Klimatická krize zvyšuje počet případů násilí páchaného na ženách

Klimatická krize a zhoršující se stav životního prostředí přináší nejen extrémní výkyvy počasí nebo sucho, ale také zvyšuje výskyt násilí páchaného na ženách a dívkách. A to zejména v chudých oblastech. Vyplývá to z nové zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Kristýna Vobecká

18. 2. 2020

Globální oteplování, které ovlivňuje zvyšující se nedostatek přírodních zdrojů, extrémní výkyvy počasí, jako jsou vlny horka, sucho, záplavy a požáry mají ničivý vliv nejen na životní prostředí, ale také na přístupnost přírodních zdrojů pro lidi, kteří v nejvíce zasažených oblastech žijí. Většinou se přitom jedná o oblasti, které jsou už tak chudé a ženy v nich mají omezená práva a prostředky. Klimatická krize zvyšuje tlak na boj o zdroje a ženy jsou jako první vystaveny následkům nedostatku. “Zjistili jsme, že násilí páchané na ženách je velmi rozšířené a získali jsme mnoho důkazů, které prokazují, že se případy zneužívání žen zvyšují v důsledku klimatické změny. S ničením přírodních zdrojů a krizí ekosystému se zvyšuje tlak na lidi a důkazy ukazují, že tam, kde dochází k nouzi o přírodní zdroje, roste zneužívání žen,“ uvedla autorka studie Case Owrenová.   

Sex za rybu a dětské sňatky

Násilí páchané na ženách zahrnuje domácí násilí, sexuální útoky a znásilnění, nucení k prostituci, vynucené a dětské sňatky a další formy zneužívání žen a dívek. Autoři studie také zjistili, že obchod s lidmi roste v oblastech, kde je nedostatek přírodních zdrojů a našli také spojitost mezi násilím vůči opačnému pohlaví a nelegálním vytěžování přírodních zdrojů a pytláctvím.   

Během své práce Owrenová našla mnoho případů konkrétních spojujících násilí na ženách s bojem o přírodní zdroje, s dopady globálního oteplování a ničením životního prostředí. Například sexuální zneužívání je součástí ilegálního rybolovu v jihovýchodní Asii a ve východní a jižní Africe rybáři opakovaně odmítli prodat ryby ženám, pokud nepřistoupili na sex. Tento jev má již obecně známé označení sex za rybu a nejčastěji je taková transakce vyžadována od rybářů v Africe. V Kongu je zase se sexuálním zneužíváním spojena těžba a obchod se dřevem a provozování nelegálních dolů v Kolumbii souvisí s rozmachem prostituce.  

Klimatická změna má vliv také na růst dětských sňatků, kdy jsou mladé dívky, často ještě děti, prodány do manželství, protože je rodina nemůže dále živit. Celosvětově bylo okolo 12 milionů mladých žen provdáno po nedávné přírodní katastrofě a přírodní katastrofy také ovlivňují růst obchodu s lidmi až o 30 %.  

Omezený přístup ke zdrojům

Ženy jsou také mnohdy zodpovědná za zajišťování vody nebo sbírání dříví. “Ženy jsou často živitelky rodiny. Musí neustále hledat zdroje vody, protože může rychle dojít. To je dělá zranitelnými. Stejně tak při hledání dříví na podpal jsou často napadeny a vystaveny násilí,“ popisuje starší muž každodenní rizika pro ženy a dívky v Mombasu. Za získávání vody je přitom odpovědné osm z deseti žen v Africe, což je vystavuje riziku sexuálního obtěžování, násilí a znásilnění během cesty k vodnímu zdroji. 

Důležité také je, že ženy nemají v řadě zemí přístup ke zdrojům, jak přírodním, tak ekonomickým a dopady klimatické změny se jejich možnosti ještě zmenšují. Ženy jsou často v závislé pozici, nevlastní půdu, a i pokud pracují, jsou muži z pozice moci často vystaveny sexuálnímu násilí. Tlak na zdroje zranitelnost žen ještě zvyšuje. “Pokud máte smůlu, dostanete zaplaceno pouze v případě, že necháte může udělat tu věc. Stává se to pořád,“ uvedla ve studii žena z Libérie, která pracuje na gumovníkové plantáži.

Sexuální útoky na ekologické aktivistky

Studie rovněž poukazuje na řadu případů, kdy byly násilí vystaveny také environmentální aktivistky a ženy, které se zabývají ochranou přírody. Například se snaží zabránit ničení půdy, přírodních zdrojů a komunity ve své zemi. Sexuální násilí je v tomto případě nástrojem k jejich utlačování, snižování jejich společenského postavení a má ostatní odradit, aby se k jejich boji za životní prostředí přidávali. “Není jednoduché být ženou v čele místního protestního hnutí. Žijeme v neuvěřitelně patriarchální společnosti a jsme tak velmi zranitelné. Čelíme riskantním okolnostem a sexistickým a misogynním kampaním. Sexistické útoky ze všech stran jsou tím nejhorším,“ říká Berta Cáceres, která je obhájkyní environmentálních lidských práv. 

Ze závěrů studie vyplývá, že je násilí vůči environmentálním aktivistkám na vzestupu a je umocněno zejména v zemích, kde je násilí na ženách beztrestně tolerováno, což vede ještě k větší snaze agresorů aktivistky umlčet. “Násilí na ženách je všudypřítomnou bariérou, která čelíme při práci na ochraně klimatu. Téměř se o ní však nemluví. Potřebujeme tuto skutečnost přestat přehlížet a začít jí věnovat soustředěnou pozornost,“ řekla hlavní autorka studie pro Guardian.  Podle Americké agentury pro mezinárodní rozvoje má přitom násilí páchané na ženách negativní dopady nejen na bezpečnost, důstojnost, zdravotní stav a lidská práva milionů žen, které jsou mu vystaveny, ale také na veřejné zdraví, ekonomickou stabilitu a bezpečnost států, kde k němu dochází. 

"Při pohledu na inspirativní ženské aktivistky, jako je Greta Thunberg, bychom si měli uvědomit, že životy a živobytí žen a dívek po celém světě, jsou změnami klimatu obzvláště zasaženy. Posílení postavení žen a jejich ochrana před změnami klimatu musí být hlavní součástí přesunu k bezuhlíkové a klimaticky odolné společnosti,“ uvedl pro Guardian Bob Ward, ředitel Granthamova výzkumného institutu klimatické změny a životního prostředí na Londýnské ekonomické škole.  

Zdroje: IUCN: Gender-based violence and environment linkages, The Guardian

FOTO: IUCN