Druhý život vysloužilých solárních panelů: stane se z nich cenná surovina

Druhý život vysloužilých solárních panelů: stane se z nich cenná surovina

07. dubna 2017

Solární panely nejsou nebezpečným odpadem a po dosloužení je z nich možné vytěžit celou řadu surovin. Tomu pomáhá i největší český systém pro recyklaci fotovoltaiky REsolar.

Kolem fotovoltaiky existuje celá řada mýtů, jedním z nich je například představa, že solární panely jsou nebezpečným odpadem a po skončení životnosti zůstanou ležet ladem na polích. Opak je totiž pravdou – recyklace solárních panelů, které v následujících desetiletích doslouží, se bohatě zaplatí z prodeje surovin „vytěžených“ ze zpracování vyřazených modulů. Podle studie ČVUT „Ekonomická bilance výroby a likvidace fotovoltaických modulů v ČR“ se náklady na recyklaci běžných křemíkových solárních modulů zaplatí již z rozebrání panelů a získání hliníku, mědi nebo stříbra a řady dalších využitelných vzácných kovů, které tyto panely obsahují.

„Recyklací krystalických a tenkovrstvých solárních modulů získáme mnoho materiálu pro následné zpracování a opětovné použití při výrobě fotovoltaických modulů nebo jiných výrobků. Mezi tyto materiály patří hliník, měď, sklo, plasty, křemík, vzácné kovy, jako jsou stříbro, indium, galium, germanium, molybden a další. Pro sklo platí, že recyklací lze získat až 95 % skleněného materiálu s čistotou 99,99 %. Pro hliník tato hodnota dosahuje téměř 100 % a nízká energetická náročnost procesu ušetří až 70 % energie nutné pro výrobu nového hliníku,“ říká Ladislava Černá z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů ČVUT v Praze.

Z propočtů ČVUT také vyplývá, že je státem nastavená výše příspěvků na budoucí recyklaci solárních panelů zbytečně vysoká. Odborná studie ČVUT potvrdila, že celkový výnos z prodeje surovin získaných recyklací fotovoltaických panelů v České republice by se pohyboval ve výši 1,7 miliardy korun. Likvidace panelů si tedy vydělá sama na sebe.

resolarvyvoj

REsolar – největší český systém pro recyklaci solárních panelů


radekbrychtaOd roku 2013 na trhu funguje kolektivní systém REsolar, který zajišťuje plnění zákonných povinností pro 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren. Celkový instalovaný výkon klientů sdružených v REsolar představuje 636 MW, což činí REsolar s tržním podílem 31 % největším kolektivním systémem na recyklaci solárních panelů. Mezi jeho zakladatele patří Radek Brychta, který působí v REsolar na pozici předsedy dozorčí rady.

REsolar je největší český kolektivní systém. Jak se vám podařilo zaujmout vlastníky elektráren?

Impulsem k založení REsolar pro budoucí recyklaci solárních panelů byla především obrana proti nesmyslně nastavenému systému a výši recyklačních příspěvků, které jsou v rámci Evropy ojedinělé. Naším posláním je maximální transparentnost hospodaření a efektivní nakládání s vybranými recyklačním příspěvky. Vznik REsolar iniciovala Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost ve spolupráci s klíčovými hráči fotovoltaického průmyslu v ČR, opíráme se tak o dlouhodobě vybudovanou důvěru v solárním sektoru.

Musíte se potýkat s nějakými bariérami při rozvoji recyklace solárních panelů v ČR?

Jde především o nejasný přístup úřadů k výměnám panelů a komponent na solárních elektrárnách. Vyřazené panely se v ČR téměř nevyskytují. Důvodem je neurčitá situace v jejich výměně při poškození, neboť jejich provozovatelům může hrozit ztráta podpory. Ve spolupráci se Solární asociací jsme proto loni uspořádali seminář s Energetickým regulačním úřadem s cílem nalézt řešení, které by situaci odblokovalo. Dokud se tato legislativní bariéra nezmění, trh s recyklací panelů se z našeho pohledu nebude dále rozvíjet. Současně se však potvrzují pozitivní očekávání od solárních technologií: v České republice jsou kvalitní panely s dlouhou životností, takže nás jejich recyklace čeká za dvě až tři desítky let.

Úvodní fotka: Pixabay