Španělsko chce být první 100% udržitelnou zemí EU

Španělsko chce být první 100% udržitelnou zemí EU

10. března 2019

Španělská vláda schválila klimaticko-energetický balíček, který by měl zemi do roku 2050 zcela zbavit závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu. Podle premiéra Pedra Sáncheze by se Španělsko díky novým opatřením mělo stát první bezuhlíkovou zemí EU. Posílit by měla také 300 tisíc nových pracovních míst.

Španělská vláda schválila sérii zákonů na podporu obnovitelných zdrojů a energetických úspor a efektivity, které určí klimaticko-energetickou budoucnost státu v příštích třech desetiletích. Konkrétně představila předběžný návrh zákona o změně klimatu, Integrovaný státní energetický a klimatický plán 2021–2030 a Strategii pro spravedlivou transformaci. Tyto zákony mají zemi zajistit stabilní, předvídatelný a jasný rámec dekarbonizace ekonomiky do roku 2050. 

„Legislativní balíček obsahuje sadu nástrojů vytyčujících cestu k lepšímu, odpovědnějšímu, udržitelnějšímu, konkurenceschopnějšímu a na větší ekonomické výzvy připravenějšímu Španělsku, které zvýší kvalitu života a přinesou lepší životní standardy,“ řekl premiér Pedro Sánchez. „Volba mezi pracovními místy a prosperitou na jedné straně a bojem proti globálnímu oteplování na straně druhé se ukazuje jako falešné dilema.“ 

Čím červenější barva, tím vhodnější podmínky pro fotovoltaické systémy. Zdroj: Science Direct, Energy Policy

Zákon o změně klimatu ukládá povinnost do roku 2030 snížit národní emise o 21 % oproti hodnotám z roku 1990 a vyrábět 74 % elektřiny z obnovitelných zdrojů  – tedy 41 % odhadované celkové spotřeby energie padesátimilionového státu. A do roku 2050 by se tyto cíle měly zvýšit na minimální podíl 90 % v případě emisí a na 100 % produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Balíček zahrnuje také zákaz těžby fosilních paliv. Představená legislativa je v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody z roku 2015, kterou schválily téměř dvě stovky členských států OSN.

Klimaticky neutrální strategie také předpokládá naplnění cílů EU pro rok 2030, podle kterých mají emise klesnout o 40 %, podíl obnovitelných zdrojů na produkci energie vzrůst na 32 % a energetická účinnost o 32,5 % oproti roku 1990.  Podle premiéra Sanchéze by Španělsko mohlo být prvním členským státem EU, který přestane vypouštět emise skleníkových plynů.

Boom pracovních míst

Představený legislativní balíček má zajistit modernizaci španělské ekonomiky a přilákat investice ve výši 236 miliard eur z veřejných i soukromých rozpočtů i v rámci spojené soukromně-veřejné spolupráce, přičemž soukromé investice by z celkové částky měly pokrýt 80 %. Španělská vláda zároveň vyčlenila v rozpočtu 1 miliardu eur na podporu elektromobility, od roku 2040 nesmí žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. 

Podle odhadů schválená série opatření vytvoří v páté největší ekonomice EU a třinácté největší na světě v období 2020 a 2030 okolo 250–364 tisíc nových pracovních míst. V odvětví obnovitelných zdrojů by podle odhadů mohlo díky příchozím investicím vzniknout 102–182 tisíc nových pracovních míst. A v sektoru energetických úspor dalších 42–80 tisíc. 

Vývoj instalace větrných elektráren ve Španělsku, zelená: nové VtE, modrá: celkový instalovaný výkon VtE. Zdroj: AEE

Španělsko se díky své geografické poloze těší velmi výhodným podmínkám pro instalaci fotovoltaických i větrných zdrojů. Jaký vývoj dvou klíčových odvětví obnovitelné energetiky země v minulých letech prodělala? A jaký vývoj lze v následujících letech očekávat?

Evropská dvojka větrné energie

V období 1999–2012 ve Španělsku nastal boom větrné energie. Celková instalovaná kapacita je tak dnes 23,5 GW, což se rovná ekvivalentu dvanácti Temelínů. I navzdory stagnaci z posledních šesti let způsobené sníženou vládní podporou má Španělsko stále druhý největší instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě. V roce 2018 dodaly 19 % španělské spotřeby elektřiny.

Výhledy španělské solární energetiky 

Na rozdíl od větrné energie Španělsko poněkud překvapivě nenajdeme na špičce evropských zemí co se instalovaného výkonu solárních elektráren týče. Fotovoltaika prodělala ve Španělsku boom mezi roky 2007 a 2008 zejména díky podpůrné legislativě, v následujících letech po změně legislativy vývoj fotovoltaiky stagnoval.  V roce 2018 byla celková instalovaná kapacita 5239 MW – pouze čtvrtina hodnoty, které dosahují španělské větrné elektrárny, a dvaapůlkrát tolik, kolik má Česko. V roce 2017 španělské solární elektrárny zajistily 3,2 % domácí spotřeby elektřiny.  

Růst obnovitelných zdrojů ve Španělsku

Přitom, jak ukázala studie zveřejněná v časopise Energy Policy, Španělsko se těší vůbec nejpříhodnějším podmínkám pro instalaci fotovoltaických elektráren ze všech členských států EU. I proto lze ve spojení s novým klimaticko-energetickým balíčkem a stále klesajícími cenami solárních panelů očekávat v následujících letech ještě větší boom instalací, než jaký nastal mezi roky 2007–2008.  První skokové navýšení přijde už během roku 2019, kdy se spustí 3 747 MW fotovoltaických elektráren. Španělsko se tak znovu zařadí mezi evropské země s největším instalovaným výkonem fotovoltaiky v Evropě.

Podle Jamese Watsona, ředitele evropské solární asociace SolarPower Europe: „Je vzrušující sledovat, jak Španělsko směřuje k budoucnosti 100% poháněné obnovitelnými zdroji. Španělské ambice v oblasti energetiky jsou budíčkem pro všechny další země po celém světě, ukazují totiž, co dobře víme – že již v blízké budoucnosti mohou velké ekonomiky energeticky pohánět obnovitelné zdroje.“

Výkon fotovoltaiky ve Španělsku; Zdroj: Sustainability



Schválená legislativa obsahuje tyto hlavní body:

1) Redukovat emise skleníkových plynů do roku 2030 o 21 % oproti roku 1990 a o 90 % do roku 2050

2) Veškerá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2050.

3) Každoroční vládní podpora instalace minimálně 3 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů mezi lety 2020 až 2030.

4) Konec nových povolení k těžbě a průzkumu ložisek fosilních paliv.

5) Konec nových licencí k těžbě hydraulickým štěpením a ukončení stávajících do roku 2040.

6) Konec nových dotací či ekonomických pobídek, které by podporovaly spotřebu fosilních paliv.

7) Veřejné instituce divestují (prodají investiční aktiva) fosilních či jinak s fosilním průmyslem propojených firem.

8) Do roku 2050 úplný zákaz všech osobních či přepravních vozidel, které vypouštějí emise CO2.

9) Od roku 2040 zákaz registrace a prodeje vozidel produjících emise, tedy klasických automobilů s naftovými a benzínovými motory, včetně hybridních vozidel, automobilů na stlačený zemní plyn (CNG) a zkapalněný zemní plyn.

10) Na všech benzínových stanicích poskytujících fosilní paliva mají povinnost nainstalovat dobíjecí stanice pro elektromobily.

11) Všechny municipality – radnice a magistráty – měst s počtem obyvatel nad 50 tisíc musí do roku 2023 zavést nízkoemisní zóny. 

12) Vláda bude propagovat renovaci veřejných i soukromých budov, aby tak dosáhla velkých energetických úspor a vysoké energetické efektivity a zbavila sektor budov závislosti na fosilních palivech do roku 2050.

13) V období 2021 až 2030 v průměru minimálně 100 tisíc obytných domů ročně bude renovováno tak, aby splnily kritéria energeticky úsporných a efektivních budov.

14) Dvacet procent státního rozpočtu musí mít pozitivní dopad na boj proti změně klimatu.

15) Zákony bude doplněny strategieme a akčními plány, které mají zmírnit jejich dopady v regionech a pracovních odvětvích, které budou dekarbonizací ekonomiky nejvíce postiženy.

Zdroj: PV Magazine, Science Direct – Energy Policy, Research Gate – Sustainability, Energy Post, Spanish People