Průmyslové pěstování řepky zabíjí včely. Solární elektrárny jim naopak nabízí ochranu

Průmyslové pěstování řepky zabíjí včely. Solární elektrárny jim naopak nabízí ochranu

11. června 2019

Tisíce včel, které uhynuly v květnu na Ostravsku, zabil postřik aplikovaný na pole s řepkou. Včely, které řepku opylují, si totiž s pylem a nektarem naberou také toxické látky. Podporu pro rozvoj biodiverzity mohou naopak nabídnout solární elektrárny provozované podle kritérií udržitelného rozvoje.

Chemicky ošetřovaná pole představují pro včely ohrožení. Toxicita v postřicích je může otrávit. Další slabinou současného průmyslového zemědělství je pak ztráta pestrosti. Rozlehlé lány řepky vytlačují jiné tradiční plodiny, například mák. Včely, které létají pouze na řepku mohou podle včelařů ztratit imunitu. Za rok 2018 evidovala Státní veterinární správa více než 130 otrav včelstev kvůli pesticidům.

Letos pak jde například o zmíněný případ z Ostravska. Podle webu České televize měl zemědělec aplikovat postřik na pole s řepkou v noci bez předchozího oznámení včelařům. O celkem 70 včelstev přišlo 16 včelařů. Ve všech případech laboratorní testy potvrdily, že zabíjel postřik řepky. Dopad na hmyz přitom může být ještě větší. Možný úhyn motýlů nebo čmeláků daný případ nesleduje. 

Ve stínu solárních panelů klid pro práci hmyzu 

Malý, přitom šikovný: hmyz se podílí na opylování téměř 75 % všech plodin, které celosvětově konzumujeme. Bez opylovačů, kterými jsou vedle včel také čmeláci nebo motýli, by masivně utrpěla produkce potravinových plodin. Jenže jak jim zajistit klid pro práci, opylení rostlin? 

Letošní červen takový příklad dobré praxe nabídl v americkém Michiganu. Tamní guvernérka Gretchen Whitmerová otevřela 3,3 milionů akrů půdy pro výstavbu solárních elektráren (Michigan má celkovou rozlohu 62 milionů akrů). Na stát, který tvoří vedle Kalifornie páteř zemědělské produkce v USA, poměrně odvážný krok. 

Ovšem pojďme se podívat pod pokličku: pravidla, která dříve omezovala výstavbu fotovoltaických parků na půdě, se nyní mění v důsledku technologického pokroku solární energetiky. Michigan však stanovil jasná kritéria, za kterých lze fotovoltaiku na půdě stavět: provozovatelé slunečních elektráren musí dodržet vhodné podmínky pro opylující hmyz a biodiverzitu v dané lokalitě. Majitel se také musí zavázat, že po skončení životnosti solární elektrárnu odstraní a vrátí půdu zpět pro zemědělské účely. 

Součástí solárního parku na půdě musí být právě opylovatelné biotopy a původní rostliny. V praxi si mohou zájemci o výstavbu fotovoltaické elektrárny pronajmout půdu až na 90 let. Podmínkou je však získání alespoň 76 bodů v seznamu, který se dotazuje na dodržení pravidel přátelských pro přírodu. Plusové body lze získat za opatření na podporu hnízdění opylovačů nebo rozmanitost flóry. Mínusové body naopak za použití chemie. 

Obdobná pravidla zavedli ve státě Minnesota již v roce 2016. Jde o dobrovolné postupy správy solárních lokalit, které díky jejich aplikaci nabízí přirozenou celoroční vegetaci. Pozitivním důsledkem je pak prospěch pro opylující hmyz, ale pouze u něj to nekončí: správná péče o pozemek také brání erozi půdy. Vedou k tomu přitom jednoduchá doporučení, která spočívají právě v zachování původní sklady rostlin namísto vysypání prostoru mezi panely štěrkem nebo výsadbou trávníku. V neposlední řadě je přirozený porost také ekonomickou výhodu: luční kvítí je levnější než zmíněný štěrk nebo anglický trávník. Podobná pravidla platí také v pěti dalších státech: Illinois, New York, Maryland, Vermont a Jižní Karolína. 

„Při rozvoji obnovitelných zdrojů energie chráníme naše životní prostředí a zároveň diverzifikujeme možnosti příjmů pro zemědělce v Michiganu. Vedle toho podporujeme hospodářský růst a vytváření pracovních míst v klíčovém průmyslu pro Michigan,“ uvedla k motivaci změny přístupu k solárním elektrárnám na půdě guvernérka Gretchen Whitmerová. 

Spojení užitečného 

Odpovědný přístup k rozvoji obnovitelných zdrojů energie kombinovaný s nastavením pravidel pro zachování biodiverzity v lokalitách pro výstavbu solárních elektráren může být také návodem pro Českou republiku. České ministerstvo průmyslu dlouhodobě odmítá otevřít prostor pro výstavbu nových projektů solárních elektráren i přesto, že jde dnes o jeden z nejlevnějších zdrojů energie. 

Solární parky realizované podle kritérií na podporu biodiverzity, mohou být paradoxně pro zemědělství přínosnější než průmyslově obhospodařované lány polí. Různorodá směs hluboce zakořeněných trav a květin drží půdu na místě a zvyšuje organickou hmotu půdy. Zlepšené půdy umožňují, aby se mikroorganismy a půdní fauna zotavily po potenciálních desetiletích používání pesticidů a hnojiv. Luční rostliny přitahují užitečný hmyz a ptáky, což snižuje potřebu pesticidů na okolních polích. Navíc umístění panelů neznamená konec využití plochy pro zemědělství. Mezi řadami solárních panelů je prostor pro pěstování jahod nebo brusinek. Biotopy ve stínu solárních panelů pak nabízí potřebný opylující hmyz. 

Zavedení podobných pravidel pro majitele elektráren by mohly zvýšit akceptaci solární energetiky v Česku. Vždyť fotovoltaika se na rozdíl od řepky pohodlně obejde bez herbicidů. 


Zdroje: utilitydive.com, bridgemi.com, ct24.cz, foto: Organic Valley / Dennis Schroeder / NREL InSPIRE