Kristýna Vobecká | 17. 3. 2020

Znečištěné ovzduší zkrátí život až o tři roky, tvrdí nová studie

Znečištění ovzduší zkrátí lidský život v průměru o 2,9 roku a je pro zdraví rizikovější než kouření. Vyplývá to z nově zveřejněné studie německých vědců, kteří na základě závěrů svého výzkumu přirovnávají znečištění ovzduší k nové pandemii.

Výsledky výzkumu publikované na začátku března ve vědeckém periodiku Cardiovascular Research přináší překvapivá zjištění o vlivu znečištěného ovzduší na délku lidského života. Vědci z Chemického institut Maxe Plancka a Oddělení kardiologie na Univerzitě v Mohuči na základě metody, která zohledňuje různé zdroje znečištění a jejich vliv na míru úmrtnosti, vypočítali, že v znečištěné ovzduší způsobilo v roce 2015 přes 8,8 milionu předčasných úmrtí. To znamená, že celosvětová průměrná délka dožití je kvůli znečištěnému ovzduší zkrácena o tři roky.  

Špatné ovzduší je rizikovější než kouření

“Zkrácení délky dožití je mnohem vyšší než u jiných rizikových faktorů, dokonce vyšší než u kouření. To pro nás musím říct bylo vcelku překvapivé,“ řekl spoluautor studie profesor Jos Lelieveld. Špatný stav vzduchu, který dýcháme, se tak podle studie řadí k největším rizikům, které lidstvo ohrožují a podle autorů studie se v případě znečištěného ovzduší potýkáme s celosvětovou pandemii. Pro srovnání kouření zkracuje lidský život v průměru o 2,2 roku, násilí o 0,3 roku a choroby způsobené parazity a viry o 0,6 roku. 

“Ve studií rozlišujeme mezi znečištěním způsobeným lidskou činností a znečištěním přírodního původu, kterému se nedá předejít. Jedná se například o prach z pouště nebo emise ze samovolných požárů. Znečištění způsobené lidskou činností je přitom zodpovědné za dvě třetiny předčasných úmrtí, zejména se jedná o využívání fosilních paliv. Toto riziko dosahuje ve vyspělých zemích s vyššími příjmy až na 80 %,“ řekl k původcům znečištění spoluautor studie profesor Thomas Münzel a dodal, že pokud bychom dokázali problém se znečištěným ovzduším vyřešit, předešli bychom každoročně 5,5 milionu úmrtí. 

Tato čísla se však v různých regionech a světadílech liší. V jižní Asii by se vyřešením problému se znečištěným ovzduší předešlo 2,4 milionu úmrtí a předpokládané zkrácení doby dožití by se z 3,9 roku zkrátila o tři. V Africe, která se s problémem znečištěného ovzduší tolik nepotýká, by došlo k omezení 230 tisíc úmrtí ročně a ztráta na předpokládané době dožití by se z 3,1 roku snížila o osm měsíců.  

Riziko předčasného úmrtí roste s věkem a postihuje srdce i mozek

Autoři výzkumu také zjistili, že počet předčasných úmrtí spojených se stavem ovzduší se zvyšuje s věkem. Celosvětově 75 % případů úmrtí spojených s kvalitou vzduchu připadá na osoby starší 60 let. Neplatí to však ve všech oblastech, v Africe a v jižní Asii jsou předčasná úmrtí v důsledku špatného ovzduší častá také mezi malými dětmi ve věku do pěti let. 

Vědci přitom hodnotili vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví v šesti kategoriích, mezi ně patří infekce dolních cest dýchacích, chronická plicní onemocnění, rakovina plic, srdeční choroby, cerebrovaskulární onemocnění vedoucí k mozkové mrtvici a další nepřenosná onemocnění zahrnující vysoký krevní tlak a diabetes. Na základě toho také zjistili, že z hlediska zkrácení průměrné délky dožití jsou nejrizikovější srdeční choroby v kombinaci s cerebrovaskulárními onemocněními, které jsou zodpovědné za 43 % předčasných úmrtí.  

“Přestože jsou to plíce, které jsou znečištěním ovzduší nejvíce zranitelné a jsou vystaveny riziku zánětů a následným zápalům plic, dochází zde k přenosu částic do krevního oběhu a následně do krevních cév,“ vysvětlit profesor Münzel, proč mikročástice způsobují kardiovaskulární choroby.  

Vlády by měly konat

Nové poznatky o zkrácení délky dožití kvůli znečištěnému ovzduší podle vědců zvyšují důležitost zahrnutí tohoto faktoru jako rizikového pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a také apelují na vlády, aby začali konat. “Potřebujeme snížit produkci emisí, protože 91 % světové populace dýchá znečištěný vzduch. V Evropě pro ně přitom máme neuvěřitelně vysoké limity, které se musí výrazně snížit,“ dodal profesor Münzel. 

Podle vědeckého týmu, jenž se na studii podílel, taková opatření zahrnují městské plánování a zvýšení úrovně lékařské péče, což také může vést ke zvýšení délky dožití. Zlepšit by se měl také výzkum v oblasti léčiv zmírňujících dopady znečištění ovzduší na lidské zdraví.

Svět stojí před akutní výzvou boje s koronavirem. Je pochopitelné, že se celosvětové úsilí bude soustředit především na poražení pandemie. Až to svět zvládne, mohl by využít společné úsilí také ke zkrocení znečišťovatelů ovzduší.

Zdroje: Cardiovascular Research, European Society of Cardiology, The Guardian

FOTO: Pixabay