Analýza: svět letos investuje do OZE stovky miliard dolarů, nejvíc do fotovoltaiky a baterií

Největší podíl bude patřit investicím do solární energetiky, které budou odpovídat 55 procentům. Druhou největší oblastí je pobřežní větrná energie, vůbec nejrychleji rostoucími segmenty pro nové investice jsou skladování energie z baterií a elektrolýza. Společnost S&P na to upozornila v reportu CleanTech Trends 2024. Celkem svět letos utratí za budování čistých technologií kolem 800 miliard dolarů (zhruba 19 bilionů korun).

Oproti minulému roku se očekávané navýšení investic podle S&P pohybuje mezi 10 až 20 procenty. Hlavními trendy formujícími odvětví obnovitelných zdrojů energie jsou rostoucí konkurence mezi výrobci solárních a akumulačních zařízení, rekordní aukce větrných kapacit na moři a rostoucí zájem o vodík s nízkou uhlíkovou stopou jako výchozí surovinu.

Odvětví obnovitelných zdrojů bylo v minulosti pod drobnohledem kvůli prodeji komponentů pro výrobu elektřiny s malou uhlíkovou stopou, aniž by se dostatečně zaměřilo na snižování uhlíkové stopy energeticky nejnáročnějších částí celého řetězce. To se podle zprávy ale mění. Výrobci obnovitelných zdrojů mají strategie ke snížení emisí v jádru své produktové činnosti a mají ambiciózní plány na dekarbonizaci provozů do roku 2030, aby se dále odlišili od sektorů s vyšší emisí skleníkových plynů, jako je zemní plyn, ropa a uhlí.

Solární vlna pokračuje

Letos by mělo být uvedeno do provozu více než 6 500 jednotlivých projektů solární energie a jejího skladování, dále 150 projektů zeleného vodíku (vodík vyráběný elektrolýzou vody za použití obnovitelné elektrické energie) a 65 projektů zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS). Vůbec první pověření k ukládání CO2 v Evropě poskytuje pozitivní signál pro globální trh. Podobný obrázek se týká i vodíku, v Evropě byly schváleny mandáty ke spotřebě a aukce na podporu probíhají v Austrálii, Indii, Evropské unii a jejích členských státech a Spojeném království.

• Tip: Evropa se brzy zbaví pětiny uhelných elektráren. Díky OZE už je nepotřebujeme

Podle autorů zprávy budou průměrné náklady na technologie čisté energie v roce 2024 klesat a tento trend má díky technologickému vývoji pokračovat i nadále. Nižší výrobní náklady vykompenzují rostoucí výdaje na vývoj a instalaci obnovitelných zdrojů (náklady na povolení, připojení k síti a pracovní sílu). Do roku 2030 mají průměrné náklady na rozvoj čistých zdrojů energie klesnout v průměru o 15 až 20 procent.

„V příštích dvou letech výrobci přidají 309 GW solárních modulů a 129 GWh výrobní kapacity systému skladování energie – v obou případech je to více než celosvětová poptávka v roce 2022,“ stojí v reportu.

Cílem zemí Unie je dosáhnout téměř 600 gigawattů instalovaného výkonu fotovoltaiky oproti dnešním přibližně 263 GW, čímž se solární elektrárny stanou největším zdrojem elektřiny v EU. Drtivá část použitých panelů je však „Made in China“, ze které v roce 2022 pocházelo přes 95 procent v Evropě instalovaných solárních panelů. Na jednu stranu to urychluje zavádění tohoto zdroje v EU, na druhou stranu je dovozní závislost rizikem.

Výrobci ze Západu čelí tlaku z Východu

Několik evropských výrobců solárních panelů v posledních měsících navíc oznámilo plány na uzavření továren kvůli tlaku způsobeném záplavou panelů z dovozu a převisu nabídky nad poptávkou. Evropská rada pro solární výrobu (ESMC) v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové varovala, že bez rychlé pomoci EU riskuje ztrátu více než poloviny výrobní kapacity solárních modulů.

„Během příštích 4 až 8 týdnů jsou hlavní výrobci fotovoltaických modulů v EU a jejich evropští dodavatelé připraveni uzavřít výrobní linky, pokud nebudou urychleně zavedena zásadní nouzová opatření,“ uvedli výrobci v dopisu z 30. ledna. EU by měla zvážit další ochranná opatření včetně cel a dovozních kvót. Ty by ale dále mohly narušit dodávky panelů z Číny, což by obecně mohlo zpomalit snahy o zavádění zelené energie.

Podobné je to také v oblasti zdrojů větrné energie. Evropské firmy podnikající v tomto sektoru dlouho patřily mezi globální lídry, od roku 2021 jsou však kvůli vysoké konkurenci a inflaci na ústupu, což ovlivňuje další prostředky pro investice.

Globální trh s dodávkami větrných turbín je historicky rozdělen do dvou skupin: asi 15 čínských výrobců zásobuje především svůj domácí trh, zatímco čtyři regionálně diverzifikované západní firmy se starají o zbytek světa. Zatímco západní firmy trápil růst nákladů i narušení dodavatelského řetězce, čínští výrobci turbín pronikají na mezinárodní trhy prostřednictvím nižších cen. Nedávno oznámené nové čínské turbíny předčí podle S&P výkon západních protějšků minimálně o 30 procent, přičemž cenový rozdíl vzrostl na téměř 70 procent (v neprospěch západních technologií).

Velké milníky u větrných turbín

Pobřežní větrná energie a energie z farem na moři v roce 2022 představovala 16 procent výroby elektřiny v EU. Evropská komise na konci minulého roku oznámila akční plán, který má udržet evropský větrný průmysl globálně na špici. Zatím však za cílem zvýšit výkon větrných zdrojů na 500 GW do roku 2030 zaostává (výkon nyní činí asi 200 GW). Komise chce zlepšit design aukcí a zavést nové právní předpisy při zadávání veřejných zakázek a urychlit povolování projektů, aby k dosažení cílů přidala 37 GW ročně.

„Do aukcí má jít v roce 2024 přes 60 GW větrné energie z off-shore farem, což je dostatek na to, aby to pokrylo celoroční spotřebu Polska,“ uvádní S&P v reportu.

Poslechněte si podcast Pod proudem: Evropě roste silná konkurence v zelené transformaci. USA a Čína

Navzdory nárůstu nákladů na větrné farmy na moři přijde následující rok velký milník. Na nejméně 17 trzích se má dražit více než 60 GW nového výkonu, což je historický rekord v oblasti získávání větrné energie na moři. Aukce se týkají vyspělých trhů kolem Severního a Baltského moře. Jde o Spojené království, Německo, Nizozemsko a Dánsko, a také relativně nové země jako Norsko, Irsko, Litvu, Estonsko a Finsko.

Francie vyhlásí vítěze prvních tří velkých tendrů na plovoucí zdroje větrné energie (každý o výkonu 250 MW). Indie uvažuje o zahájení prvních výběrových řízení na odběr a pronájem větrné energie na moři, což odráží dynamiku zaznamenanou na Tchaj-wanu, v Japonsku a Jižní Koreji.

„Do roku 2025 bude solární a větrná energie poskytovat téměř 50 procent výkonu a 30 procent výroby elektřiny v Evropě,“ upřesňuje S&P.

Dvě klíčové příležitosti k dekarbonizaci

Nicméně i při výrobě obnovitelných zdrojů vznikají emise skleníkových plynů. Jejich snížení je možné podle S&P dvěma cestami. V rámci první jde o využívání zdrojů elektřiny s nízkou uhlíkovou stopou ve výrobních procesech a také menší využívání uhlí a zemního plynu.

V případě solární energie, kde asi 90 procent emisí CO2 v dodavatelském řetězci fotovoltaik pochází ze spotřeby elektřiny, je to podle zprávy S&P proveditelné. Druhá klíčová příležitost leží mezi změnou procesů v technologii a materiálech. V případě solárních elektráren to je například postupné snižování spotřeby materiálů, jako je polysilikon nebo stříbro, u baterií pak tlak na vyšší energetickou hustotu a posun k méně náročným kovům.

• Psali jsme: Revoluční technologie: Češi vymysleli, jak ekologicky likvidovat vrtule z větrných elektráren

Evropa se už připravuje na implementaci nové regulace baterií, u nichž bude potřeba hlásit uhlíkovou stopu za celou dobu jejich životnosti, a upřednostní dekarbonizaci procesů. Výrobci solárních zařízení a baterií se v roce 2024 budou potýkat s nižšími maržemi a na trhu bude probíhat další konsolidace.

Segment se zaplňuje novými hráči, protože skladování energie je vnímáno jako kritická oblast pro provoz vysoce dekarbonizovaných energetických systémů. Růst byl zvláště výrazný v Číně, v roce 2022 se zvýšil téměř šestinásobně a představuje 30 procent celosvětových instalací. Navíc podle S&P Global Commodity Insights současný stav nákladů a cen pro fotovoltaiku i baterie učiní budování výrobních kapacit v USA a Evropě náročnější a nákladnější.

Nepřetížit sítě!

Podle zprávy S&P se dá očekávat také vyšší globální zájem o vodík jako základní surovinu pro výrobu amoniaku, syntetického metanu a syntetických kapalin. EU prostřednictvím Evropské vodíkové banky poskytne pro výrobce obnovitelného vodíku podporu 800 milionů eur. V Saúdské Arábii probíhá výstavba vodíkového megaprojektu NEOM, jehož cílem je přeměnit 2 GW elektrolyzovaného vodíku na amoniak.

V USA chemické společnosti BASF, Yara International, CF Industries a Air Products budují nová zařízení po celém pobřeží Mexického zálivu. Startup Koloma pak plánuje získávat čistý vodík z podzemních nalezišť. Firma loni získala investici přes dvě miliardy korun od společnosti Breakthrough Energy Ventures Billa Gatese i další investici od Amazonu. Startup z amerického Colorada má už 16 patentů na to, jak vytěžit v podzemí přirozeně se tvořící zásoby vodíku. Pilotní projekt na průmyslovou výrobu zeleného vodíku se loni objevil i v Česku.

Jelikož většina přírůstku obnovitelných zdrojů bude solární (lze je nejrychleji instalovat), zvýší se zatížení sítě vzhledem k nedostatku skladovací kapacity. Zpoždění připojení k síti a přetížení sítě se stávají hlavními překážkami pro zavádění obnovitelných zdrojů po celém světě. Investice do přenosu a distribuce totiž zaostávají za investicemi do instalovaného výkonu.

Energetický systém, který je vysoce závislý na přerušované výrobě z obnovitelných zdrojů (jako je větrná a solární energie), bude vyžadovat zvýšenou flexibilitu, aby bylo zajištěno, že dodávka elektřiny bude v rovnováze s poptávkou. S&P upozorňuje, že podle návrhů z března 2023 musí země v Evropě počínaje lednem 2025 každé dva roky vyhodnocovat požadavky na flexibilitu svých elektrických systémů.

Úvodní foto: Unsplash