Lze očekávat, že se bude například nově podporovat rozvoj ekodesignu nebo usnadnění přístupu k službám opětovného použití a oprav. Důležitou součástí je zlepšení obchodního prostředí, a to zapojením výrobců do diskuse týkající se například posílení transparentnosti pomocí mezinárodní spolupráce.

Konec hromadění odpadů a emisí – ze staveb i ze stolů

Překvapivou skutečností je, že odvětví stavebnictví je odpovědné za více než 35 % celkové produkce odpadů v EU a navíc emise skleníkových plynů z těžby materiálů, produkce stavebních výrobků, výstavby a renovace budov představují 5-12 % celkových vnitrostátních emisí skleníkových plynů. Tato nezanedbatelná čísla budou blíže podchycena novou strategií pro udržitelnost zastavěného prostředí, nicméně již teď je zřejmé, že se bude posilovat energetická účinnost (například formou „renovační vlny“), digitalizace či začleňování posouzení životního cyklu materiálů do zadávání veřejných zakázek. Zodpovědný přístup k životnímu prostředí se projeví i v oblasti potravin a hospodaření s vodou. Jedním z cílů Evropské komise je tak například zamezit současnému trendu, kdy se 20 % celkového množství potravin v EU znehodnotí a vyhodí. Rovněž by měly být nahrazeny obaly a stolní nádobí na jedno použití opětovně použitelnými výrobky nebo by se opětovně měla využívat také voda. Detailněji se zemědělství věnuje strategie Od zemědělce ke spotřebiteli.

Komplexně a společně

Současný lineární model výroby a spotřeby je potřeba nahradit oběhovým modelem, ve kterém je každý „odpad“ potenciálním vstupem pro další výrobu. Aby došlo k tomuto šetrnému nakládání se zdroji, je nutné výrobce motivovat k tomu, aby jejich výrobky splňovaly požadavky této „oběhovosti“. Jádrem změny je tak komunikace s výrobci, ale také se spotřebiteli. Ti by měli dostávat spolehlivé a relevantní informace o výrobcích včetně jejich dopadu na životní prostředí. Zároveň by se mělo zabránit dezinformacím, tzv. lakování nazeleno, kdy jsou zákazníci klamáni a výrobek či služba jsou představeny jako environmentálně šetrné, i když tomu tak není. Předčasné zastarávání výrobků je další metoda, která neumožňuje dlouhodobé využívání produktů. Zásadním krokem je také rozšíření zelených veřejných zakázek, jejich monitoring, výměna důležitých informací, uplatnění oběhovosti ve výrobních procesech a podpora malých a středních podniků.

Předpokládané dopady na ekonomiku i klima

Efektivnější využívání zdrojů by mělo mít celkově pozitivní čistý dopad na tvorbu pracovních míst, klíčovým prvkem zůstává nicméně to, aby pracovníci získali potřebné dovednosti. To by mělo být zajištěno rozsáhlými partnerstvími, mimo jiné i s městy a regiony. Řada nových iniciativ, jako například Evropský sociální fond plus, Evropská městská iniciativa, Výzva pro inteligentní města nebo Mechanismus pro spravedlivou transformaci, má být v této věci obzvlášť nápomocná. V neposlední řadě je potřeba zmínit, že cirkulární hospodářství, jehož se má docílit, je klíčové pro dosažení klimatické neutrality, a především pro zmírnění negativních dopadů, které tuto změnu doprovázejí. Téma cirkulární ekonomiky tak bude mimo jiné i rozvíjeno i při revizi vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, kdy státy informují o krocích, které podnikají v rámci snižování emisí skleníkových plynů. Při transformaci na oběhové hospodářství a klimatickou neutralitu bude také hojně využíván výzkum, inovace a již zmiňovaná digitalizace.

Pionýrem a leaderem

Je evidentní, že dosažení klimatické neutrality není výzvou, které čelí jen EU, ale celý svět. V souvislosti s oběhovým hospodářstvím, a především přechodem na tento ekonomický model, povede EU mezinárodní úsilí zaměřené na dosažení celosvětové dohody o plastech, navrhne zřízení globální aliance pro oběhové hospodářství nebo zajistí, aby dohody o volném obchodu odrážely rozšířené cíle oběhového hospodářství. Není tajemstvím, že právě státy Evropské unie a severní Ameriky mají obrovskou ekologickou stopu, a proto je pochopitelné, že se právě EU snaží podílet na zmírnění klimatické krize a na přechodu k oběhovému hospodářství, které ve své podstatě zahrnuje systémovou, hlubokou a transformační změnu. Pro zajímavost si můžete vypočítat vlastní příspěvek ke změně klimatu na www.hra-o-zemi.cz.

Zdroje: Evropská komise, WWF, EEA

FOTO: Evropská komise