TZ | 22. 12. 2019

Rodinné farmy nevzdaly boj o českou krajinu - vítězní sedláci Pestrá krajina 2019

Asociace soukromého zemědělství před koncem roku představila několik velmi zajímavých farem, které se přihlásily do programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina. Program si klade za cíl představit široké veřejnosti práci sedláků, kterou nedělají pouze pro obživu a za účelem zisku, ale také s upřímným a dlouhodobým záměrem zpestřit biodiverzitu krajiny, v níž všichni společně žijeme.

V letošním druhém ročníku se odborná komise složená z  odborníků na související témata a členů ASZ ČR rozhodla zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili udělit celkem šesti farmám. „Pro mne osobně bylo zásadní vidět ekonomicky soběstačná hospodářství produkující širokou škálu produktů s vysokou přidanou hodnotou, která své majitele bez problému uživí, hospodářství, kde se dobře žije a kde je zemědělství trvale udržitelné, šetrné ke krajině i půdě, hospodářství, která jsou základem obživy selských rodů a základním výrobním nástrojem nás zemědělců“, zhodnotil letošní farmy předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek. Známý sedlák sám hospodaří na pozemcích u Milešovky a patří k hlasitým kritikům velkofarem.

Tři zlaté rodinné farmy

Hned tři hospodářství získala letos ocenění zlatou medailí. Jedním z nich je Farma U Hrušků (ASZ Plzeň-sever), která v malé obci Stvolny původně vznikla poněkud netradičně, a to jako moštárna nabízející výkup ovoce, čímž chtěli manželé Hruškovi motivovat vlastníky starých stromů k jejich záchraně. Od té doby udělali ale spoustu další práce - nakoupili 70 hektarů půdy, na níž v ekologickém režimu pěstují obilniny a objemná krmiva, začali s chovem ovcí a masného skotu plemene salers a velmi intenzivně se věnují krajinotvorbě. V okolí farmy vysazují dřeviny, starají se o sady, budují mokřady a tůně, jež jsou útočištěm mnoha vzácných druhů rostlin a zvířat. Velkým koníčkem obou manželů je také ornitologie, což se odráží ve veškerých aktivitách včetně akcí pro veřejnost, které pravidelně pořádají.

Nejvyšší ocenění získala také Farma Jiřího Marka (ASZ Třebíč), která se rozkládá v Únanově, ve velmi intenzívně obhospodařované krajině na Znojemsku. Manželé zde v roce 2006 převzali rodinnou farmu a nyní se věnují konvenční rostlinné výrobě na 300 hektarech půdy, kde se snaží co nejšetrnějším způsobem pěstovat pestrou škálu dvanácti plodin, některé z nich navíc v několika variantách. Nechybí mezi nimi například lesknice kanárská, světlice barvířská či proso. S rozšířením pozemků se mohli také vrátit k živočišné výrobě, a to prostřednictvím chovu ovcí, které významně přispívají k údržbě travních porostů, z nichž je díky výskytu vzácných druhů rostlin většina zařazena mezi evropsky významné lokality. Markovi se také starají o krajinotvorný sad, sejí krmné biopásy a péčí o své pozemky se snaží osvěžit jinak poměrně fádní okolní krajinu.

Na nejcennější kov dosáhla také Farma Prak (ASZ Benešov), která naopak hospodaří ve velmi členité a atraktivní krajině u Českého Šternberku. Její potenciál se panu Tupému a jeho rodině podařilo dokonale využít – zabývají se nejen chovem masného skotu plemene hereford, lipických koní, ovcí a včel, ale také agroturistikou a souvisejícími službami. Komise ocenila jednak ukázkovou obnovu původních staveb zdejšího dvora a samozřejmě také zásahy, které manželé v okolní krajině provádějí, ať už to je vysazování solitérních stromů i celých alejí, obnova remízků či aktuálně realizace projektu čtyř rybníčků. Sedmdesátihektarové ekologické hospodářství je navíc zásluhou rodiny propojeno naučnou stezkou s hradem Český Šternberk a obcí Drahňovice.

Stříbro za obnovu meandů a rybníků

Stříbrná medaile putuje letos na Farmu Domašín (ASZ Jindřichův Hradec), která je součástí rodinné farmy Šteflových. Celé takřka pětisethektarové hospodářství funguje v ekologickém režimu, z toho na 156 hektarech orné půdy, kde se pěstují hlavně obilniny, kmín a jeteloviny. Travní porosty slouží zejména pro pěstování krmiv pro masný skot. I zde je v bezprostředním okolí farmy vidět mnoho vysázených stromů, obnovené remízky a Šteflovi také na vlastní náklady obnovili dva rybníky a jeden nově vybudovali. Jejich farma je tak příkladem vysoce produkčního zemědělského podniku, který ale nezapomíná hospodařit v souladu s přírodními podmínkami.

Pozitivně hodnocena byla komisí také druhá stříbrná Farma Tláskal (ASZ Náchodska), která ve Slavětíně nad Metují hospodaří na celkem 340 hektarech zejména orné půdy. Manželé Tláskalovi na ní v konvenčním režimu pěstují mnoho druhů plodin včetně cukrovky, kmínu, máku či semenářských porostů. Na poměrně velké ploše farmy jsou různé druhy biopásů a rodina také obnovuje původní tůně na meandrech řeky Metuje, která pozemky protéká. Komisi zaujala i snaha o přirozenou obnovu selského lesa, který bohužel stejně jako mnoho okolních porostů podlehl kůrovcové kalamitě.

Bronz pro záhumenky

Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov) z Troubek se do výběru oceněných farem dostala i letos a opět s bronzovou medailí. Je jasné, že za rok nemohlo na farmě dojít k výraznému pokroku, nicméně letos se komise rozhodla upozornit na jednu z možností, jak zpestřit jinak intenzivní zemědělskou krajinu – hospodaření na záhumencích, které je zejména na jižní Moravě stále běžné. Rodina zde pěstuje ovoce, zeleninu, květiny i léčivé byliny nejen pro vlastní spotřebu, ale i drobný prodej. Kromě toho Mišákovi pokračují s pěstováním rychle rostoucích dřevin a rozhodli se také založit školku okrasných dřevin, jež sami intenzívně vysazují po okolí. 

Práce pro naše potomky

„Mezi letos oceněnými farmami v našem programu Pestrá krajina jsou zemědělci ekologičtí i konvenční, menší i větší. Na tom ale vůbec nezáleží, důležité je, jak přemýšlejí o celém konceptu svého hospodaření, a to, že i přes často nelehké byrokratické překážky či nedostatek času neváhají realizovat na svých farmách a v jejich okolí mnoho dalších opatření prospěšných pro celou naši společnost a životní prostředí, říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. 

Po dvou letech, kdy program Pestrá krajina funguje, se podařilo nasbírat velmi zajímavou sestavu farem, z nichž každá po svém nějak přispívá nejen k biodiverzitě a zlepšení životního prostředí, ale také k pozitivnímu obrazu rodinných farem jako subjektů, které nejen hospodaří na svých pozemcích udržitelně tak, aby ji v co nejlepším stavu zachovaly pro své potomky, ale také dotváří okolní krajinu a vnáší do ní nové prvky. ASZ ČR se proto 23. ledna 2020 rozhodla ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou uspořádat konferenci k tomuto programu, kde představí všechny oceněné farmy formou videoklipů a také umožní všem účastníkům diskutovat s členy hodnotitelské komise a s oceněnými sedláky o tom, jak a proč program vznikl a jak sedláci přispívají k tomu, aby se nám v zemědělské krajině dobře žilo. Třeba to pomůže dalším načerpat inspiraci a získat odvahu, aby se do programu přihlásili v dalším ročníku.