Evropská energetická revoluce sklízí úspěchy: díky OZE a úsporám rekordně klesla spotřeba uhlí

Navzdory dozvuků energetické krize obnovitelné zdroje v loňském roce vyrobily 44 % veškeré spotřebované elektřiny v EU, díky čemuž spotřeba fosilních paliv klesla o více než čtvrtinu. Ve světle klimatických závazků je významný i výrazný pokles emisí skleníkových plynů.

Společnost Ember včera zveřejnila údaje, které potvrzují významný pokrok v energetické transformaci Evropské unie v roce 2023. EU loni urychlila odklon od fosilních paliv a zaznamenala rekordní pokles uhlí, plynu a emisí. Fosilní paliva klesla o rekordních 19 % na historicky nejnižší úroveň, když se na výrobě elektřiny v EU podílela méně než třetinou.

V loňském roce klesla výroba elektřiny z uhlí o 26 % a z plynu o 15 %, což představuje největší meziroční pokles v těchto palivech přinejmenším od roku 1990. Od svého vrcholu v roce 2007 se emise v odvětví energetiky snížily téměř o polovinu.

Emise v energetickém sektoru EU by měly v roce 2023 klesnout o 19 %, což je největší pokles v historii. Podle zveřejněných údajů zaznamenalo jedenáct zemí EU rekord v největším procentuálním ročním poklesu emisí CO2 v energetickém sektoru.

V Polsku tyto emise klesly o 15 %, protože výroba elektřiny z uhlí byla nahrazena kombinací většího množství větrné, solární energie, plynu, většího dovozu elektřiny a nižší poptávky. V České republice klesly emise v energetice o 16 % v důsledku nižšího vývozu elektřiny z uhlí, ale také restartu obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny vzrostl na rekordních 44 % a poprvé překročil 40 %. Tento růst obnovitelných zdrojů energie byl tažen větrnou a solární energií, které v roce 2023 vyrobily rekordních 27 % elektřiny v EU a dosáhly historicky největšího ročního přírůstku výkonu.

• Tip: Čpavek jako ekologické lodní palivo? Raději ne, varují vědci

Kromě toho dosáhla výroba větrné energie významného milníku a poprvé překonala výrobu elektřiny z plynu. Česko loni dosáhlo po dekádě stagnace téměř gigawattového růstu solárních elektráren. Data roční výroby ukazují, že solární elektrárny vyrobily meziročně o cca 16 procent čisté elektřiny více. Přispěl k tomu hlavně nárůst instalovaného výkonu fotovoltaiky, a to zhruba o 40 procent.

„Výrazný nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů dokazuje, že cíle pro rok 2030 mohou být mnohem ambicióznější, než jsme si ještě donedávna mysleli. Evropa zažívá doslova energetickou revoluci a Česko nesmí být pozadu. Navýšení cílů českého klimaticko-energetického plánu na 33 procent zelené energie do roku 2030 by měl být jen začátek a je na čase se začit připravovat i na další milníky, jako je například právě schválený pokles emisí do roku 2040 o 90 procent,“ upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Kombinovaná výroba větrné a solární energie vzrostla v Evropě o rekordních 90 TWh a instalovaný výkon o 73 GW. Solární energie pokračovala v silném růstu s 56 GW dodatečné kapacity v roce 2023 ve srovnání se 41 GW v roce 2022 (+37 %).

• Psali jsme: Budou naše děti umět lyžovat? Klimatická změna postupně ničí zimní sporty

„Údaje za rok 2023 přinášejí povzbudivé zprávy o potenciální rychlosti zavádění obnovitelných zdrojů. Ambice EU dosáhnout do roku 2030 alespoň 45 % obnovitelných zdrojů znamená téměř zdvojnásobení současného podílu. Cíle členských států stanovené v jejich národních plánech v oblasti klimatu a energetiky však v současné době k naplnění této ambice nestačí. Všechny země Visegrádské čtyřky mají nižší cíle pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030, než doporučuje Komise, a neodrážejí tak možnosti, které jsou v současné době k dispozici,“ dodává konzultantka Aliance pro energetickou soběstačnost Tatiana Mindeková.

S rostoucím podílem větrné a solární energie budou sítě, skladování a další nástroje umožňující flexibilitu systému nabývat na významu. Modernizace sítí je však nutná i kvůli stárnoucí infrastruktuře, zejména ve střední a východní Evropě. Přibližně třetina evropské sítě nízkého napětí je starší než 40 let a do roku 2030 se tento podíl zvýší na 55 %.

Kromě růstu čisté energie přispěla k poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv také klesající poptávka po elektřině. Poptávka v roce 2023 klesla o 3,4 % oproti roku 2022 a byla o 6,4 % nižší než v roce 2021, kdy začala energetická krize. Analýza zaznamenala snížení měsíční spotřeby elektřiny ve většině členských států. Toto snížení bylo způsobeno nejen vysokými cenami energie, ale také opatřeními v oblasti energetické účinnosti, jako je zateplování budov.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 potvrdila, že závislost na fosilních palivech vytváří obrovská ekonomická a bezpečnostní rizika. Údaje z roku 2023 však ukazují, že EU se z negativních dopadů této závislosti poučila a členské státy dosáhly značného pokroku v transformaci energetického sektoru.

Text: Tisková zpráva

Úvodní foto: Unsplash