Mikroplasty zamořují obyvatele měst: byly nalezeny v ovzduší i v dešti

Na obyvatelé Londýna padá déšť, který obsahuje mikroplasty. Zjistili to vědci, kteří zatím měřili objem mikroplastů v dešti pouze ve čtyřech světových městech. V Londýně byl v ovzduší naměřen největší počet mikroplastů. Autoři výzkumu předpokládají, že zamoření měst mikroplasty je celosvětovým problémem.

Kristýna Vobecká

2. 1. 2020

Měření mikroplastů v ovzduší probíhalo v čínském Dongguanu, kde bylo naměřeno dvacetkrát méně mikroplastů než v Londýně, v Paříži, kde bylo znečištění sedmkrát nižší než v hlavním městě Velké Británie a v německém Hamburku, kde bylo naměřeno třikrát méně mikroplastů. Vědcům není jasné, proč došlo k takovým rozdílů, ale zřejmě za tím mohou být rozdíly v použitých metodách měření. 

Koncentrace mikroplastů v ovzduší naměřená v Londýně je podle autorů výzkumu alarmující. Mikroplasty byly sbírány na střechách devíti londýnských budov v centrálním Londýně a vědci naměřili od 575 do 1008 kusů mikroplastů na metr čtvereční denně.  Pro srovnání v Pyrenejích v jižní Francií bylo naměřeno 11 400 kusů mikroplastů na metr čtvereční měsíčně, což je čtvrtina množství nalezeného v Londýně, přesto se však stále jedná o vysoké číslo vzhledem k odlehlosti měřené lokality. „Zjistili jsme, že zamoření mikroplasty je velké, větší, než bylo doposud kdy zjištěno. Zasažena však budou města po celém světě a hodnoty v nich budou podobné,“ uvedla vedoucí výzkumu Stephanie Wright z londýnské Kings College pro Guardian a dodala, že považuje toto zjištění za znepokojivé a stejně tak skutečnost, že dosud nevíme, zda jsou mikroplasty pro lidi nebezpečné. 

Plastová vlákna z oblečení i částice z obalových materiálů

Mezi nalezenými mikroplasty bylo identifikováno 15 druhů plastů, nejčastěji šlo o vlákna z akrylu, pravděpodobně pocházející z oblečení. Pouze 8 % mikroplastů byly částice, většinou se jednalo o polystyren a polyethylen, což jsou běžně používané materiály pro balení potravin. Mikroplasty nalezené v Londýně měly velikost od 0.02mm do 0.5 mm. U větších částic je předpoklad jejich vdechnutí nebo polknutí, menší částice jsou však nebezpečnější, jelikož se mohou dostat do plic nebo do oběhového systému, kde pro člověka mohou znamenat velké zdravotní riziko.  Malé částice byly nalezeny ve všech získaných vzorcích, současná technologie však zatím neumožňuje zjistit, z čeho přesně pocházejí.

“Výsledky těchto studií nám ukazují, kolik plastu je ve vzduchu a je to pro nás varováním. Zatím máme velmi málo informací o tom, jaký vliv bude mít toto znečištění na lidské zdraví, ale s tím, co už víme, je vdechování mikroplastů pěkně strašidelnou představou. Potřebujeme proto urgentně nový výzkum,“ uvedl Steve Allen z výzkumného francouzského institutu EcoLab, který v rámci svého vlastního výzkumu potvrdil výskyt mikroplastů v již zmiňovaných Pyrenejích. 

Nejasné vliv mikroplastů na lidské zdraví

Přestože vážná zdravotní rizika, které lidskému zdraví způsobuje znečištění ovzduší způsobené dopravou a těžkým průmyslem, byla již zjištěna a popsána, následky vdechnutí plastových částic přímo ze vzduchu jsou zatím neznámé. Stejně tak není jasné, jak se v lidském organismu projevuje pozření mikroplastů v potravě a vodě. Člověk přitom podle poslední studie přijme ročně touto cestou do těla až 50 tisíc mikroplastů. 

Plasty mohou obsahovat chemikálie nebo přenášet škodlivé mikroby a zatím jsou pouze známy škodlivé dopady mikroplastů na mořské živočichy a v roce 1998 byly nalezeny mikroplasty v lidských plicích zasažených rakovinou. 

Jediným řešením pro omezení znečištění mikroplasty je změna přístupu k tomu, jak jsou plasty používány a likvidovány. „Nemůžete je ze vzduchu vyčistit, takže jediným způsobem je omezení plastového znečištění již u jeho zdroje,“ řekl Allen a dodal, že si nemyslí, že se tento problém povede v nejbližší době vyřešit.  

Zdroj: Guardian, EcoWatch