Budeme kvůli diktátu Bruselu muset zateplovat kostely? Ne, politici jen zbytečně straší
Výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů v komentáři vyvrací některé mýty, které se objevily v souvislosti s novou směrnicí o energetické náročnosti budov. Návrh podle ní přinese zejména pozitiva.
Redakce Obnovitelně.cz
21. 3. 2023
Evropský parlament nedávno schválil revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Je to dobrá zpráva pro české stavebnictví i české domácnosti.
Některé části směrnice sice vzbudily ihned kontroverzi, ale diskuse o konkrétní podobě by neměla zastínit její zásadní benefity. Bohužel, zatím se revize směrnice využívá spíše k hysterickému strašení lidí než jako dobrý základ pro celospolečenskou diskuzi, jak lidem snížit náklady na energie.
Příkladem takového strašení je lidem říkat, že zateplení domku z 80. let je vyjde na statisíce a přitom neříct, že tyto statisíce se lidem vrátí se stávajícími dotacemi do 5 let, bez dotací do 10 let. Další desítky let budou takové domácnosti platit až třikrát méně za energie než doposud. Je rozdíl, jestli ročně protopí domácnost 120 tisíc nebo jen 36 tisíc po jejím zateplení.
Smysluplnou reakcí by tedy mělo být, jak lidi k zateplení motivovat, například pomocí bezúročných půjček ve spojení s dotací, a nikoli okamžitě smést revizi směrnice ze stolu se slovy „pryč s bruselským diktátem“.
Výhodnost zateplení si můžeme ukázat na reálném příkladu: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 metrů čtverečních spotřebuje 40 megawatthodin plynu ročně. Při průměrné současné fixované ceně plynu 3000 korun za jednu megawatthodinu zaplatí měsíčně 10 000 korun, ročně 120 000 korun. V případě elektřiny (či nové fixace plynu) to je i více než 5000 korun za jednu megawatthodinu, tedy měsíčně 16 666 korun, ročně 200 000 korun.
Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na 12 megawatthodin a měsíční platby spadnou na zhruba 3000 korun (při ceně energie 3000 korun za jednu megawatthodinu) či 5000 korun (5000 korun za megawatthodinu). Rodina tak uspoří 84 000 korun, respektive 140 000 korun ročně.
Rozpočet na provedení zateplení činí 522 000 korun bez dotace. Návratnost investice je tak v závislosti na ceně energií kratší než 6,5 roku. S třicetiprocentní vládní dotací dokonce ještě o dva roky kratší.
Pokud chce domácnost ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc korun, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 procent. Investice se obvykle vrátí do pěti let. Další úsporná opatření lze provést později.
Na pozadí tohoto návrhu je totiž snaha o zdvojnásobení tempa důkladných renovací budov. Ačkoliv se může zdát, že tato direktiva je příliš direktivní, jedná se o vyvážený kompromisní návrh, který připravili poslanci Evropského parlamentu napříč politickým spektrem.
Podoba směrnice se může ještě změnit během trialogů. Zejména ji může ovlivnit Evropská Rada, ve které by měly členské státy stvrdit svůj závazek ke snižování energetické náročnosti budov, jakožto řešení evropské energetické krize. Čeští europoslanci patří spíše k odpůrcům směrnice: pro návrh hlasovali pouze 4 z nich (15 bylo proti, 2 se zdrželi).
Povinné zateplování budov vzbuzuje zbytečně přehnané emoce
Zřejmě mediálně nejpopulárnější částí směrnice se u nás stalo „povinné zateplování budov“. O co ale skutečně jde?
Návrh směrnice říká, že by mělo dojít k harmonizaci tříd energetické náročnosti budov (podobně jako u elektrických spotřebičů), přičemž každý stát vymezí 15 procent z fondu budov do nejnáročnější energetické třídy G. Ostatní třídy A až F budou rovnoměrně rozděleny do pásem.
Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů
Nejpozději do roku 2030 budou muset všechny rezidenční budovy v Evropě dosáhnout alespoň třídy E a do roku 2033 alespoň třídy D. Státní aparát má jít příkladem. Budovy vlastněné a pronajímané veřejnými orgány by to měly zvládnou ještě o tři roky dříve.
Výjimky budou samozřejmě možné. Kostely rozhodně zateplovat nebudeme. Implementace směrnice do národní legislativy bude na nás.
Moment, ke kterému se bude povinnost renovace vztahovat, bude prodej nemovitosti, její pronájem nebo velká rekonstrukce. To je velmi diskutabilní část směrnice. V případě pronájmu jde o pozitivní návrh, který by měl zlepšit standardy nájemního bydlení.
U prodeje nemovitosti nicméně lze chápat obavy veřejnosti z toho, jak taková směrnice nakonec bude vypadat. Jako asociace podporujeme pozitivní motivaci namísto vynucování prostřednictvím zákonných povinností. Věříme ale, že i provedení směrnice lze udělat tak, aby byla motivační a zamezila výstavbě nekvalitního a energeticky náročného bydlení.
Směrnice pak může v důsledku ochránit i nejzranitelnější skupinu obyvatel, která bydlí v pronajatých nehospodárných domech a bytech. Majitelé takových nemovitostí by například nemohli nájem zvyšovat. Na stranu druhou, pokud chce někdo žít v nehospodárné, tedy v nezateplené nemovitosti a vlastnit ji, prosím, ale neměl by očekávat dotované energie nebo jiné příspěvky na bydlení.
Kde na investice vzít?
Evropská unie se svým rozhodnutím zavazuje k masivním investicím do akcelerace renovací. Klíčovou roli v dofinancování budou hrát banky včetně těch specializovaných, jako jsou stavební spořitelny, hypoteční banky či záruční a rozvojové banky.
Úvěrové a finanční instituce mohou díky svým službám a znalostem trhu řádně posoudit rizika a nabízet spotřebitelům skutečně zvýhodněné zelené produkty. A také stimulovat investory a domácnosti k renovacím budov.
I pro ně je revize EPBD ukazatel, kam bude Evropa ve střednědobém horizontu investovat, a kam mají nasměrovat svoje portfolio produktů.
Tuzemské stavebnictví to zvládne
Postoj Evropského parlamentu k revizi EPBD přináší stabilitu i do našeho odvětví. Je to jasná zpráva o tom, že renovace budov jsou prioritou při hledání energetických úspor a zajištění kvalitního a bezpečného života v Evropě nezávislé na fosilních palivech z Ruska.
Autorka: Ing. arch. Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace
Foto: Pixabay