Drak ze Švýcarska umožní těžit elektřinu i na místech, kde to dřív nešlo

Dá se říci, že elektrická energie se dnes těží podobným způsobem jako dříve třeba diamanty. I těch je vlastně po Zemi spousta a leží nevyužité, ale problém je dostat se k nim.

Tomáš Vondra

10. 10. 2017

To je jeden z největších problémů větrných elektráren v současnosti: ten nejsilnější a současně nejstabilnější vítr fouká v místech, kam se za ním člověk nedostane, a nemůže ho tedy vytěžit.

Právě s tímto problémem se chce vypořádat švýcarský vědecký experiment jménem Twingtec. Jeho autoři tvrdí, že díky němu by se dalo dostat k síle větru snadno a rychle na spoustě míst, kde se to vyloženě nabízí – ale doposud to nešlo a lidé o tom jen marně snili.

„Větrné turbíny ukázaly svou smysluplnost, ale mají své limity,“ uvádí šéf společnosti Twingtec Rolf Luchsinger. „Nedostanou se tam, kde je vítr nejsilnější a vane tam nejčastěji. Z technických důvodů nemohou být stožáry s turbínami neomezeně vysoké a stavět větrník na horách je zase problematické z finančních důvodů – a také tam proti nim častěji protestují odpůrci tohoto druhu energetiky.“ 

Jak vypadá řešení z Twingtecu? Je poměrně jednoduché. Jde o malé letadlo, které je spojené s elektrickým generátorem. Letadlo je vlastně dron – je ovládané dálkově, anebo se řídí samo – létá samo v kruhu, podobně jako když děti pouští draka. Nahoru ho vynese stoupavé proudění vzduchu, které je na horách a obecně ve vyšších nadmořských výškách silnější. Lano, jímž je dron připevněný ke generátoru, se postupně odvíjí a tímto pohybem vzniká energie, kterou generátor mění na elektřinu. Jakmile dosáhne maximální výšky, dron změní geometrii svých křídel a začne klesat, lano se přitom zase navine. Když doletí dolů, celý proces se může začít opakovat…

Myšlenka získávat elektřinu pomocí draků je stará už déle než 30 let, poprvé se objevila v jedné studii již roku 1980, uvádí Luchsinger. Tehdy však ještě chyběly technologie, které by mohly přeměnit tento sen na realitu – ale doba se změnila a zejména v technologii dronů bylo dosaženo až neuvěřitelného pokroku. Navíc se od té doby nesmírně posunula znalost ovládání draků, především díky rozvoji sportu nazývaného kitesurfing. Právě sledování závodníků tažených za letícím drakem přitáhlo k myšlence Luchsingera.

Trvalo mu čtyři roky, než dokázal v rámci start-upu změnit draka v dron, který je schopen vyrábět energii. Nyní už má k dispozici prototyp – stroj s rozpětím křídel 3 metry a o hmotnosti 6 kilogramů. Umí vyletět do výšky 100–300 metrů, sám vzlétnout i přistávat, ovšem jen za ideálních podmínek. Nejsložitější výzvou bylo integrovat do něj elektroniku, které muselo být velké množství. 

Civilizaci nezachrání, ale pomůže

Tento typ větrné elektrárny nemá parametry vhodné k tomu, aby mohl „zachraňovat civilizaci“, tedy, aby nahradil tradiční zdroje energie pocházející z ubývajících fosilních paliv. Ale může velmi prakticky zásobovat elektřinou místa, která jsou dnes zcela závislá na dieselových agregátech – například horské boudy nebo jiná místa v odlehlých oblastech.

Právě na jednom takovém, v kanadské divočině, proběhnou už příští rok první dlouhodobé terénní testy systému Twingtec. V druhé fázi testů by měl proběhnout test většího systému, jenž bude schopen dodat až 100 kW energie, což by mělo stačit z základnímu zásobování elektřinou až pro 80 domů. Současně to znamená úsporu až 100 000 litrů nafty a úbytek 240 tun CO2. Zatímco dieselový generátor potřebuje asi půl eura na výrobu 1kWh, podle Luchsingera by jeho systém mohl být až desetkrát levnější – využívá totiž snadno dostupných a laciných materiálů a levné je know-how.

Jeho další výhodou je snadná mobilita, dostane se do míst, kam jinak těžká technika potřebná pro vybudování elektrárny nepronikne – podle jeho autorů se to může hodit třeba v případě živelných pohrom, kdy je třeba zajistit alespoň minimální zásobování energií.

Zdroj: Twingtec.ch