Úředníci blokují vznik unikátního prosvětleného lesa. Vědcům pomohl až soud

Více než tři roky usilují vědci z Biologického centra Akademie věd ČR o to, aby na jižní Moravě mohl vzniknout řídký les, který z evropské krajiny takřka vymizel. Úřady jim to nepovolily, ale teď jim pomohl soud.

Pavel Baroch

13. 3. 2023

Biologické centrum patří k největším institucím ekologicky orientovaného výzkumu v Evropě. Vedle samotného bádání se zapojuje také do mnohých projektů na ochranu přírody a podporu biologické rozmanitosti. Současně hledá efektivní, šetrné a přírodě blízké způsoby hospodaření v krajině.

S tímto cílem také koupilo na začátku roku 2020 pozemek na jižní Moravě, který se stane součástí největší moravské ptačí rezervace – Ptačího parku Kosteliska. Na zakoupeném území v současné době roste les, který nemá příliš velkou hodnotu hospodářskou ani přírodní. Rostou tu především náletové a dokonce i nepůvodní stromy.

Vědci by chtěli tuto oblast významně přeměnit. „Chceme tam vytvořit lesy, které měly téměř v celé Evropě dlouhou tradici po stovky let, ale z krajiny už téměř zmizely. Plánujeme vysázet řídký les, složený z vrb a dubů, které by se pravidelně ořezávaly. Navíc by se tam v budoucnu pásl dobytek,“ vysvětlil Lukáš Čížek, vedoucí Oddělení biodiverzity a ochrany přírody na Biologickém centru Akademie věd ČR.

Takový biotop a způsob hospodaření podle něho nejlépe vyhovuje mnoha druhům ohroženého hmyzu a ptákům, ale i dalším živočichům a rostlinám. Mimochodem řídký les s pasoucím se dobytkem býval také součástí unikátní krajiny na soutoku mezi řekami Morava a Dyje, kde by měla v dohledné době vzniknout nová chráněná krajinná oblast.

Úřady nepovolily změnu

Aby vědci mohli ve svém lese takto hospodařit, musel jim nejprve úřad povolit změnu kategorie, jak to vyžaduje příslušný zákon: z lesa hospodářského, který slouží především na produkci dřeva, na les zvláštního určení orientovaného zejména na ochranu a obnovu biodiverzity.

Jenže žádost příslušný orgán státní správy lesů na Krajském úřadě Jihomoravského kraje zamítl a Ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí posléze potvrdilo. Argumentovalo tím, že zmiňovaný les není svou podobou nijak mimořádný, a tak není možné jeho status změnit. Vědcům ale vadilo, že úřady nepřihlédly k plánované budoucí podobě lesních pozemků, jak se to děje například u porostů v národních parcích a chráněných krajinných oblastech.

Proto se obrátili na Krajský soud v Brně, který jim ve svém rozsudku zkraje letošního roku dal za pravdu. Potvrdil, že vlastník lesa má právo určit, k jakému cílovému stavu jeho hospodaření povede. Není tedy podstatné, jak posuzovaný les v dané chvíli vypadá, ale do jakého stavu se upraví.

„Není důležitý stav na startu, ale v cíli. Přesně v duchu programového prohlášení naší vlády, která v části věnující se lesnictví říká, že lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo,“ poznamenal Dušan Utinek, odborný lesní hospodář a poradce v oblasti lesnictví.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Podle něj toto orgány státní správy nerespektují a vlastník, který chce naplnit veřejný zájem ochrany přírody, musí projít dlouhým úředním martýriem a někdy čekat až na jednání soudu.

„V tomto případě to bylo více než dva roky včetně doprovodných nemalých finančních nákladů. To vše hradí vlastník, kdežto případný dopad na státní orgány jde z rozpočtu jejich organizací,“ dodal Utinek.

Po soudním rozhodnutí to vypadá, že vědci z Biologického centra se nakonec svého řídkého lesa přece jen dočkají. Ministerstvo zemědělství pro Obnovitelně.cz uvedlo, že proti rozsudku brněnského krajského soudu nepodá kasační stížnost.

„Ministerstvo v novém rozhodnutí o odvolání zruší napadené prvostupňové rozhodnutí krajského úřadu, a to ze stejných důvodů, ze kterých bylo zrušeno rozhodnutí ministerstva krajským soudem. Věc bude vrácena krajskému úřadu k novému projednání. Krajský úřad věc znovu projedná a následně znovu rozhodne o žádosti o zařazení předmětného lesního pozemku do kategorie lesů zvláštního určení dle lesního zákona,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Krajský úřad by se při novém projednání měl řídit pravomocným soudním rozsudkem. „Snad je to na dobré cestě,“ řekl Obnovitelně.cz Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Rezervace v každém kraji

Ptačí park Kosteliska, jehož součástí se nový řídký les má stát, zapadá do dlouhodobého plánu České společnosti ornitologické, která chce postupně ve všech krajích vybudovat jednu funkční ptačí rezervaci. Jde o reakci na největší úbytek biologické rozmanitosti v historii lidstva, který svět prožívá v tomto desetiletí.

Zatím jsou takové oblasti čtyři. Vedle parku Kosteliska u Dubňan na jižní Moravě ještě Josefovské louky u Jaroměře ve východních Čechách, Malá Lipová u Přerova na střední Moravě a Mnišské louky u České Lípy v severních Čechách.

Nejdéle fungujícím jsou Josefovské louky, kde za deset let od jejich založení stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu, tedy ze 143 v roce 2012 na dvě stě v roce 2022. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Mnohonásobně také přibylo žab a čolků, daří se i ohroženým rostlinám.

Dobře se daří také přírodě v ptačím parku Kosteliska, kde ornitologové pozorovali už 190 ptačích druhů. Původní opuštěné a nehostinné území na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické rychle proměnilo v mozaiku vodních ploch, rákosin, luk, lesíků a suchých písčin, která je ideálním místem pro ptáky a další živočichy a rostliny.

„Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích se ukazuje, že tyto projekty mají obrovský potenciál,“ uvedl Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Lukáš Čížek