Brněnský unikát: První automatická třídicí linka v Česku zpracuje čtyřikrát více plastového odpadu

Už nikoli ruční třídění podle materiálu nebo barvy, ale vysoký stupeň automatizace založený na optických senzorech, které dokážou rozlišit a oddělit různé druhy odpadu mnohem rychleji a navíc efektivněji. V areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno začala fungovat první automatická třídicí linka v zemi.

„Česká republika patří ve sběru recyklovatelných komodit mezi nejlepší státy v Evropě. Co nám ale chybí, jsou technologie na roztřiďování separovaného odpadu a také výrobní kapacity pro samotnou recyklaci. Otevření této moderní třídicí linky považuji za první vlaštovku,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS), který se zahájení provozu osobně zúčastnil.

„Pevně doufám, že podobné projekty v dalších městech budou následovat,“ dodal premiér.

Připomněl, že na výstavbu linky přispěl Státní fond životního prostředí v rámci Operačního programu Životní prostředí částkou 43 milionů korun. Celkem investice přesáhla 300 milionů.

„Automatizovaný způsob dotřiďování minimalizuje zbytkový odpad a rozšiřuje možnosti materiálového využití odpadů. Technologie, která umí zachytit recyklovatelné plastové komodity až s 95procentní přesností, pomůže v třídění separovaného odpadu nejen Brnu, ale také podstatné části Jihomoravského kraje,“ poznamenal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

• Tip: V Nové zelené úsporám Light se objevili první energošmejdi. Poradci dostanou identifikační průkazy

Dodal, že v automatické lince se zpracuje přibližně čtyřikrát více plastového odpadu než ručním dotřiďováním. Původní systém zvládal maximálně 6 tisíc tun plastu ročně s čistotou třídění maximálně 35 procent. Nová linka by měla zvládnout více než 20 tisíc tun plastového odpadu, navíc s trojnásobně vyšší čistotou třídění.

Strategický ekologický projekt

Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) jde o jeden ze strategických projektů v oblasti životního prostředí, jehož význam přesahuje jihomoravskou metropoli. „Oceňuji, že stavba linky netrvala ani rok. Již po devíti měsících od jejího zahájení jsme začali se zkušebním režimem jednotlivých komponentů linky a po několikaměsíčním testování jsme přešli na pravidelný, každodenní provoz,“ uvedla Vaňková.

Dodala, že tím rozvoj areálu nekončí, linka se stane středobodem celého centra pro materiálové využívání odpadu. „Což bude jednoduše řečeno největší sběrné středisko odpadu v Brně,“ konstatovala primátorka.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Dosavadní ruční linka přitom nebyla jen technologicky zastaralá, ale také za hranou kapacitních možností. „Množství navezeného papíru a plastu se každoročně zvyšovalo, za posledních sedm let v souhrnu o více než polovinu. Aktuálně každé čtvrtletí svážíme do naší městské firmy tolik plastu jako před deseti lety za celý rok,“ poznamenal předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek.

Dodal, že rychlost a kvalita optických senzorů umožní efektivně dotřiďovat takzvané výměty, tedy zbylou surovinu z jinde provedeného ručního třídění. Nová linka zpracuje až 4,5 tuny odpadu za hodinu a poradí si také s odpadem v pytlích, který roztrhne. Softwarový program následně rozpozná plasty podle tvaru, složení a barev.

Balistická separace následně rozdělí odpad na 2D části (sáčky, fólie) a 3D části (kelímky, vaničky, konzervy). Součástí technologie je také magnetický separátor železných kovů a indukční separátor pro sběr neželezných kovů, díky čemuž bude linka efektivně separovat také kovové obaly, jako jsou například plechovky od nápojů, konzervy či hliníková víčka. Tento odpad tak obyvatelé Brna mohou odkládat do žlutých kontejnerů spolu s plastem.

Výkonný lis poté slisuje jednotlivé roztříděné druhy plastu i papíru do balíků určených k dalšímu zpracování. Linka zpracuje také polystyren. Nadrtí ho a slisuje do briket, případně nasype do velkoobjemových vaků.

Nejlepší je odpad, který nevznikne

Koaliční vláda si řešení odpadové problematiky dala jako jednu ze svých priorit ve svém programovém prohlášení. Dokonce ji zařadila do samostatné kapitoly. Slibuje například snížení množství produkovaného odpadu přechodem na oběhové hospodářství.

„Podpoříme rozvoj technologií pro třídění a recyklaci a opětovné využití odpadu, včetně recyklačních hubů, kompostování bioodpadu a využití gastroodpadu. Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník),“ píše se ve vládním prohlášení.

A také nový ministr životního prostředí Petr Hladík se chce na toto téma zaměřit. „Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Pokud už ale vznikne, je důležité ho znovu použít ve výrobě nebo jako zdroj elektřiny či tepla. Podpora cirkulární ekonomiky je klíčová pro nastavení udržitelného rozvoje České republiky,“ uvedl Hladík.

• Tip: Češi ušetří na zelené elektřině méně než Poláci či Němci. Kvůli jinému systému fakturace

Loni se ministerstvo významně podílelo na zákazu jednorázových plastových výrobků, nyní se chystá k dalšímu kroku. „Aktuálně ministerstvo připravuje legislativu pro zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve, a je to jedna z věcí, která se s velkou pravděpodobností už letos posune kupředu,“ uvedl premiér Fiala, když ministra Hladíka uváděl do funkce.

Podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí ovšem u komunálního odpadu při jejich odstraňování stále dominuje skládkování. „Od roku 2009 však podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním na celkové produkci komunálních odpadů poklesl z 64 procent na 47,6 procenta v roce 2021,“ konstatuje se v dokumentu.

I tak zpráva konstatuje, že situace v oblasti nakládání s komunálními odpady v Česku není vyhovující. Také proto, že skládkování komunálních odpadů je nad průměrem Evropské unie. „Cílem je razantnější snižování podílu skládkování na celkové produkci komunálních odpadů a současně zvyšování jejich materiálového a rovněž energetického využití, a to v souladu s platnou hierarchií způsobů nakládání s odpady a s principy oběhového hospodářství spojenými s potřebou naplnění cílů oběhového hospodářství,“ uvádí zpráva.

• Tip: Poslední šance: V této dekádě podle vědců rozhodneme, v jakém klimatu budou žít naši potomci

Podle posledních údajů společnosti Eko-kom https://www.ekokom.cz/, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, třídí svůj domácí odpad zhruba tři čtvrtiny lidí, přičemž pro většinu to je naprostá samozřejmost. Každý obyvatel České republiky v roce 2021 vytřídil v průměru 71,8 kilogramu odpadů, tedy o pět kilogramů více než o rok dříve.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: SAKO Brno