Evropa chce porazit Čínu ve výrobě baterií: klíčem je přístup k cenným kovům

Předně bude asi pro spoustu čtenářů zajímavé to, že Evropa je dnes největším světovým trhem pro elektromobily a Čínu jakožto kolébku elektromobility předstihla již v roce 2020. Na silnicích Evropy tak dnes jezdí téměř 2 miliony buď částečně nebo plně elektrifikovaných vozidel. Do 10 let by se toto číslo mělo podle prognostiků z řad odborné veřejnosti dostat na hodnotu 30 milionů. 30 milionů vozů, které budou potřebovat baterie a ty se musí někde vyrobit. Dnes si více než 80 % trhu nárokuje právě Čína a to je předmětem mnoha vášnivých diskusí. Vzpomeňme na dominanci OPEC v 70. letech, kdy díky snížení těžby ropy a jejímu dramatickému zdražení prosazovala organizace své politické cíle. Podobných situací jsme s ropou zažili víc. Nemohla by se podobná situace opakovat i s bateriemi?

Co na to Evropa?

V roce 2018 EU již zahájila první kroky akčního plánu, který má za úkol zvýšit evropskou kapacitu na výrobu baterií. Cenu, kterou bychom neuměli konkurovat, chtějí evropští výrobci nahradit udržitelným způsobem výroby a větší efektivitou. Na začátku roku 2020 však byly v provozu pouze 4 továrny na výrobu trakčních akumulátorů, a to je žalostně málo. Ještě do konce letošního roku bude celosvětová kapacita výroby bateriových článků představovat přibližně 740 gigawatthodin (GWh), což může znít jako dobrá zpráva. Bohužel z této hodnoty si Evropa ukousne pouhých 8 %. Další nevýhodou může být při nastavení výroby baterií i složitost výroby, vysoké investiční náklady a pak také nedostatek času. Strategií tak bude další pumpování peněz do projektů spojených s těžbou surovin, výrobou a hlavně recyklací baterií. Díky tomuto úsilí by se tak produkce měla zvýšit do roku 2030 téměř 10násobně. Agentura BloombergNEF předpokládá, že podíl Evropy by se mohl zvýšit z nynějších 8 % na 31 % v roce 2030.

Na obrázku je vidět stav současných a zároveň i budoucích projektů do poloviny letošního roku. Z mapy je patrné, že kombinovaná kapacita všech závodů přesahuje 1 TWh (1 000 GWh). Pokud se tak všem projektům podaří sehnat patřičné financování, Německo se stane klíčovým producentem. Pozornému čtenáři neunikne predikovaná kapacita 1,2 GWh u projektu HE3DA, kterému se stále nedaří rozptýlit pochybnosti odborné veřejnosti, a nad Havířovskou továrnou s přelomovou technologií tak stále visí otazník.

Můžeme však s jistotou říct, že tento přehled ještě dozná několika změn. Např. Tesla již oznámila, že další Gigafactory plánuje taktéž v Evropě. Pokud se však předpovědi naplní, budou v roce 2030 evropskému průmyslu výroby lithium-iontových baterií dominovat 3 hráči: Tesla, Northvolt a LG Chem, kteří budou mít společný tržní podíl přes 30 %.

Když se znovu vrátíme k předpokladu 30 milionů vozů na silnicích v roce 2030, tak při průměrné kapacitě cca 60 kWh by to znamenalo celkovou kapacitu 1,7 TWh. I kdyby se tak podařilo dotáhnout všechny projekty k požadovanému datu, zůstává nám zde velká kapacitní díra. Do toho si přidejte požadavky moderní energetiky, která v budoucnosti počítá s čím dál větším podílem stacionárních úložišť pro stabilizace obnovitelných zdrojů, a je jasné, že bez dalších projektů, a tím pádem i investic, se neobejdeme.

Výroba baterií v Evropě je tak strategií správnou a žádanou. A i když je z odhadů patrné, že Čínu ve výrobě baterií nelze dohnat, musí se Evropa snažit alespoň zmenšit její celkový tržní podíl a zajistit tak pro své evropské zákazníky dostatek baterií pro přechod k čisté mobilitě.

Autor: Ondřej Miškovský

FOTO: Škoda Auto, ilustračné foto z výroby baterií