Evropa se brzy zbaví pětiny uhelných elektráren. Díky OZE už je nepotřebujeme
Prognózy rekordního růstu obnovitelných zdrojů energie v roce 2023 se naplnily.
Tatiana Mindeková
29. 2. 2024
Nejnovější analýza think-tanku Ember potvrzuje rekordní pokles emisí uhlí, plynu a CO2 a rekordní roční nárůst výroby elektřiny z větrných elektráren, která poprvé v EU překonala výrobu elektřiny z plynu. Země střední a východní Evropy však ve svých plánech na dekarbonizaci zaostávají.
Suchá období v roce 2022 způsobila extrémně nízkou výrobu elektřiny z vodních a jaderných elektráren, což vedlo k nárůstu výroby elektřiny z fosilních paliv. Rok 2023 však přinesl rekordní pokles emisí a podle analýzy organizace Ember zanechal v EU čistší mix elektřiny než kdykoli předtím.
Výroba elektřiny z fosilních paliv poprvé klesla na méně než třetinu elektřiny v EU (33 procent). Výroba elektřiny z uhlí klesla o 26 procent (-116 TWh), což je největší roční procentuální pokles přinejmenším od roku 1990. Pokles spotřeby uhlí se očekává i v nadcházejících letech. Pětina (21 GW) uhelného parku EU bude v letech 2024–2025 uzavřena, včetně velkého počtu uhelných elektráren v Itálii, Polsku a Řecku.
Výroba v uhelných elektrárnách klesla od roku 2016 do roku 2023 o 327 TWh ve srovnání s nárůstem výroby ve větrných a solárních elektrárnách o 354 TWh. Snížení výroby z uhelných zdrojů na polovinu je tedy prokazatelně způsobeno nárůstem výroby ve větrných a solárních elektrárnách.
Přestože výroba z uhlí klesla na polovinu, výroba z plynu zaznamenala od roku 2016 rovněž mírný pokles (-3 procenta) a od roku 2022 se sníží o 15 procent. Emise z odvětví energetiky klesly o 19 procent, což je rovněž rekordní roční pokles a největší pokles minimálně od roku 1990.
Graf: Rekordní pokles výroby elektřiny z uhlí a plynu v EU přinesl snížení emisí v energetice o 19 %. / roční změna (%) / uhlí – plyn – elektřina. Zdroj: Ember
Rekordní nárůst OZE
Kromě poklesu výroby elektřiny z uhlí a plynu přispěly k rekordnímu snížení emisí v energetice také pokles poptávky po energii a nárůst výroby energie z větrných a solárních elektráren. V roce 2023 byla poprvé více než čtvrtina elektřiny v EU (27 procent) vyrobena z větrné a solární energie, přičemž deset zemí tuto úroveň překročilo. Větrná a solární energie poprvé v historii EU překročila hranici 40 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a v roce 2023 dosáhla 44 procent výroby elektřiny v EU.
Graf: Větrná a solární energie v roce 2023 poprvé překročila hranici 40 % elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU. / Podíl výroby elektřiny v EU (%) / zelená – větrná a solární energie / modrá – ostatní obnovitelné zdroje. Zdroj: Ember
V porovnání s rokem 2022 vzrostla výroba větrné energie v loňském roce o 13 procent a solární energie o 17 procent. Společně tak dosáhly nejvyššího meziročního nárůstu v historii. Silná větrná výroba v roce 2023 překonala v EU výrobu elektřiny z plynu a představovala 18 procent výroby elektřiny (475 TWh oproti 452 TWh u plynu).
Z milníků členských států stojí za zmínku Portugalsko, které v listopadu 2023 šest dní po sobě využívalo pouze obnovitelné zdroje, nebo Nizozemsko, které v červnu zaznamenalo přibližně 140 hodin, během nichž výroba elektřiny ze slunce a větru převýšila celkovou poptávku po elektřině. V oblasti větrné energie posílilo svůj náskok Dánsko, které loni vyrobilo 58 procent elektřiny z větru.
Novým lídrem v oblasti solární energie se stalo Řecko, které z ní vyrábí 19 procent elektřiny, následované Maďarskem (18 procent) a Španělskem (17 procent). Celkem 24 zemí dosáhlo v roce 2023 rekordního podílu solární energie ve svém elektrickém mixu, přičemž jedinou výjimkou v EU jsou Lotyšsko, Slovensko a Slovinsko.
Analýza společnosti Ember také zdůrazňuje, že vítr a slunce fungují ve vzájemném souladu a doplňují se. Přetrvávající tvrzení o obrovské potřebě sezónního skladování těchto zdrojů energie tak mohou být přehnaná.
Podle měsíčních údajů pracují větrná a solární energie v tandemu a vzájemně se doplňují, aby zajistily stabilní výrobu ve všech měsících roku 2023. V různých měsících roku 2023 se kombinovaná výroba větrné a solární energie v terawatthodinách pohybovala pouze v rozmezí -13 procent až +10 procent od ročního průměru.
Graf: Větrná a solární energie poskytují stabilní výrobu elektřiny ve všech ročních obdobích. / Podíl na měsíční výrobě v EU (%) v letech 2016–2023 / zelená – solární energie / modrá – větrná. Zdroj: Ember
Rychlejší dekarbonizace je klíčem k dosažení přínosů přechodu na energetiku
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnítila odklon od závislosti na fosilních palivech a v roce 2023 EU výrazně zrychlila odklon nejen od uhlí, ale i od plynu. Evropa jako celek si uvědomuje, že závislost na fosilních palivech vytváří obrovská ekonomická a bezpečnostní rizika, a loni se k závazku dekarbonizace do roku 2035 připojily nové členské státy.
Analýza však hodnotí, že navzdory rekordní výrobě a nárůstu kapacit větrné i solární energie se využívání těchto zdrojů zatím nezvyšuje potřebným tempem. V nadcházejících letech se očekává zvýšená elektrifikace a pro dekarbonizaci je zásadní, aby tato zvýšená poptávka byla uspokojena výrazným nárůstem obnovitelných zdrojů a jejich klíčových pomocných technologií.
Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se za posledních sedm let zvýšil o 14 procent, ale aby bylo dosaženo výrobního cíle navrženého v REPowerEU, musí se toto tempo během příštích sedmi let téměř zdvojnásobit. Přechod na novou energetiku proto musí zůstat v centru pozornosti politiků i v roce 2024, a přestože výzvy, kterým energetika při tomto přechodu čelí, jsou složité, jsou také stále lépe známé: pomalé povolování, zastaralá síťová infrastruktura a zranitelnost globálních dodavatelských řetězců.
Příležitost pro střední a východní Evropu
V loňském roce byly členské státy EU vyzvány, aby předložily aktualizace svých národních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Většina členských států zvýšila cíle v oblasti solární i větrné energie. Nejambicióznější cíle v oblasti podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 mají Litva (100 procent), Dánsko (99 procent) a Portugalsko (92 procent). Litva plánuje 5,1 GW solární energie oproti 0,9 GW v předchozím NECP. Itálie rovněž zvyšuje své úsilí a do roku 2030 plánuje ztrojnásobit svou současnou solární kapacitu na 80 GW.
Nicméně, v současné podobě plány nestačí ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent (současná opatření by vedla ke snížení o 51 procent) a v případě obnovitelné energie by současné návrhy vedly k tomu, že by obnovitelné zdroje do roku 2030 tvořily 38,6 až 39,3 procenta energetického mixu, zatímco cíl je 42,5 procenta.
Země střední a východní Evropy (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko) v posledních letech výrazně zlepšily svůj přechod na energetiku. S výjimkou Estonska a Litvy však jejich cíle v oblasti obnovitelné energie zůstávají pod úrovní doporučení Komise.
Rozklikněte: Tabulka cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro vybrané země do roku 2030 a doporučené cíle Evropské komise. Zdroj: Evropská komise
Tento region v současné době pokrývá přibližně 20 procent obyvatelstva a území EU, 15 procent HDP EU a 17 procent poptávky po elektřině. V roce 2022 však představoval pouze 7 procent větrné a 12 procent solární kapacity EU. Rok 2023 ukázal, že region střední a východní Evropy má potenciál pro rychlou výstavbu obnovitelných zdrojů.
V loňském roce vzrostla větrná a solární kapacita ve střední a východní Evropě přibližně o 28 procent, což je více než celoevropský průměr 15 procent. Region by si proto měl stanovit ambiciózní cíle v oblasti větrné a solární energie do roku 2030, aby byl schopen snížit ceny elektřiny a stát se konkurenceschopnějším.
Tyto země mohou zvýšit svou energetickou bezpečnost urychlením využívání větrné a solární energie a stanovením cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie v souladu s politikou EU v oblasti klimatu. Podle analýzy společnosti Ember by sladění cílů otevřelo cestu k financování energetické transformace ve střední a východní Evropě ve výši nejméně 136 miliard eur z fondu pro obnovu a odolnost, fondu pro spravedlivou transformaci a modernizačního fondu.
Vlády několika západoevropských zemí si uvědomují rizika spojená s plynem a uhlím a v reakci na ruskou agresi zvyšují své ambice v oblasti energetické transformace. EU jako celek nyní plánuje rychlý odklon od fosilních paliv a země střední a východní Evropy budou muset zrychlit tempo zavádění obnovitelných zdrojů energie, aby nezůstaly pozadu.
Pokud se zemím střední a východní Evropy nepodaří urychlit zavádění větrné a solární energie a zůstanou u svých současných neambiciózních plánů, budou nuceny v roce 2030 dovážet 34 TWh elektřiny, což je pětinásobný nárůst oproti roku 2022.
Úvodní foto: Unsplash