Pavel Baroch | 23. 9. 2021

Chyba za chybou. Sněmovní komise zkritizovala úřady za ekologickou katastrofu na Bečvě

Nedostatečná aktivita České inspekce životního prostředí. Nedostatky při odebírání vzorků z možných zdrojů znečištění a jejich následné vyhodnocení. Špatná koordinace inspekční práce. Sněmovní komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě, která loni v září otrávila čtyřicet kilometrů toku a zabila na 40 tun ryb, kritizovala postup odpovědných úřadů. Současně navrhla úpravu některých zákonů a předpisů, aby se situace v budoucnu už neopakovala. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil zprávu za zpolitizovanou a zmanipulovanou.

Devítičlenná poslanecká komise zveřejnila dvaatřicetistránkovou zprávu o tom, co se odehrálo na Bečvě od osudného nedělního dopoledne 20. září 2020, když rybáři poprvé zaznamenali masivní úhyn ryb v řece. Kritizuje zejména práci České inspekce životního prostředí, ale všímá si také vodoprávního úřadu ve Valašském Meziříčí a dalších institucí.

„Ekologická havárie na řece Bečvě kromě samotných dopadů na řeku a celý ekosystém přinesla řadu vážných skutečností, které poukazují na mnoho podstatných nedostatků v činnosti dozorových orgánů, drobných či vážnějších pochybění až po zásadní nedostatky v současné legislativě. S ohledem na výše uvedené by bylo vhodné v příštím volebním období Poslanecké sněmovny tuto komisi opět zřídit, dát pro její činnost další časový mandát, aby mohla komise detailněji svoji práci dokončit. Smyslem vyšetřovací komise není, nebylo a nebude nahradit práci Policie ČR, státního zastupitelství a soudu,“ konstatovala skupina poslanců.

„Vyšetřovací komise konstatuje, že selhání spatřuje nejen v postupu příslušných orgánů (zejména ze strany České inspekce životního prostředí), ale i v koordinaci odběru vzorků a jejich následné analýze, když nedošlo k dostatečnému odběru vzorků nad místem výskytu úhynu ryb a vůbec u vyústění do toku Bečvy,“ napsali rovněž poslanci.

Pouze jeden inspektor

Komise například vyčítá brněnskému pracovišti České inspekce životního prostředí (OI ČIŽP Brno), že se její pracovnice nevydala po nahlášení havárie na místo činu, konkrétně do Choryně, která patří právě do působnosti brněnského inspektorátu. K ekologické katastrofě tak dorazil pouze odborník z olomoucké pobočky inspekce.

„S ohledem na už v té době zjevně závažné následky havárie a s ohledem na prostou skutečnost, že pracovníci OI ČIŽP Brno drželi pohotovost, za kterou pravděpodobně dostávali peněžní odměnu, se vyšetřovací komise domnívá, že se pracovníci OI ČIŽP Brno měli dne 20. 9. 2020 dostavit na místo, aby zjistili veškeré důležité okolnosti pro výkon kompetence OI ČIŽP Brno ve svém správním obvodu, i přesto, že se poblíž místa otravy v jiném obvodu nacházel pracovník OI ČIŽP Olomouc. Důsledkem absence pracovníků OI ČIŽP Brno tak bylo, že v rámci dvou správních obvodů, ve kterých došlo k rozsáhlé škodě na životním prostředí, působil v první den pouze jeden inspektor ČIŽP,“ napsala sněmovní komise v kapitole Zjištěná pochybení a nedostatky.

Uhynulé ryby v řece Bečvě (v den havárie)
FOTO: Petr Novotný

„Zjednodušeně řečeno, vyšetřovací komise je toho názoru, že orgány ochrany přírody mají povinnost zjišťovat příčiny ohrožení životního prostředí a zasahovat na místě bezprostředně a bez zbytečného odkladu,“ stojí dále v dokumentu.

Podle ředitele Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáše Kůse by ale přítomnost zástupce brněnského inspektorátu průběh vyšetřování havárie výrazně neposunula. Vodoprávní úřady, hasiči nebo policie často situaci zvládnou sami. Pokud vyhodnotí, že je potřeba oslovit ČIŽP, tak tak učiní, a inspektor buď poskytuje informace na dálku nebo v případě vyžádání si jeho účasti dorazí.

Málo odebraných vzorků

Vzhledem k tomu, že byly při ekologické havárii zasaženy dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, měly podle komise jejich vodoprávní úřady informovat krajský úřad. Ten ale dostal podle zdrojů poslanců informace až den po havárii.

Odběr vzorků nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb, avšak nikoli z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.

„Ze zjištěných informací vyplývá, že v den havárie byl odebrán pouze jeden vzorek (Hasičský záchranný sbor v 17:20) v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb (tedy proti proudu řeky). Následujícího dne byly odebrány čtyři vzorky, další den žádný,“ upozornila komise. „Rovněž z informací získaných vyšetřovací komisí vyplývá, že ČIŽP odebrala ve dnech 20.–22. 9. 2020 sedm vzorků, z nichž jeden byl z místa proti proudu nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb. Vzhledem k informaci získané od ČIŽP, že už v den havárie upozorňovala na nutnost odběru vzorků u vyústění, se toto jeví jako nedostatečné.“

Skupina poslanců rovněž kritizovala, že byly znehodnoceny vzorky, které odebrali rybáři v Hustopečích nad Bečvou. „Vyšetřovací komise shledává dílčí pochybení i v postupu pracovníka vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí, který měl v součinnosti s ČIŽP a pracovníky chemické laboratoře Hasičského záchranného sboru Frenštát pod Radhoštěm provést odběry vzorků z výpustí průmyslových závodů nacházejících se v blízkém okolí místa havárie, a ne se pouze spokojit s informací od dispečinků těchto společností, že ve společnostech nedošlo k žádnému incidentu,“ upozornila komise.

Likvidace následků havárie
FOTO: Český rybářský svaz

Obviněná Energoaqua

Chybou podle ní bylo, že inspektoři neodebrali vzorky ze společnosti DEZA ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), která má výusť přibližně 1,6 kilometrů nad místem, kde začaly ryby hynout. Anebo že z kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb – zhruba 300 metrů nad ním a na pravém břehu – byl odebrán pouze jediný vzorek, a to až 23. 9. 2020 odpoledne, tedy tři dny po katastrofě. Rovněž u společnosti Energoaqua, která leží přibližně 3 kilometry proti proudu, byl první vzorek odebrán až den po havárii.

„Vyšetřovací komise se rovněž domnívá, že vodoprávní úřad Valašské Meziříčí kontroloval pouze oblast Choryňského mostu a levý břeh nad ním – pravý břeh nad mostem byl zanedbán,“ napsala poslanecká komise. Z otravy Bečvy je obviněna právě společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a její jednatel Oldřich Havelka. Vinu ovšem odmítají.

Ředitel Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáš Kůs uvedl, že inspektoři se v případě odběru vzorků rozhodovali na základě dlouholetých zkušeností s jednotlivými provozy. Vzorků podle Kůse už v první den havárie bylo odebráno více, ale níže po toku, nad oblastí úhynu ryb pouze jeden. Podle něj šlo o instrukci vodoprávního úřadu. V danou chvíli bylo prý nutné zjistit, jaká je kontaminující látka v toku.

Podle poslanecké komise se jako problematické ukázalo rovněž bezprostřední vyhodnocení vzorků. Vzorky prý měly být analyzovány v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, zpracovávaly se ale až několik dní po havárii v laboratořích Vodovodů a kanalizací. Komise to považuje za selhání organizace práce ČIŽP a vodoprávního úřadu.

Slabiny v systému

Ministr životního prostředí Richard Brabec pokládá zprávu vyšetřovací komise za zcela zpolitizovanou. Brabec na výsledky komise zaútočil s tím, že zpráva obsahuje řadu neodborných závěrů vytržených navíc z kontextu. Je také podle ministra manipulativní a tendenční vůči České inspekci životního prostředí. „Poprvé v historii si sněmovna zřídila vyšetřovací komisi k živé kauze vyšetřované Policií ČR, což považuji za skandální. To je bezprecedentní snaha ovlivnit nezávislé policejní vyšetřování v přímém přenosu, mimo jiné také neustálým zpochybňováním práce soudního znalce či dokonce vyšetřovatele Policie ČR,“ uvedl Brabec, podle něhož komise nepřinesla nic objevného, co by ministerstvo již nevyhodnotilo.

„Za největší selhání ČIŽP přitom komise považuje, že inspektorka držící pohotovostní službu inspektorátu ČIŽP v Brně nedorazila na místo havárie u Valašského Meziříčí, kde přitom neumíraly ryby a ve vodě nebyla ani vidět ani cítit žádná látka. I proto brněnský inspektorát situaci sledoval a konzultoval po telefonu, naopak inspektor z inspektorátu v Olomouci byl ve stejné době na místě úhynu ryb v okolí Hranic. Zákon dnes hovoří jasně, že inspekce přijíždí na místo (a konzultuje situaci) jen na vyžádání vodoprávního úřadu. A to všechno inspekce udělala,“ poznamenal Brabec. Dodal, že poznatky z havárie na Bečvě začlenil jeho úřad do navržené novely vodního zákona.

Naopak výsledky práce komise hájí Marian Jurečka, poslanec a předseda KDU-ČSL který byl jejím členem. „Za 30 let historie naší republiky nebylo větší ekologické katastrofy než na řece Bečvě. Jsem rád, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny zřídili vyšetřovací komisi. Každý, kdo bude naši zprávu číst, pochopí, že svůj účel splnila. Je potřeba, aby orgány činné v trestním řízení dovedly vyšetřování k soudu. Naším záměrem je se poučit a dovést do cíle legislativní změny, které nám v budoucnu mohou v podobných situacích pomoci,“ sdělil předseda KDU-ČSL a místopředseda sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě Marian Jurečka.

„Bydlím asi 40 kilometrů od místa katastrofy, můj dům je asi kilometr a půl od Bečvy. S dětmi se chodíme k řece procházet ale i koupat. Je pro nás důležité, aby řeka byla i nadále funkčním ekosystémem. Jsem rád, že alespoň dnes můžeme symbolickou násadou ostroretek řece trochu pomoci,“ říká Marian Jurečka.
FOTO: KDU-ČSL

Práci úřadů v kauze Bečva také dlouhodobě kritizovala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). „Analýza havárie odhalila slabiny v systému zvládání mimořádných událostí na vodách orgány státu. Stěžejní orgány státu nenaplnily zákonem stanovené kompetence a povinnosti,“ uvedla mimo jiné Seitlová.

Ačkoli Brabec mluví o zpolitizované zprávě, podle předsedkyně Marie Pěnčíkové (KSČM) bylo hlasování o závěrečném dokumentu téměř jednohlasné. Kdo byl proti, ovšem neuvedla. V komisi mělo své členy devět politických stran včetně vládních ANO a ČSSD. Předsedkyní byla zmiňovaná poslankyně komunistické strany, která menšinový kabinet držela bezmála čtyři roky u moci.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Petr Novotný