Šance pro uhelné regiony: plovoucí solární elektrárny

Výzkumný ústav Fraunhofer ISE odhadl technický potenciál plovoucích fotovoltaických elektráren na vodních plochách v Německu na přibližně 56 gigawattů. Mapoval zejména potenciál vodních hladin v bývalých uhelných regionech. Na místech, kde byly kdysi prašné a hlučné doly, mohou vyrůst tiché a čisté solární elektrárny.

Martin Prax

13. 2. 2020

Solární panely na vodě vyrobí víc

 Plovoucí fotovoltaické systémy jsou běžné solární panely, které jsou umístěny na plovácích. Takové řešení má několik výhod: solární elektřina vzniká bez ztráty půdy a výroba je vyšší díky chladícímu účinku vody nebo vyšší účinnost využití půdy. Podle kalkulací může vodní fotovoltaika nabídnout výrobu energie o 10-15 % vyšší než u pozemní nebo střešní elektrárny v stejné oblasti. Vedle toho také dochází k menšímu odparu vody během parných letních dnů. Uhelné regiony mají navíc výhodu dobré síťové infrastruktury - není zde problém s vyvedením výkonu k odběratelům elektřiny. Umístění solárních panelů na vodní hladině pak také prospívá samotné vodní ploše: fotovoltaické panely blokují část slunečního světla v dosažení vodní hladiny, takže mohou do určité míry potlačit reprodukci řas.

 Naopak určitými limity pro realizace plovoucích solárních systémů je možné riziko rychlejší degradace elektronických součástí a znečištění od trusu ptáků. Vodní fotovoltaiky je sice asi o desetinu dražší než klasické fotovoltaické elektrárny na zemi. Vyšší investiční náklady však vyrovnává právě lepší výroba.

 Těžba hnědého uhlí v Německu vytvořila okolo 500 umělých vodních děl s celkovou rozlohou 47 251 hektarů. Nejvíce z nich leží v Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Sasku. Fraunhofer ISE na těchto plochách stanovil ve své studii technický potenciál solárních elektráren na 56 gigawattů (GWp). Po odečtení odhadovaných oblastí důležitých pro volnočasové aktivity, cestovní ruch, ochranu přírody a krajiny zůstává ekonomický potenciál 2,74 GWp. Při využití ekonomického potenciálu by plovoucí fotovoltaiky nasytily elektřinou více než jeden milion německých domácností.

 Německo potřebuje pro úspěšné nahrazení uhelných a jaderných elektráren vybudovat přibližně 500 GW fotovoltaických elektráren. V současné době má zhruba 10 % z tohoto výkonu. Klíčové bude využití právě ploch, které přímo nekonkurují jinému využití půdy, typicky zemědělství. Nabízí se tak k využití další vodní plochy, které vznikly po průmyslové činnosti. V Německu je až 4,5 tisíce umělých vodních ploch, které pochází například z těžby stavebních materiálů.

 Plovoucí fotovoltaické elektrárny již vznikají také v Nizozemí. Například společnost BayWa na tamních plochách nainstalovala tři solární projekty s celkovým instalovaným výkonem kolem 25 megawattů (MW) a nyní připravují výstavbu největšího plovoucího solárního parku v Evropě (27,4 MW). Prvenství jim zřejmě nezůstane dlouho. Jiný solární developer oznámil loni plány na přípravu projektu s očekávaným výkonem 48 MW. Má vzniknout také v Nizozemsku na plochách bývalé pískovny.

Zdroje: ise.fraunhofer.de

Článek vznikl za podpory Aliance pro energetickou soběstačnost a European Climate Initiative EUKI.