Horní Jiřetín vyhrál nad uhelným velkodolem! Rypadla se do něj nezakousnou

Těžební společnost Severní energetická veřejně přiznala, že utlumuje těžební činnost na velkolomu ČSA a připravuje se na rekultivaci vytěžené krajiny. Vypadá to, že pro Horní Jiřetín, více než dvoutisícové město, které mělo několikrát namále, končí souboj o holou existenci definitivní výhrou.

Martin Sedlák

14. 6. 2019

„Otázka limitů těžby je pro nás uzavřená,“ popsal podle tiskové zprávy ekologické organizace Greenpeace na veřejné debatě postoj Tykačovy uhelné skupiny Seven Energy Luboš Pavlas. Podle ekologů je to dokonce poprvé, kdy vrcholný zástupce těžební a elektrárenské firmy veřejně přiznal, že se smiřují s rozhodnutím vlády zachovat limity na tomto velkolomu. Luboš Pavlas měl dále zmínit, že by sice uhlí rádi vytěžili, ale fakticky směřují k rekultivaci a napuštění jezer či dokonce ponechání ploch po těžbě divoké přírodě. 

Uhelná společnost Severní energetická (dříve pod jménem Mostecká uhelná) usilovala dlouhodobě o prolomení takzvaných ekologických limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA. Ty byly vyhlášeny vládou Petra Pitharta v roce 1991. Horní Jiřetín měl několikrát namále. Opakovaně se do návrhů Státní energetické koncepce dostávaly předpoklady, které s uhlím pod Horním Jiřetínem počítaly a realizace těchto scénářů by vedla k jeho zániku. 

Uhlí nepotřebujeme

Přitom samotné uhlí za limity nemusí česká energetika vůbec potřebovat. Již v roce 2008 spočítala vládní Pačesova komise, že součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění. Další porovnání nabízí export elektřiny. Pokud bychom saldo vývozu elektřiny přepočítali na energii v uhlí, vyjde nám, že jsme za posledních 20 let vyvezli každý rok dvojnásobek produkce dolu ČSA. 

Útlum těžby a ochrana severočeských obcí před devastující těžbou dala šanci přírodě v Podkrušnohoří zvednout hlavu a místní se mohou nadechnout relativně čistějšího vzduchu. Postupné zbavení se závislosti na spalování uhlí navíc dává ekonomický smysl. Univerzita Karlova již před lety spočítala, že spalování uhlí vyvolá každoročně škody za více než 50 miliard korun na zdraví a životním prostředí. Rozšíření těžby za limity by podle dalších výpočtů Univerzity Karlovy vyvolalo škody na zdraví a v důsledku změn klimatu za neuvěřitelných 1,3 bilionu korun. 

Snad již definitivní potvrzení, že uhlí zůstane pod zemí, je také úspěchem občanské společnosti a aktivních zástupců Horního Jiřetína. Společně dokázali, že David dokáže porazit Goliáše. Vladimír Buřt, starosta města Horní Jiřetín, k aktuálnímu vývoji uvedl: „Po usnesení vlády z roku 2015 o trvalé platnosti limitů na velkolomu ČSA jde pro nás o další skvělou zprávu a potvrzení toho, že vždycky má cenu bojovat za dobrou věc. Po nekonečných letech nervů můžeme opravdu s klidem obnovovat a rozvíjet naše město.“

 Válka je vyhrána

Slova zástupce Severní energetické uvítal také Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace: „Pan ředitel Pavlas mne včera vyzval, ať přestanu lidi strašit tím, že by se mohli k bourání Horního Jiřetína vrátit. Rád mu vyhovím. Tuhle válku jsme definitivně vyhráli.“   

Za pár let tak budeme znát krajinu pod zámkem Jezeří spíše ze seriálů Pustina nebo Svět pod hlavou. Aby se tento předpoklad opravdu naplnil, musíme opět nastartovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie, akcelerovat zvyšování energetické účinnosti budov a průmyslu. To jsou totiž klíčová opatření, která nás reálně zbaví závislosti na fosilním průmyslu. 

FOTO: Jirka DI/ WIkimedia Commons