Martin Prax | 23. 2. 2020

Potřebujeme českou verzi Energiewende, říká Jan Palaščák

Jan Palaščák je úspěšným podnikatelem v energetice. Vybudoval skupinu Amper Holding, která se dnes zabývá úsporami energie, přesnými předpověďmi počasí pro energetiku nebo investicemi do decentralizovaných zdrojů elektřiny a tepla. V rozhovoru napoví, jak se jeho firmy připravují na změny v energetice, které přináší postupný útlum spalování uhlí.

Pomalu končí desetiletí, jak byste tuto dekádu vyhodnotil? Kam se podle vás posunula česká a evropská energetika?

 Evropská energetika se proměnila zásadně, teď jsem se vrátil z veletrhu e-world v Essenu, kde jsem byl po osmi letech, takže vidím ten rozdíl. Obnovitelné zdroje, virtuální elektrárny, elektromobilita, profesionální meteorologie, smartgrids, to vše je dnes už mainstream a ne průkopnická věc jako v roce 2012. 

 Naopak větší důraz je kladen na provoz a řízení distribučních sítí a také na zvyšování energetické účinnosti. Energiewende má být 1) bezpečná, 2) ekonomická, 3) šetrná k životnímu prostředí. Tedy Energiewende i s nabytými zkušenostmi a reflexí jejích dopadů na sítě a ceny energií pokračuje a v Německu o tom nikdo nepochybuje, i když se potichu počítá se zemním plynem z Ruska - ostatně plynaři měli na veletrhu největší stánky, byť byli trochu stranou. V Česku jsme víceméně tam, kde jsme byli před deseti lety. Máme se dobře, máme robustní energetiku, vyvážíme elektřinu. Nové příležitosti vnímáme ale stále spíše jako něco cizího a budoucího.

Před pár měsíci zveřejnilo nové vedení Evropské komise návrh Evropské zelené dohody. Evropa by podle něj měla ještě rychleji snížit své emise. Máme se takových návrhů bát, jak zaznívá od některých českých politiků i energetiků?

Měli bysme se bát toho, že se náš průmysl a poskytovatelé energetických služeb včas nepřizpůsobí a dostatečně nevyužijí potenciál Evropské zelené dohody. Samotné dohody bych se bál, pokud by sklouzávala k centrálně plánovanému hospodářství a říkala, kdo přesně bude z čeho energie vyrábět, kolik a komu prodávat, takové případné tendence bych určitě vracel zpátky k liberalizovanému trhu, stává se ale často, že korporativistické pojetí evropských směrnic je často až dílem národní transpozice a svede se to na "socialistický Brusel."

 

Česká energetika se dlouho točí kolem témat, jakými byly limity těžby uhlí nebo reaktory. Podle vašich twítů nepatříte k automatickým podporovatelům nových reaktorů. Jaké otázky byste tedy otevřel s cílem posunout Česko vpřed?

 Je třeba otevřít otázky zvyšování energetické účinnosti a otevřít v energetice větší prostor pro firmy z dlouhého konce, to je výhoda obnovitelných zdrojů a decentralizované energetiky, o které se mluví málo - je to cesta jak energetiku odmonopolizovat a demokratizovat. Musíme ale vyřešit i uhlí a jádro. 

 Uhlí dle mého nejlépe vyřeší funkční trh emisních povolenek, kde cestu k obnovitelným zdrojům pomůže přemostit výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu, kterého je a bude v Evropě dostatek. Jsem velkým příznivcem jaderné technologie a jejího rozvoje v Česku, to pro mě znamená bezpečný provoz jaderek bez kauz typu zfalšovaná dokumentace svarů, prodloužení provozu stávajících bloků, odpovědnou přípravu nových velkých bloků ve vhodné lokalitě a zejm. výzkum a vývoj v Řeži, kde v oblasti SMR máme opravdu potenciál tvořit přidanou hodnotu v českém jaderném průmyslu. Obávám se, že zbrkle a netransparentně připravovaný tendr v suchem ohrožené lokalitě Dukovan a s uvažovaným rozdělením zakázky na několik zcela neřiditelných částí a to celé zakryté smlouvou stát - ČEZ je cesta jak hrubě pokazit české renomé v oblasti jádra i jeho pozitivní vnímání českou veřejností.

Jednou z nevyužitých příležitostí české energetiky jsou energetické úspory. Proč se stále nedaří potenciál zvyšování efektivity využít?

Lobby za úspory je v energetice zcela neviditelná ve srovnání s lobby za všechny typy energetických zdrojů a investice do distribuce energií. Proto čas úspor přijde, až když budou horší časy a podniky i veřejný sektor budou muset opravdu šetřit. V dobrých časech úspory nikdy nejsou populární slovo.

Do vašeho holdingu patří také firma zabývající se úsporami energie. Můžete na základě zkušeností s projekty realizovanými Amper Savings doporučit, co by pomohlo na českém trhu vyššímu zájmu o energetické služby?

 Především změna myšlení, že fixní potřebu energie X je vždy třeba pokrýt jejich výrobou a distribucí do místa Y v čase T. Někdy může být ekonomické změnit třeba i technologii samotné výroby s ohledem na energetiku. V oblasti projektů Energy Performance Contrating (energetické úspory se zárukou - EPC) je pak třeba pokračovat v osvětě a ve veřejném sektoru zajistit slučitelnost s maastrichtskými kritérii, tedy že EPC projekty nebudou brány jako navyšování veřejného dluhu. Skrytým dluhem je naopak nerealizace těchto investic a veřejné budovy jsou často hrubě podinvestované.

Po předloňském prodeji vašeho prodejce energie Amper Market se právě Amper Savings stal největší firmou v holdingu. Kam plánujete své podnikání posunout?

Během prvního pololetí představíme celkovou novou koncepci skupiny Amper, zůstane důraz na energetické služby s vlajkovou značkou Amper Savings, podpořenou značkami Amper Generation a Amper Meteo a nově více budováním vlastních technologických kapacit, a můžete se těšit na dva nové projekty designované pro moderní energetiku. Jeden se bude zaměřovat na investice do obnovitelných zdrojů bez dotací a druhý bude reagovat na klimatickou změnu jako takovou.

V nové dekádě by se měl trh s elektřinou a teplem proměnit vlivem Energetického balíčku EU. Co mohou českým spotřebitelům přinést očekávané nové koncepty větší podpory pro energetické komunity nebo nové prvky jako agregace a flexibilita?

Rozvoj baterií, využití jejich flexibility distributory i provozovatelem přenosové soustavy, investice do fotovoltaiky a větrných elektráren díky power purchase agreements (dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny mezi výrobcem a odběratelem), lokální distribuční soustavy formou komunit, virtuální elektrárny formou agregátora, to vše se dříve či později prosadí i v Česku. Když se zase vrátím k veletrhu v Essenu, tak tyto prvky se v energetice prosadí, ale víceméně nulová prezentace českých firem na tak významném veletrhu přímo v našem sousedství ukazuje, že českým spotřebitelům budeme muset tyto produkty teprve pořádně nabídnout a česká legislativa to bude muset pořádně umožnit, jedno bez druhého nestačí.

Nemrzí vás, že jste před příchodem právě těchto dynamických prvků prodal část své firmy zabývající obchodem s energií?

 Kdyby to bylo měsíc před příchodem nějaké jednoznačně definované změny, tak by mě to mrzelo. V českém prostředí x let před neurčitou změnou a v přetrvávajícím korporativistickém uspořádání energetiky jsem naopak rád, že se nyní soustředíme u zákazníka vždy jen na úspory bez dilematu, zda mu raději neprodávat více energií. To se ukazuje jako velká výhoda. A ostatně Česko není jediný trh, s Amper Meteo jsme si už vyzkoušeli, že umíme konkurovat minimálně v rámci Evropské unie.

Na inovace sázíte právě v rámci předpovědní služby Amper Meteo. S jakou přesností se vám daří předvídat produkci větrných a solárních elektráren?

 V trialech jsme opakovaně na prvním až třetím místě za účasti globálních a evropských lídrů. Jinak je ukazatelů přesnosti mnoho a obor se rychle vyvíjí, jako ostatně jeho předmět sám. Čím dál větší důraz klademe na now-casting, tedy okamžitou změnu v předpovědi s korekcí dle aktuální skutečné výroby obnovitelných zdrojů. To podporuje i přechod energetiky z hodin na čtvrthodiny.

Kam se vám již podařilo s vaší službou proniknout?

 Nyní poskytujeme meteorologické služby na území Velké Británie, Francie, Beneluxu, Německa, Visegrádské čtyřky, Rakouska, Švýcarska, Bulharska, Rumunska. Díky využití obou evropských fundamentálních modelů nabízíme stejnou kvalitu služby minimálně pro celé území Evropské unie.

Investujete také do dalších nových firem. Prozradíte, jaké start-up patří do oblasti vašeho zájmu?

 Jedna věc jsou investice byznysové, kde se zatím držím energetiky a připravuji startup číslo dvě, který se bude snažit reagovat na téma klimatické změny a uhlíkové stopy jako celek, tady by se mělo jednat o typický technologický startup, který bude od začátku určen nejméně pro evropský trh a chceme jej představit ještě do letních prázdnin. Druhá věc jsou investice, které jsou spíše neziskové, citové a vedeny snahou podpořit lokální životní prostředí a ekonomiku, zde zvažuji například investici do ekofarmy zaměřené na výrobu biopotravin, kterou připravuje náš bývalý kolega Leoš Aldorf ve Zbraslavi u Brna.

Fotografie - Amper Meteo a archiv Jana Palaščáka)