Dotování spotřeby nafty brání přechodu na čistou mobilitu

Zplodiny z automobilové dopravy dusily města. Přesto evropské státy dotovaly spotřebu nafty a benzínu. Podívejte se, kolik dostal fosilní průmysl.

Martin Sedlák

4. 10. 2017

Státy v Evropě začínají podporovat rozvoj dopravy šetrné k životnímu prostředí. Přínosem bude vyšší energetická nezávislost na dovozu ropy a právě také snížení znečištění ovzduší ve městech. Výzkumníci letos spočítali, že emise z dieselových motorů vypouštěné nad stanovené limity zaviní ročně 38 tisíc předčasných úmrtí. Nejvíce z nich je právě v Evropě, a to v důsledku osobní automobilové dopravy, dále pak v Indii a Číně, kde dominuje znečistění z kamionové dopravy.

Státy hledají nástroje, jimiž chtějí podpořit rozvoj elektromobility, která může snížit množství dusících látek ve městech. Také v rámci veřejné podpory v České republice se uvažuje o zavedení investiční podpory nebo úlev na daních při pořízení elektromobilu.

Jak však ukazují nová čísla analytiků z Overseas Development Institute (ODI) a Climate Action Network, čistou mobilitu lze podpořit snadněji: zastavením dotací pro fosilní paliva v dopravě.

Nedávno publikovaná zpráva těchto nezávislých organizací odhalila, že 11 evropských států mezi lety 2014–2016 vyplatilo na podporách pro uhlí, ropu a zemní plyn 112 miliard euro (téměř 3 biliony korun). Hlavním příjemcem pak bylo právě odvětví dopravy, které získalo na dotacích více než 49 miliard eur. Podpora měla například formu přímých dotací nebo daňových úlev, které snižují cenu nafty.

Největší podíl z částky dotací pro dopravu připadá na Velkou Británii, Itálii a Francii. Nejmenší pak na Maďarsko a Řecko. Bohužel Česká republika a Polsko patří ve skupině sledovaných států k těm, u nichž nejde výše podpory pro fosilní paliva v dopravě dohledat. 

Téměř polovina z 49 miliard připadá na osvobození od daně u motorové nafty, které bylo zavedeno s cílem podpořit přechod od benzínových motorů. Skoro třetinu tvoří dotace pro leteckou dopravu, včetně daňových úlev pro letecké společnosti.

„Naše studie ukazuje, že vlády evropských států nadále dotují spotřebu fosilních paliv. Tím z prostředků daňových poplatníku financují nebezpečné změny klimatu a znečištění ovzduší,“ komentoval zjištění finančních toků z veřejných prostředků do fosilních paliv Shelagh Whitley, vedoucí oddělení pro klima a energetiku v ODI.

Jde o poměrně překvapivá čísla. Evropské státy a EU se totiž zavázaly, že do roku 2020 postupně zruší dotace pro fosilní paliva. V rámci klimatických závazků podporují přechod právě na elektromobily nebo vyšší zastoupení obnovitelných zdrojů. Zachování dotací pro ropu, uhlí nebo zemní plyn tak nedává smysl, protože brání rychlejšímu přechodu na moderní energetiku šetrnou k životnímu prostředí i úsporám výdajů z veřejných rozpočtů. Dotace pro uhlíkatá paliva také brání naplnění evropských klimatických závazků.

Zdroj: ClimateChangeNews.com, ODI.org