Ročně sníme 50 tisíc mikroplastů a jednou tolik vdechneme

Ročně sníme 50 tisíc mikroplastů a jednou tolik vdechneme

26. června 2019

Nejméně 50 tisíc kusů mikroplastů sní a vypije průměrný člověk během jednoho jediného roku. Jednou tolik mikroplastů za stejnou dobu také vdechne. Uvádí to nově publikovaná studie, která jako první měří průměrný počet mikroplastů, s nimiž každý den přicházíme do styku v jídle, vodě nebo ve vzduchu. 

Vliv mikroplastů na lidský organismus a jeho zdraví je zatím v podstatě neznámý. Je však možné, že mohou v těle uvolňovat toxické látky a některé mikroplasty jsou tak malé, že mohou vniknout do tkání a vyvolat zde autoimunitní reakce. 

Mikroplasty jsou všude, i ve vašem těle

Mikroplasty, které vědci našli na celé planetě od oceánů přes půdu až po kohoutkovou vodu, jsou z větší části produktem plastového odpadu, ze kterého se uvolňují do životního prostředí. Autoři studie proto pracovali s výsledky předchozích 26 studií, které měřily výskyt mikroplastů například v těle ryb a korýšů, v cukru, soli, ve vodě nebo v městském ovzduší. K tomu autoři studie použili údaje o výživě amerických občanů a vypočetli, kolik by průměrný člověk pozřel částic mikroplastů ročně. Jak bylo zmíněno, u dospělého by šlo odhadem o minimálně 50 tisíc částic mikroplastů a u dítěte o 40 tisíc částic mikroplastů. 

Autoři studie Human Consumption of Microplastics však upozorňují, že skutečný objem mikroplastů, který do těla přijmeme, je zřejmě mnohem větší. Ve studii byl totiž testován pouze omezený vzorek jídla a pití. Zejména každodenní konzumenti nápojů balených v PET lahvích přijmou do těla mnohem větší objem mikroplastů, které se do nápojů uvolňují z plastových obalů. Balená voda obsahuje 22krát více mikroplastů než voda kohoutková a člověk, který pije pouze balenou vodu, přijme do těla o 130 tisíc mikroplastů ročně více než konzument vody z kohoutku. U řady běžných potravin zatím také není obsah mikroplastů známý. Vedoucí výzkumného týmu Kieran Cox z kanadské University of Victoria však předpokládá, že mléko, maso, chleba i zelenina budou obsahovat velké množství mikroplastů od stovek částic do tisíců. 

Obavy, nejen z řad vědců, z možného a zatím nejasného vlivu mikroplastů na lidské zdraví se množí. Evropská komise ve své dubnové zprávě uvádí, že „důkazy (o environmentálních a zdravotních rizicích mikroplastů) jsou důvodem pro skutečné znepokojení a prevenci“. A sám autor studie Cox říká, že na základě jejích výsledků změnil své chování, přestal používat plastové obaly a balené vodě se snaží úplně vyhnout. „Odstranění jednorázových plastů z každodenního používání a podpora společností, které jejich používání omezují, bude mít důležité dopady na náš život,“ dodává.

Londýnský maraton bez plastových lahví

Říkáte si, že se to jednoduše řekne, ale jsou situace, kdy plastové obaly prostě nenahradíte? Tak s tímto přesvědčením se rozhodli bojovat na letošním Londýnském maratonu, kde nahradili 200 tisíc plastových lahví speciálními vodními kapslemi vyrobenými z jedlé a biologicky rozložitelné mořské řasy. Desítky tisíc běžců mělo možnost během závodu pít z těchto inovativních kapslí s názvem Ooho! pods. 

Voda v kapsli je obalena tenkou membránou, kterou stačí rozkousnout a následně také sníst. Za produktem stojí londýnský start-up Skipping Rocks Lab a jeho zakladatelé si dali nemalý cíl: nechat zmizet plastové obaly ze světa. „Pro výrobu kapslí používáme stavební materiál mořských řas. Samozřejmě poté, co odstraníme veškerý zelený a páchnoucí materiál,“ řekl pro CNN k vodním kapslím jeden ze zakladatelů tohoto start-upu Rodrigo Garcia Gonzalez. 

Podle CNN se na loňském ročníku závodu rozdal téměř milion plastových lahví, úspora plastového odpadu byla proto díky vodním kapslím výrazná, nemluvně o mikroplastech, které angličtí běžci do svého těla tímto nepřijali. 

Zdroj: Studie Human Consumption of Microplastics, Guardian, Livekindly, FOTO:Pixabay