Efektivní domy zajistí vyšší snižování emisí než nový jaderný reaktor

09. března 2020

Většinu našeho života trávíme v budovách, na které připadá 40 % energie. Přitom mohou být energeticky účinné, využívat místní energii z obnovitelných zdrojů a proti přehřátí se bránit střechou se zelení. Samotné stavby budou využívat větší množství recyklovaného materiálu, což také uspoří emise.

V Bruselu se rozbíhá debata o Zelené dohodě pro Evropu. Společná vize bezuhlíkového kontinentu nechává domácí politickou scénu chladnou. Přitom materiál Evropské komise se zaměřuje na řadu konkrétních oblastí, které budou mít praktické pozitivní dopady na život Evropanů. Jednou z takových klíčových oblastí je stavebnictví.

 Podpora pro renovační vlnu

 Evropská komise předpokládá, že by mělo dojít přinejmenším ke zdvojnásobení míry renovace veřejných a soukromých budov. Právě v úsporách energie vidí příležitost k potřenímu snižování emisí a spotřeby fosilních paliv pro vytápění.

 Před nedávnem provedla česká aliance stavebního průmyslu Šance pro budovy zajímavý propočet, jaké může mít renovace budov v Česku přínosy pro úspory oxidu uhličitého u nás. Podle jejich kalkulací vychází, že důkladná energeticky úsporná renovace budov může do roku 2050 uspořit 27 % všech českých emisí. Počítá se přitom jen efekt snižování spotřeby, další emise by ušetřilo využití místních obnovitelných zdrojů. Přímé nahrazení neefektivních uhelných elektráren novým jaderným blokem má přitom potenciál snížit emise o 6 %.

 „Budovy je třeba udržovat, jejich kvalitní renovace snižují náklady za energie, zvyšují komfort užívání, přináší zdravé vnitřní prostředí či větší produktivitu. Navíc energeticky úsporné stavebnictví je obor s velkým podílem domácí práce a materiálů, má tedy velký multiplikační efekt na makroekonomické veličiny,“ vypočítá výhody energetické renovace budov Petr Holub, ředitel Šance pro budovy.

V kontextu takovýho zjištění pak vypadá, že se snaha české vlády, která v rámci evropské strategie ochrany klimatu lobovala zejména pro výhodné podmínky pro nové jaderné reaktory, minula s podporou efektivnějších opatření.

 Nevyužité negawatty

 Zájem státu o potenciál energetických úspor se odráží již v samotném přístupu vlády. Analýza konzultační společnosti Deloitte odhalila, že dvě třetiny vládních budov nesplňuje energetickou třídu C, tedy kategorii úsporných budov. Chybějící energetická renovace tak stojí vládu až 500 milionů korun ročně na energii. Také nevyužití potenciálu energetických úspor ve veřejných budovách je jedním z důvodů, proč Česko nenaplní svůj závazek zvyšování energetické účinnosti do roku 2020.

 „České vlády v minulosti připravily rámec pro zvyšování energetické účinnosti, díky kterému by mohla česká ekonomika vyrábět více, ale s menší spotřebou energie. Čas pro zlepšení kondice průmyslových podniků i obytných budov jsme však prováhali. Přitom energetické úspory jsou nejsnadnější cestou, která může zlepšit konkurenceschopnost českých podniků a snížit účty domácností za energie,“ uvedl před časem Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky ČR.

Scénáře vypracované výše změnou Šancí pro budovy pak kalkulují také přesná čísla možných úspor energie i ekonomických efektů. Jen v budovách by podle této aliance stavebního průmyslu bylo možné do roku 2030 uspořit 65 petajoulů, tedy naplnit zhruba 75 % českého cíle na zvyšování energetické účinnosti. „Kumulovaná úspora nákladů na energie je za toto období 250 miliard Kč. Potřebné investice ve výši 584 miliard Kč, které budou zčásti státní a zčásti privátní, indukují 578 miliard pro HDP,“ dodává Petr Holub.

Moderní budovy v souladu s přírodou

Moderní budovy využívají chytré technologie, aby nám pomohly šetřit energií, zajistily kvalitní vnitřní prostředí a  posílily bezpečnost. Mezi další výhody patří zapojení automatizace do řízení provozu v budově. Mozkem chytrého domu je centrální systém správy budovy (Building Management System, BMS), který koordinuje vše potřebné: od zajištění čerstvého vzduchu a požadované teploty v místnostech po zabezpečení vstupních profilů. Plně funkční BMS otevře dveře uživatelům s příslušným oprávněním, zajistí optimální osvětlení nebo řídí výtahy pro optimální přesun osob po budově. Nástup internetu věcí (Internet of Things, IoT) v kombinaci s klesající cenou senzorů pak snižuje náklady na zavádění BMS. 

Podobné budovy již v Česku stojí. Jednou z nich je loni dokončené nové sídlo ČSOB v Praze 5. Kancelářský komplex má zelené střechy, zachytává dešťovou vodu a využívá teplo z podzemních vrtů do kterých umí i akumulovat horký vzduch z léta. Budova získala nedávno nejvyšší certifikaci LEED Platinum.

Nejde však pouze o kancelářské budovy. České firmy umí realizovat i progresivní stavby ekologických bytových domů. Na výstavbu pasivních bytových domů se soustředí například společnost JRD. Její energeticky pasivní projekt Ecocity Malešice se navíc umístil v roce 2019 mezi deseti přelomovými šetrnými stavbami poslední dekády zvolenými členy České rady pro šetrné budovy.

Nelze opomenout ani rekonstrukce panelových domů, které jsou velmi důležité z pohledu možností snižování potřeby vytápění. Brněnská městská část Nový Lískovec začala s regenerací panelových domů před více než 15 lety. Během několika let důkladně zateplila paneláky s 384 byty. Celková spotřeba tepla klesla asi o 60 %. Úspory mohly být i vyšší. Městská část měla připravený i technicky sofistikovanější projekt, který by jeden z panelových domů proměnil na pasivní budovu – nepodařilo se jej uskutečnit pouze proto, že chyběly peníze na investice.

 Neupéct se

 Zaměření se na energetickou renovaci budov nebo výstavbu dobře konstruovaných, energeticky úsporných domů není v politice ochrany klimatu náhodné. Odolným budovám nehrozí během léta přehřátí. Dá se předpokládat větší rozvoj zelené a modré infrastruktury, která pomůže domy chladit během parných dnů. 

Vývoj podnebí u nás naznačuje loňské léto, které bylo nejteplejší od začátku sledování v roce 1961 a přineslo přes 30 tropických dnů. Komise pak varuje, že Evropu může čekat ročně až 90 tisíc úmrtí způsobených vlnami vedra. Hospodářské náklady spojené s úmrtností související s vysokými teplotami by mohly dosáhnout 40 miliard EUR ročně.

Česká vláda zatím nepatří k příliš aktivním evropských státům, které by prosazovaly odpovědnou klimatickou politiku. Možná vědomí dalšího parného roku přiměje české politiky k obratu.

FOTO: Nová budova ČSOB v Praze 5, ČSOB