Zelená řešení pro restart po pandemii koronaviru. Obnovitelné zdroje podpoří Rakousko nebo Litva

Přípravu nových legislativních opatření zásadně ovlivnilo propuknutí pandemie koronaviru také na evropském kontinentu. Přesto se ukazuje, že progresivní státy EU i přes masivní zásah do hospodářství, ekonomické ztráty a ztráty na životech neustoupí z potřeby hledání řešení klimatických změn. Zelené plány Španělska, Francie, Rakouska a Litvy stále sází na obnovitelné zdroje i čistou dopravu. Aliance pro energetickou soběstačnost proto připravila analýzu vizí těchto čtyř státu v oblasti rozvoje moderní energetiky.

Aliance pro energetickou soběstačnost

21. 4. 2020

Jednotlivé státy připravily energeticko-klimatické plány, které mají zajistit do roku 2030 pokračování zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, energetických úspor a snižování emisí. Během letošního roku se pak měla Evropská komise a členské státy dohodnout na tempu snižování emisí k roku 2050.

„Španělsko a Francie patří mezi jedny z nejvíce zasažených evropských států pandemií koronaviru. Přesto jejich ministři podpořili společný list třinácti zástupců evropských vlád, ve kterém spolu s Itálií, Německem nebo Řeckem apelovali na to, aby EU nezapomínala na potřebu řešení klimatických změn,“ uvádí Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost k výběru hodnocených států.

Z analýzy Aliance pro energetickou soběstačnost vyplývá srovnání s plánem české vlády: zatímco Česká republika avizuje pro rok 2030 podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě energie ve výši 22 %, Francie počítá s 32 %, Španělsko s 42 %, Litva s 45 % a Rakousko dokonce až s 50 %. Všechny státy sází také na rozvoj ekonomicky efektivních technologií. Španělsko chce zvýšit svůj podíl zelené elektřiny na 74 %, Francie na 40 %, Litva na 45 % a Rakousko dokonce na 100 %. Český podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů má narůst na pouhých 16 %, a to i přesto, že solární panely a větrné turbíny nabízí nejvýhodnější cenu energie pro spotřebitele. 

„Španělsku, Francii, Rakousku i Litvě se daří uchopit potřebu energetické transformace ne jako nepříjemnost, ale jako obrovskou příležitost. Právě Litva, která je dnes závislá na dovozu energie, chce evropskou dekarbonizaci využít k investicím do obnovitelných zdrojů energie a k zajištění levnějšího tepla pro chudší část obyvatelstva. Španělsko si zase spočítalo, že jeho HDP vzroste v důsledku velkých investic do obnovitelných zdrojů energie o 1,8 % a po 11 letech se opět dostalo do čela největších fotovoltaických trhů. Rakousko počítá s plánem jednoho milionu solárních střech jako jedním z klíčových kroků pro dosažení čistě zelené elektroenergetiky,” dodává Martin Sedlák, který působí jako výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Zelené ambice napříč energetikou

Španělsko plánuje každoročně podpořit instalace minimálně 3 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů mezi lety 2020 až 2030. Ve výsledku má podíl zelené složky elektřiny narůst během následujících deseti let na 74 %. Vysoké ambice má Španělsko i v dopravě. V roce 2030 počítá s 5 miliony elektromobilů a s podporou biopaliv druhé a třetí generace.

Francie se dosud spoléhala na své jaderné elektrárny. Jejich podíl má však postupně klesat ve prospěch rozvoje obnovitelných zdrojů. Podíl zelené složky elektřiny naroste na 40 %, ve vytápění a chlazení 38 % a v dopravě 15 %. Z obnovitelných zdrojů energie má navíc pocházet (až 10 %) ze spotřebovaného bioplynu. Francie má již dnes silnou základnu aktivních zákazníků a v trendu chce nadále pokračovat. Již do tří let počítá s 65 až 100 tisíci instalacemi solárních elektráren pro vlastní spotřebu.

Rakousko je i přes řešení pandemie aktivní v dekarbonizaci energetiky. V dubnu dokonce odstavili svou poslední uhelnou elektárrnu a vláda chce připravit stimulační balíček s důrazem na ochranu klimatu. Kromě programu „100 tisíc střech” chce vláda dát zelenou pozemním instalacím fotovoltaických elektráren. Především těm, které přijdou s inovativními přístupy, např. s panely u dopravních staveb nebo na skládkách.

Litva vidí v rozvoji zelených zdrojů šanci na posílení své energetické soběstačnosti. Proto chce do deseti leti zvýšit podíl zelené elektřiny na 45 % díky rozvoji větrných parků, solárních elektráren, bioplynu a prosazení aktivních spotřebitelů. Ministerstvo pro energetiku oznámilo, že aktivním zákazníkům vyrábějícím energii ze solárních panelů letos přispěje na investice v přepočtu 1,1 miliardy korun, tedy čtyřnásobně více než se původně plánovalo. Jen do energetiky a udržitelnosti chce litevská vláda v rámci stimulačního balíčku letos investovat celkem 27 miliard korun.

Zdroje: Analýza Šance pro restart evropských ekonomik: příklady rozvojových plánů v moderní energetice je ke stažení zde.

FOTO: Rab Lawrence