Vědci, profesorka nebo ekolog: české osobnosti roku 2023, na které můžeme být hrdí
Redakce Obnovitelně.cz už počtvrté vybírala mezi českými vědci, pedagogy a dalšími environmentálními odborníky aspoň některé osobnosti, které se zasloužily o výjimečné počiny uplynulého roku.
Pavel Baroch
31. 12. 2023
Mezinárodně uznávaní ekologové, výrobce cirkulárního textilu, vědci různých oborů, ale například i starosta nebo politik evropského formátu. To jsou jen některé z význačných Čechů roku 2023, na které můžeme být právem hrdí.
Hana Librová a Bedřich Moldan
Obě osobnosti by si spíše zasloužily zvláštní kategorii za celoživotní přínos. Do našeho výběru se dostali na základě toho, že po výměně prezidentů na Pražském hradě si nová hlava státu konečně všimla také mezinárodně uznávaných ekologů.
Petr Pavel udělil profesorce Haně Librové u příležitosti státního svátku 28. října Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Environmentální humanistika Librová je mimo jiné zakladatelkou Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde dodnes působí. Publikuje doma i v zahraničí, spolupracuje s různými institucemi a organizacemi, zapojuje se do různých ekologických projektů a je velmi aktivní v popularizaci environmentálních témat.
Hana Librová je autorkou konceptu „dobrovolné skromnosti“, která popisuje ekologicky příznivý životní styl, který spočívá v ničím nevynucené střídmosti. O svém konceptu píše také ve své nejznámější knize „Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti“, kterou v roce 1994 vydalo Hnutí Duha.
Profesorovi Bedřichu Moldanovi udělil prezident Pavel dokonce Medaili Za zásluhy 1. stupně, a to za jeho přínos v oblasti výchovy a školství. Moldan byl prvním českým ministrem životního, poslancem, senátorem a rovněž zakladatelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Je také autorem několika publikací.
V nedávném rozhovoru pro Obnovitelně.cz kritizoval rozhodující politická uskupení za jejich slabou zelenou politiku. „Když si vezmu samotnou Evropskou unii, myslím si, že vývoj je velice pozitivní. Stačí jen ta známá Zelená dohoda, neboli Green Deal. Je to progresivní a výjimečný dokument a doufám, že jeho jednotlivé prvky se podaří naplánovat, i kdyby s omezením. V tomto ohledu jsem optimistický.
Totéž ale nemohu říct o situaci v České republice, protože ty největší politické síly, jako je například ODS nebo ANO, pro ekologii nemají vůbec žádný smysl. Byl jsem dlouhá léta členem ODS a doufal jsem, že se mi podaří stranu mírně ozelenit, ale nepovedlo se mi to ani trochu. I dnes jsou ve vládě lidé, kterých si velmi vážím a které podporuji, jako například pana profesora a premiéra Fialu, ale názory některých lidí stojících kolem něj mě naplňují beznadějí,“ řekl Moldan.
Ondřej Havelka
Vědecký tým okolo Ondřeje Havelky z Technické univerzity v Liberci přišel s novým výzkumem, který by mohl přeměnit kontaminovanou vodu na pitnou. Nedostatek pitné vody totiž postihuje na dvě miliardy lidí po celém světě. Kontaminace vody způsobená lidskou činností navíc tento problém zhoršuje, čímž ohrožuje životní prostředí a lidské zdraví.
V současnosti vyvíjené materiály určené k řešení tohoto problému ovšem nesplňují všechny požadavky, které jsou na ně kladeny. Zejména nedokáží zajistit udržitelnost jejich použití. Nový výzkum prováděný na liberecké univerzitě přináší naději k nalezení vhodného materiálu – a to díky propojení dvou inovativních nanotechnologií: elektrospinningu a reaktivní laserové ablace.
„Díky tomu bylo možné připravit materiál, který dokáže velmi rychle odstraňovat oleje a nebezpečné organické látky z kontaminované vody. Kombinace těchto nanotechnologií představuje zajímavý krok v dalším boji s kontaminací vody,“ řekl Havelka.
Tomáš Jungwirth Březovský
Cenu za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně uděluje Informační centrum OSN v Praze spolu s Učenou společností ČR, letos nedostal jednotlivec, ale celá expertní skupina: Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky v čele s Tomášem Jungwirthem Březovským.
„Naší vizí je spravedlivá společnost směřující ke stabilizaci klimatu a udržitelné budoucnosti. Usilujeme o Česko, které aktivně a systematicky přistupuje ke klimatickým výzvám při vědomí svých mezinárodních závazků i historické odpovědnosti,“ uvedl tým, který sdružuje více než dvacítku expertů v různých oborech.
Vedoucí Kanceláře OSN v Praze Michal Broža uvedl, že efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. „Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování,“ poznamenal Broža.
Barbora Kamenická
V prestižní národní soutěži Česká hlava zabodovala v roce 2023 vědkyně Barbora Kamenická z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Ocenění si odnesla za výzkum technologií odstraňující léčiva, barviva a další nežádoucí látky z vody.
„S narůstajícím rozvojem průmyslu vzrůstá i množství problematických a nebezpečných chemikálií, které se v souvislosti s lidskou činností vyskytují ve vodách. Mezi ně lze zařadit i halogenované organické sloučeniny, které jsou široce používány jako léčiva, pesticidy či textilní barviva,“ uvádí se ve zdůvodnění ocenění.
Tyto látky jsou přitom biologicky aktivní, v životním prostředí obtížně odbouratelné, případně bioakumulativní. Od počátku 21. století se stále více klade důraz na odstraňování těchto škodlivin z odpadních vod. „Práce Barbory Kamenické je zaměřena právě na vývoj a optimalizaci nových a ekonomicky přijatelných postupů odstraňování zmiňovaných problematických polutantů tak, aby v procesech čištění vod nebyly vytvářeny jiné odpady – tedy v duchu cirkulární ekonomiky,“ sdělili organizátoři České hlavy.
Barbora Kamenická uvedla, že ji ocenění příjemně překvapilo. „Byla oceněná spíš naše práce. Za největší úspěch považuji vyvinuté technologie, provedený výzkum a podobně. Něco vyhrát je už jenom třešnička na dortu,“ uvedla na webu Univerzity Pardubice.
„Zatímco dnešní metody čištění odpadních vod nejčastěji používají metodu adsorpce (zachycení) kontaminantu na drahé aktivní uhlí, my přicházíme s daleko levnější alternativou v podobě takzvaného biocharu. To je biouhel, rozdrcené dřevěné uhlí. Kombinujeme ho třeba s iontovými kapalinami. Pak se zvyšuje efektivita odstraňování problematických polutantů z odpadních vod,“ vysvětlila vědkyně.
Josef Kašpar
Jednou z cest, jak snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy a udělat cestování vzduchem zelenější, jsou hybridní elektromotory poháněné vodíkem. Na vývoji jednoho takového prototypu se podílí také Výzkumný a zkušební letecký ústav, a to v rámci konsorcia pod vedením Avio Aero.
„Jsem rád, že se i s naším přispěním podařilo postavit projekt zaměřený na hybridní pohonné technologie, které budou v blízké době důležitou součástí moderního letectví,“ řekl generální ředitel leteckého ústavu Josef Kašpar. Dodal, že jeho výzkumné pracoviště se rozvoji hybridních pohonných technologií věnuje dlouhodobě.
Prototyp hybridního motoru AMBER podpořila částkou 34 milionů eur také Evropská komise prostřednictvím programu Clean Aviation. Cílem programu AMBER je zvýšení palivové efektivity letecké dopravy a snížení emisí oxidu uhličitého. Výhodou vodíkových leteckých motorů má být i snadnější údržba a nižší hluková zátěž.
Mikuláš Hurta
Místo toho, aby se obnošené tričko vyhodilo do koše, vrací se opět na ramínko v šatníku. Tak se dá zjednodušeně popsat nápad ostravské společnosti NIL Textile, která vyrábí recyklované materiály i oblečení a své produkty zapojuje do cirkulární ekonomiky. Firma zakladatele Mikuláše Hurta se stala vítězem 15. ročníku soutěže E.ON Energy Globe, kterému se také říká ekologický Oscar. Rozhodla o tom veřejnost v on-line hlasování.
Textilní průmysl má v celosvětovém měřítku desetiprocentní podíl na emisích oxidu uhličitého a dvacetiprocentní podíl na znečištění vody. Každý rok navíc skončí na skládkách více než 92 milionů tun starého textilu, který by přitom mohl být z velké části smysluplně využit. Změnit tento stav chce změnit právě ostravská společnost NIL Textile.
Na českém trhu je známá pod obchodní značkou NILMORE, kterou uvedla na trh koncem roku 2021. Nabízí plně recyklovatelný textil a také oblečení vyrobené z recyklovaných materiálů. Zároveň provozuje cirkulární systém, v němž mohou lidé obnošené věci vrátit zpět k recyklaci.
Společnost také vyvinula novou technologii molekulární recyklace, u níž nedochází ke ztrátě kvality materiálu. Technologie spočívá v rozpadu textilních vláken na jednotlivé molekuly, které jsou následně opět spojeny, až vznikne nový materiál. Všechny své textilie tak může společnost recyklovat donekonečna.
Materiály NIL Textile dosahují až 86 procent úspory emisí oxidu uhličitého a 98 procent úspory vody, firma má ambici úplně odstranit textilní odpadu z celého životního cyklu oblečení. „Pokud se bude dařit snižovat množství textilních produktů, které končí každoročně na skládkách, bude to jen dobře pro nás všechny. A tomu technologie letošního vítěze E.ON Energy Globe může pomoci,“ řekla generální ředitelka E.ON v České republice Claudia Viohlová.
Martin Maleček
Cílem soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství, je hledat nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Cenu sympatie, tedy diváckých hlasů, získal projekt Obnova lesoparku Čertova rokle v Brně-Lesné.
„Když v roce 2018 většinu jehličnanů v parku napadl kůrovec, veřejnost stála silně proti nám, bojkotovala kácení na sociálních sítích i v terénu,“ řekl při předávání cen tamní starosta Martin Maleček (Hnutí SOL). „Začali jsme proto dělat veřejné kontrolní dny, kdy kdokoliv může přijít a ptát se, kritizovat, řešit své problémy. A po čtyřech letech nejen, že už nám místní lidé věří, ale také nám právě díky komunikaci s veřejností posílali hlasy do soutěže.“
Organizátoři soutěže připomněli, že lesopark Čertova rokle je důležitou ucelenou zelenou plochou v severní části Brna, ale v posledních letech začaly porosty hromadně odumírat. To se ovšem změnilo a nyní opět nabízí městskému člověku kontakt s přírodou.
„Díky technickým opatřením na zadržení vody i výsadbám se podařilo stav zlepšit. Úpravy ploch vnesly do lesoparku určitý řád a klid, dokončená místa lákají maminky s kočárky k procházkám, ke společnému cvičení, učitelky s dětmi k pozorování ptáků a jiných zvířat,“ konstatovali organizátoři.
Úvodní foto: Kristýna Čermáková (Bedřich Moldan)