Průlom: český průmysl se přihlásil k potřebě zeleného oživení

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen o připraveném programu uvedla, že: „plán obnovy je obrovskou výzvou, před kterou stojíme. Spočívá v investování do naší budoucnosti: Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace podpoří pracovní místa a růst, nezávislost našich společností a ochranu životního prostředí. Toto je evropský okamžik. Naše ochota jednat musí vyhovět výzvám, kterým všichni čelíme. S programem EU nové generace poskytujeme ambiciózní odpověď. “

V konkrétních bodech pak zelený plán EU míří do podpory investic v oblasti ochrany klimatu. Půjde o masivní vlnu rekonstrukcí budov, ale rychlejší nástup cirkulární ekonomiky do průmyslu. Evropa chce udržet růst nových projektů obnovitelných zdrojů. Především větrných a solárních elektráren. Zaměří se také na nastartování čisté vodíkové ekonomiky v Evropě. Posílí i čistší doprava a logistika, včetně instalace jednoho milionu nabíjecích stanic pro elektrická vozidla. Dekarbonizovat dopravní obslužnost bude také pohodlnější železniční doprava a lepší řešení pro mobilitu ve městech a regionech. Celý balík Plánu obnovy má mít objem 750 miliard EUR, které se rozdělí prostřednictvím grantů a půjček.

Česko na obnově vydělá

Na publikaci evropského resuscitačního plánu reagovaly české průmyslové svazy. „Svaz průmyslu uznává, že je třeba pomoci nejvíce postiženým zemím s obnovou jejich hospodářství. Česko jako velmi exportní země bude z oživení těchto zemí profitovat. Nicméně je třeba podpořit ekonomický růst investicemi také v ostatních zemích, zejména s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti klimatické a energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje či digitalizace,“ uvedl v bezprostřední reakci Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Evropská prosperita významně závisí na fungování vnitřního trhu EU. Je potřeba ho oživit zejména podporou zasažených sektorů a konkrétních regionů,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Upravený rozpočet by se ještě více měl zaměřit na potřebu transformace ekonomiky a pomoc těm odvětvím, která budou zasažena jak ekonomickými následky současné krize, tak celkovým přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Tyto sektory, které jsou pro ČR klíčové, tak pocítí dvojí ekonomické dopady a plán obnovy to musí reflektovat,“ doplňuje Radek Špicar.

Svaz průmyslu a dopravy se však kriticky postavil vůči financování celého balíku obnovy a nového víceletého unijního rozpočtu. Za problematický považují plán Evropské komise využít nové vlastní zdroje rozpočtu, nezávislé na příspěvcích od členských států. Komise zvažuje například zavedení nové daně z letecké a lodní dopravy. Rozšíření systému emisního obchodování by tak pomohlo naplnit evropskou kasu (až 10 miliard EUR) v závislosti na vývoji ceny uhlíku. Zastánci zdanění například lodní dopravy argumentují, že jde o efektivní cestu, která má přimět znečišťovatele ze států EU, aby se zabývaly dopady své ekonomiky na životní prostředí.

Nemá cenu otálet

Další průmyslové asociace z oboru moderní energetiky podpořily Plán obnovy, neboť je podle nich jasným vzkazem pro českou vládu, že musí přestat otálet a otevřít naši ekonomiku investicím do obnovitelných zdrojů. Shodují se na tom Svaz moderní energetiky, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.

“Vláda Andreje Babiše musí přestat přešlapovat na místě a otevřít naši ekonomiku impulsům pro nové investice do energetické budoucnosti. Ta je založená na obnovitelných zdrojích, bateriích pro ukládání energie, čisté mobilitě nebo energeticky efektivních budovách. Právě obnovitelné zdroje energie jsou nejlevnějším opatřením, které má nejvíce výhod. Přinášejí nová pracovní místa, pomáhají redukovat spotřebu uhlí a prostředky za energie zůstávají v lokální ekonomice,” komentuje očekávání Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Stojí před námi obrovský balík práce, Česko potřebuje aktualizovat svou legislativu, odstranit bariéry limitující výstavbu větrných a solárních elektráren. Jen pak může naplno těžit z připravovaných evropských grantů a půjček,“ dodává Martin Sedlák.

Podle Svaz moderní energetiky, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace lze do roku 2030 ekonomicky smysluplně zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na čtyřnásobek dnešního stavu zejména novými projekty na střechách budov nebo v průmyslově znečištěných lokalitách.

Rozvoj obnovitelných zdrojů může přinést investice ve výši 400 miliard korun, pro které by stačila státní podpora ve výši 10 až 14 miliard korun ročně do roku 2030,” uvádí přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů Martin Sedlák s odkazem na stále aktuální studii Deloitte. Ta propočítává zvýšení podílu obnovitelných ze současných zhruba 15 % na 23 % do roku 2030 a to na základě ekonomického posouzení výhodnosti investic. Jako nejvhodnější řešení se jeví právě solární elektrárny. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie by podle této studie mělo pozitivní efekt pro zaměstnanost a růst HDP: vytvořily by až 33 tisíc pracovních příležitostí a zvýšily HDP až o 7 %.

Zdroje: TZ Svazu průmyslu a dopravy, TZ Svazu moderní energetiky, Evropská komise

FOTO: JRD (stavba větrné turbíny, Václavice)