Přemnožená zvěř působí obrovské škody. Nápravu brzdí komunistický zákon

Škody, které každý rok způsobuje přemnožená spárkatá zvěř, dosahují několika miliard korun. Tím, že jeleni nebo srnci okusují mladé stromky, brání na rozsáhlých územích obnově druhově pestrého lesa, který by lépe odolával dopadům klimatické změny.

Pavel Baroch

20. 3. 2023

Na některých místech je situace doslova kritická a mnozí majitelé lesních nebo zemědělských pozemků mají dlouhé seznamy škod, které jim přemnožená spárkatá zvěř každý rok způsobí. Vyhlídky do budoucna navíc nejsou příliš optimistické, protože ani přes relativně vysoké odlovy se nedaří vysoké stavy snižovat.

Podle Českého statistického úřadu se například počty jelenů evropských za posledních 55 let zvýšily více než dvakrát, srnčí zvěře jedenapůlkrát, muflonů téměř pětkrát, daňků více než desetkrát a nepůvodních jelenů sika dokonce bezmála třicetkrát.

„Neustále se zhoršující situace s přemnoženou zvěří v lesích, ale i na zemědělské půdě vyžaduje už pouze jasný systémový posun v řešení škod přemnoženou zvěří a především vyžaduje i určitý posun v pojetí myslivosti v naší zemi,“ tvrdí Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. Organizace spolu s dalšími sdruženími vyzvaly ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) k razantnímu řešení v novele mysliveckého zákona, která se právě připravuje.

„Ze všech stran se potvrzuje, že současný zapouzdřený model nefunguje a je jen zdrojem problémů, které zatěžují všechny. Aby ale k těmto změnám mohlo dojít, vyžaduje to větší odvahu našich dnešních politiků naplnit svůj slib v programovém prohlášení vlády. Některé pozitivní věci se již v tomto směru udělaly, ale na skutečnou změnu od úředníků Ministerstva zemědělství zatím čekáme,“ konstatoval Šebek.

Vedle ohromných škod na lesních a zemědělských majetcích upozorňují také na to, že po rozsáhlé kůrovcové kalamitě se právě teď rozhoduje o tom, jak budou vypadat české porosty za padesát nebo sto let. Tedy jestli budou druhově pestré, aby dokázaly lépe odolávat dopadům postupující klimatické změny.

„Přemnožená spárkatá zvěř na většině území republiky nadále spásá všechno přirozené zmlazení a neochráněné sazenice listnáčů a jedlí, takže lesy se na mnoha místech obnovují zase jenom smrkem, který zvěři tolik nechutná. Celkové roční škody se pohybují kolem sedmi miliard korun. Mladé stromky vysázené za miliardové dotace končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře,“ upozornil Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí Duha.

Lepší ochrana vlastního majetku

Zástupci několika organizací včetně Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Pro Silva Bohemica nebo Spolku vlastníků honebních pozemků požadují několik změn v platném zákonu o myslivosti, které by podle nich mohly neudržitelnou situaci s přemnoženou zvěří pomoci řešit.

Patří mezi ně například plánování lovu podle míry škod, které zvěř způsobuje, umožnit lov vlastníkům a zemědělcům na jejich vlastních pozemcích a ochránit tak svou úrodu či les, nebo snížit minimální rozlohu honitby, aby si vlastní honitbu mohli založit také střední majitelé pozemků a posílil se vliv menších vlastníků v honebních společenstvech.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

„Je neuvěřitelné, že myslivost na území bývalých zemí Koruny české, uplatňující legislativně od března 1849 do prosince 1947 takzvaný středoevropský model myslivosti založený na důsledné vymahatelnosti vlastnických práv, minimálních výměr honiteb vlastních a společenstevních od 115 hektarů, neobsahuje dodnes naprosto zásadní ustanovení o právu myslivosti náležícího k pozemku,“ připomněl Bohumír Nekola, předseda Spolku vlastníků honebních pozemků.

V programovém prohlášení vlády se přitom koaliční kabinet zavázal, že „posílí pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb“, protože „včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze“.

Jenže tento slib se podle dotčených organizací do současných ministerských představ, jak myslivecký zákon upravit, zatím nepromítl. Případné větší kompetence vlastníků půdy nechává na poslancích. „Upozorňujeme, že návrh novelizace zákona o myslivosti nenaplňuje vládní prohlášení o posílení pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb,“ sdělil Robin Ambrož z předsednictva Komory soukromých lesů, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů ČR.

Lov podle poškození porostu

Problémy s přemnoženou spárkatou zvěří si ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvědomuje.

„Projevují se na zemědělských plodinách a pozemcích a v případě srnčí, jelení a ostatní spárkaté zvěře i na lesních kulturách. Cílem novely zákona o myslivosti je také dát myslivcům nové a účinnější možnosti, jak snížit počty vysoké zvěře a ochránit naše lesy,“ řekl Nekula.

V chystané novele je ale zatím jen ustanovení o lovu zvěře podle stupně poškození lesa, aby nedocházelo k nadměrným škodám. Ty bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů při inventarizaci porostů. Plán by se pak měl nově upravit právě podle reálných škod, které zvěř způsobila. Za nesplnění by myslivci mohli dostat pokutu až 200 tisíc korun.

„Škody od spárkaté zvěře jsou opravdu vysoké, musíme s tím něco dělat,“ konstatoval ministr Nekula, podle něhož by měla pomoci také elektronizace myslivosti, díky čemuž se celý systém zjednoduší a vykazování lovu zvěře bude spolehlivější a více odpovídat realitě.

Proti návrhu několika sdružení na snížení honiteb se postavila Českomoravská myslivecká jednota. „Mnozí vlastníci pozemků argumentují, že nemají možnost ovlivňovat stavy zvěře, že mají obrovské škody na svých pozemcích. Nastává tak situace, že vlastníci mají snahu o snížení výměry honitby ze současných 500 hektarů na 150 či 250 hektarů, aby mohli na svých pozemcích myslivecky hospodařit sami,“ uvedla Zuzana Wudyová z Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty.

„Z odborné literatury je však všeobecně známo, že pro myslivecké hospodaření se spárkatou zvěří je výměra honitby naopak vyžadována mnohem vyšší. A dostáváme se do konfliktu, zda by myslivostí měla být snaha o udržení kvalitní zdravé a chovatelsky žádoucí zvěře nebo jde jen o udržení minimálních stavů zvěře v honitbách, bez ohledu na jejich chovnou kvalitu. Neboť v honitbě o 250 hektarech se opravdu o chovu zvěře nedá mluvit,“ konstatovala.

Obdobně argumentuje také Česká lesnická společnost, podle níž dosud nebyl prokazatelně doložen vztah mezi snížením populací spárkaté zvěře, potažmo i škodami zvěří, a minimálními výměrami honiteb. „Trvale udržitelné myslivecké hospodaření musí být založeno na respektování biologických a ekologických nároků zvěře, která je naším národním bohatstvím. Těmto požadavkům odpovídají honitby o větších výměrách, ve kterých lze mysliveckým managementem zajistit nejen odpovídající početnost zvěře, která se zde vyskytuje, ale také přirozený poměr pohlaví, který je v menších honitbách mnohdy vychýlen ve prospěch samic,“ uvedla společnost, která ale současně apeluje na snížení stavů spárkaté zvěře.

Už tři ministři nepochodili

Asociace soukromého zemědělství a další organizace, které volají po razantní změně mysliveckého zákona a řešení problému s přemnoženou spárkatou zvěří, se obávají, že jejich snaha skončí jako všechny předešlé pokusy.

„Už více než dvacet let usilujeme o změny zákona o myslivosti, které by pomohly obnově pestré druhové skladby našich lesů. Osobně pamatuji tři ministry, kteří když převzali ministerstvo, usilovali o to samé. Marně. Pracovníci ministerstva zodpovědní za myslivost fungují jako prodloužená ruka Českomoravské myslivecké jednoty a vždy se jim nebo pak některým poslancům podařilo potřebné změny mysliveckého zákona zhatit,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

„Zdeněk Nekula ale není divákem tohoto divadla, ale ministrem, který rozhoduje a je zodpovědný za řešení kritického stavu lesů a naplnění vládního programu,“ dodal Bláha.

Sdružení tvrdí, že vysoké stavy spárkaté zvěře nahrávají poplatkovým lovům, na nichž vydělávají majitelé nebo nájemci honiteb. „Celou polistopadovou éru jsme svědky snahy udržet v chodu ahistorický, sovětsko-socialistický model myslivosti vycházející z komunistického zákona z roku 1961. Respektive se objevují tendence nastolit varianty vycházející z uherských loveckých zákonů s významně nedemokratickými prvky, které mimo jiné nadměrně poškozují lesní porosty spárkatou zvěří přemnoženou pro komerční lovy,“ poznamenal Bohumír Nekola ze Spolku vlastníků honebních pozemků.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay