Rekordní rok táhne nové investice do zelené energetiky. Nejvíce jich buduje Čína

Globální investice do obnovitelných zdrojů podle reportu BloombergNEF (BNEF) prolomily pololetní rekord. Za prvních šest měsíců letošního roku soukromí i státní investoři vložili do projektů obnovitelné energetiky 226 miliard amerických dolarů (zhruba 5,424 bilionu korun). Investice meziročně vzrostly o 11 %.

Ondřej Novák

13. 8. 2022

Podle analytiků BNEF se svět nejvíce upíná k solární energii, investice v tomto sektoru oproti prvnímu pololetí loňského roku vzrostly o 33 % na 120 miliard dolarů. Financování větrných elektráren stouplo ve stejném období o 11 % na 84 miliard dolarů. Analytici připomínají, že rekordní nárůst investic přišel navzdory stoupajícím nákladům na klíčové materiály, jako je ocel nebo polykrystalický křemík a narušeným logistickým řetězcům.

Meziročně také o 63 % (na 9,6 miliard dolarů) vzrostlo zapojení rizikového a soukromého kapitálu (venture capital a private equity) do projektů obnovitelné energetiky a akumulace. Naopak zásadní pokles analytici zaznamenali v oblasti emisí veřejného kapitálu. Meziročně tento segment poklesl o 65 % na 10,5 miliard dolarů. Druhý kvartál letošního roku s 3,9 miliardami dolarů investic byl tak nejslabším od 2Q 2020.

„Politici stále více chápou, že obnovitelná energie je klíčem k dosažení cílů energetické bezpečnosti a snížení závislosti na nestálých energetických komoditách,“ říká hlavní analytik BNEF Albert Cheung a dodává, že navzdory rostoucí inflaci a problémům v dodavatelských řetězcích „poptávka po čistých zdrojích energie nikdy nebyla vyšší a očekáváme, že globální energetická krize bude nadále působit jako akcelerátor přechodu na čistou energii“.



Trend udává „fosilní“ Čína

Ačkoliv je Čína už od roku 2006 největším světovým producentem oxidu uhličitého a uhlíkové neutrality plánuje dosáhnout až v roce 2060, představuje dnes také největšího globálního investora do obnovitelných zdrojů. Podle BNEF čínské investice do solární energie meziročně vzrostly o 173 % na 41 miliard dolarů, do energie z větru pak Čína investovala dokonce 58 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o 107 %.

„Zelená infrastruktura představuje nejdůležitější investiční oblast, na kterou Čína v druhé polovině letošního roku spoléhá při nakopnutí své slábnoucí ekonomiky. Růstový investiční trend následuje čínskou strategii vybudování nové kapacity výroby obnovitelných zdrojů energie, aby mohla nahradit stávající uhelnou flotilu. Čína je na dobré cestě k dosažení cíle 1 200 gigawattů větrné a solární kapacity do roku 2030,“ říká Nannan Kou, vedoucí čínských analýz BNEF.

Vysoký příliv investic letos zaznamenává i sektor offshore větrných turbín, do kterého Čína v prvním pololetí tohoto roku nalila zatím 32 miliard dolarů. To představuje meziroční nárůst o 52 %. V následujících letech by tak výkon čínských offshore větrných elektráren měl vzrůst z loňských 53 gigawattů na 504 gigawattů do roku 2035.

„Projekty větrných elektráren na moři umožňují firmám a vládám ve velkém měřítku pokročit směrem k jejich dekarbonizačním cílům,“ vysvětluje analytička offshore větrných projektů BNEF Chelsea Jean-Michel.

Letošní rekordy nejsou překvapením

Ropná a plynová krize, narušení dodavatelských řetězců a válka na Ukrajině, která otevřela téma energetické bezpečnosti, mají nepochybně zásadní podíl na letošním globálním růstu zájmu o obnovitelné zdroje. Z lámání jednoho rekordu v budované kapacitě za druhým se už podle nedávné zprávy Světového ekonomického fóra stává v posledních letech standard, přičemž letos by instalace měly vzrůst globálně o zhruba 8 %, a to navzdory postcovidové dodavatelské krizi a rostoucím nákladům na suroviny.

Svět má dnes podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) k dispozici zhruba 295 gigawattů zelené energie, přičemž na růstu se podílí hlavně solární elektrárny. Ačkoliv v budování kapacit celosvětově zdaleka vede Čína před Evropou i USA, agentura zmiňuje zajímavé pokroky i v relativně chudších zemích.

Například Indie po propadu v covidovém roce 2020 loni růst svých kapacit meziročně zdvojnásobila. Taktéž Brazílie, jejíž prezident Jair Bolsonaro proslul řadou antiekologických kroků, urychluje růst kapacit střešních solárních elektráren a offshore větrných turbín. Jihoafrická republika pak zaznamenala nárůst kapacity větrných elektráren díky dokončení předschválených projektů. Naopak konec podpůrných tarifů výrazně zpomalil rozvoj střešních solárních elektráren ve Vietnamu.

IEA navíc předpokládá, že solární energie bude v čele budovaných kapacit i v následujících letech, a to navzdory tomu, že ceny oceli a mědi v posledních dvanácti měsících vzrostly o polovinu a polykrystalický křemík zdražil dokonce čtyřnásobně.

Stejně jako Čína dnes představuje tahouna budovaných kapacit obnovitelných zdrojů, může tato země v příštích letech ovlivnit globální statistiky i negativně. IEA upozorňuje na konec podpory onshore větrných elektráren, které v Číně v následujících letech již nebudou růst tak dynamicky. Stejně tak agentura očekává nižší přírůstky kapacity vodních elektráren kvůli nezdaru řady čínských projektů. Naopak instalovaná kapacita zmiňovaných čínských offshore elektráren by už do konce roku měla předčit kombinovaný výkon všech turbín v EU a Velké Británii.



Autor: Ondřej Novák

Foto: Pixabay