Domácnosti mohly platit méně za energii, stát však nechal ležet ladem miliardy korun

Zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu o tom, jak stát nedokázal správně čerpat prostředky z operačních programů na úspory energie například v bytových domech, přichází v době, kdy řada domácností musí čelit rostoucím výdajům za teplo nebo elektřinu. Až ⅔ prostředků nedokázal podle kontrolorů stát vyčerpat.

Martin Prax

4. 11. 2021

„Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám šlo na tato opatření přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního rozpočtu. To ale představuje jen zhruba třetinu peněz vyčleněných na tuto podporu,“ uvedl NKÚ ve svém zhodnocení fungování klíčových programů. „Oba programy sice přinesly úspory energie u bytových domů, jejich objem je ale malý a zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot. Tyto energetické úspory jsou přitom součástí závazků vůči EU, které má ČR splnit v rámci strategie Evropa 2020,“ dodává další rozměr NKÚ.

Nevyužité miliardy

Stát měl přitom k dispozici až 12,9 miliard korun, kterými mohl podpořit zateplení domů, výměnu oken a další opatření při renovaci bytových domů, které by snížily domácnostem výdaje za energii.

Prostředky posílal stát domácnostem přes 2 programy. Na renovace bytových domů je určený program IROP spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Současně běží program Nová zelená úsporám pod Ministerstvem životního prostředí. Podle NKÚ dosáhly u IROP plánované úspory jen 1,3 petajoulů, tedy 41 procent nastaveného cíle programu. U Nové zelené úsporám byl objem úspor ještě menší. Z plánovaných 2,8 petajoulů se podařilo ve skutečnosti ušetřit jen 0,4 PJ, tedy pouze 13,5 %.

Podle NKÚ jde o problém také z pohledu plnění českých závazků v oblasti snižování emisí. Právě úspory energie jsou jedním ze základních pilířů klimatické evropské politiky. Ovšem Svaz moderní energetiky upozorňuje ještě na další rozměr chyb státu v čerpání prostředků na zvyšování energetické účinnosti budov. „Domácnosti musí čelit rapidnímu růstu cen elektřiny a tepla, které tlačí nahoru drahý zemní plyn. Pokud by stát dokázal nastavit lépe podpůrné programy, mohl snížit desítkám tisíc domácností účty za energii a ty by se dnes vyhnuly drtivým dopadům do rodinných rozpočtů,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Jak upozorňuje NKÚ, cíle pro využití úspor energie se Česku nedaří plnit ani v oblasti průmyslu či vládních budov. Přitom jen právě v oblasti vládních budov by mohl stát uspořit až 500 milionů korun ročně, pokud by domy renovoval.

Složitý systém je bariéra

Mezi hlavní problémy v nedostatečném čerpání podpory vystopoval NKÚ primárně zpožděný začátek fungování programu IROP. V Nové zelené úsporám je to pak malá míra podpory. Další faktor, který oslabil IROP, je pak nestabilita programu. V programu na renovaci bytových domů došlo opakovaně ke snížení objemu peněz vyčleněných na energetické úspory. U IROP byla problémem i dlouhá a náročná administrace projektů. Schvalování trvalo v průměru 104 dnů.

Podle komentáře Svazu moderní energetiky však stojí za nezvládnutou podporou pro podporu renovace budov také slabá informační kampaň ze strany státu. „Stát nedokázal rozběhnout žádnou plošnou reklamu, pomocí které by oslovil domácnosti a přiblížil jim výhody investic do úspor energie například ve formě zvýšení zdravého prostředí v bytových domech či snížení účtu za energie. Fakt, že vláda Andreje Babiše neuměla programy nastartovat, dnes posiluje riziko pádu do energetické chudoby řady domácností,“ dodává Martin Sedlák.

Proti cenám energie se lze jistit vlastní solární elektrárnou. Vyplatila by se i vám?

Autor: Martin Prax

FOTO: Knauf Insulation (ilustrační foto)