Jak dostat Evropu na špici? Klíč je v ekonomice nezávislé na uhlí a ropě

Jak dostat Evropu na špici? Klíč je v ekonomice nezávislé na uhlí a ropě

09. března 2019

Zda stojí Evropská unie na pokraji ekonomické krize není dnes jisté, jako možná cesta do prosperity se však potenciálně jeví návrh Evropské komise, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Evropská unie by se tak jako celek mimo jiné zařadila vedle států tvořících Koalici uhlíkové neutrality k průkopníkům nízkoemisního hospodářství.

Se stoupající nejistotou okolo způsobu vystoupení Velké Británie z Evropské unie odchází z evropské burzy řada investorů – a to nejrychleji od chvíle, kdy padlo v roce 2016 rozhodnutí o Brexitu. Pokud by se Evropská unie rozhodla přijmout klimatický závazek o své uhlíkové neutralitě a přislíbila posílit opatření v oblasti změny klimatu, představila by tak jasnou trajektorii signalizující směřování ekonomiky unie na více než 30 let dopředu. 

Zmenšující se ekonomický obr?

Evropské kapitálové trhy zažívají nebývalý odliv financí. Jak uvádí Financial Times, například v polovině měsíce února stáhli investoři za týden z německých kapitálových fondů 574 milionů dolarů, z britských 449 milionů dolarů a francouzské akciové fondy zaznamenaly ztrátu 224 milionů dolarů. Není překvapující, že dle řady odborníků stojí za kroky investorů jejich obavy z nevyjasněných podmínek, za kterých má Velká Británie z Unie odejít, a to již 29. března 2019. 

Zatímco se ekonomický růst Unie zpomaluje, příliv financí zažívají v zemích na opačných koncích světa, na tzv. nově vznikajících trzích rozvojových států. Ke všeobecné jistotě ani nepřispívá fakt, že se v tomto roce odehraje na úrovni EU řada institucionálních změn. Koncem května se konají volby do Evropského parlamentu a také se v průběhu roku změní prezident Evropské komise i složení Evropské komise samotné. 

Dlouhodobá vize pro EU i pro svět

Jak vzkřísit obchodní konkurenceschopnost a zároveň uvést v život řadu politických opatření reagujících na sociální a environmentální výzvy současnosti? Tak jak se v USA diskutuje o hospodářském programu Nový zelený úděl, tak se v Evropské unii projednává návrh Evropské komise z konce minulého roku – strategická dlouhodobá vize nazvaná Čistá planeta pro všechny.  Tato vize, nepojednávající o konkrétních opatřeních, ale víceméně o celkovém směřování Evropské unie do roku 2050, vychází z nutnosti zformulovat jednotnou pozici EU. 

Ta musí být předložena do roku 2020 v rámci jednání navazujících na Pařížskou dohodu o změně klimatu jakožto příspěvek Unie k celosvětovým snahám snížit růst průměrné globální teploty do 2 °C od dob průmyslové revoluce. Vzhledem ke skutečnosti, že Evropská unie hrála klíčovou roli v přípravě Pařížské dohody, potenciálně přijatá dlouhodobá vize by opět signalizovala světu, jak vysokou prioritu agenda změny klimatu má a jak ambiciózní závazky se tak očekávají i od dalších ekonomik. 

Vize o osmi scénářích a celospolečenské přeměně

Vize Evropské komise představuje osm scénářů, které mohou dovést EU do roku 2050 k razantnímu snížení emisí skleníkových plynů, a to o 80–85 % (dle pěti scénářů), 90 % (dle šestého scénáře), nebo které mohou přímo vést k uhlíkové neutralitě (dle sedmého a osmého scénáře). Jednotlivé scénáře se od sebe liší využitím různých technologií, palivovou skladbou energetického mixu nebo rozdílným důrazem na roli spotřebitele. 

Do všech scénářů se však promítá sedm strategických priorit – od chápání konkurenceschopného průmyslu EU a oběhového hospodářství jakožto klíčového prvku snížení emisí skleníkových plynů přes vývoj adekvátní infrastruktury pro chytré sítě a jejich propojení až k využití výhod plynoucích z bio-ekonomiky, čisté mobility a technologií zachycování a ukládání uhlíku. Tyto priority se promítají do transformace související jak s přeměnami společnosti, tak průmyslu i celého hospodářství. 

Boost ekonomiky?

Evropská komise pracuje s předpokladem, že se hospodářství EU do poloviny tohoto století od roku 1990 více než zdvojnásobí, a to i za předpokladu jeho komplexní dekarbonizace. Jedním z reformních kroků, které Evropská komise prosazuje s cílem usnadnit přechod na nízkoemisní hospodářství, je prostřednictvím Unie kapitálových trhů podpořit soukromé investice do nízkoemisních a energeticky účinných projektů. Právě tato iniciativa, jejíž smyslem je mimo jiné zvýšení stability, odolnosti a konkurenceschopnosti finančního systému EU či usnadnění přeshraničního investování, může mít za následek, že se Unie postaví do čela změn celosvětového finančního průmyslu. 

Nové investiční možnosti se dle Komise předpokládají také v oblasti cirkulární ekonomiky. Pracuje se s představou, že vzhledem k neudržitelnosti dnešního systému bude zapotřebí investovat do ekologičtějších způsobů, jakými se výrobky navrhují, vyrábí, využívají a nakonec i recyklují. Velký potenciál také spočívá v bio-ekonomice, způsobu nakládání s půdou a zemědělství. Celkově má transformace přinést více než milion nových pracovních míst. 

Koalice zemí směřujících k uhlíkové neutralitě

Myšlenka uhlíkové neutrality se rozšiřuje napříč kontinenty a už se zdaleka nejedná o zcela vyjímečné či revoluční řešení. Například Koalice uhlíkové neutrality, iniciativa založená krátce po uzavření Pařížské klimatické dohody a využívající momentum z ní plynoucí, sdružuje devatenáct zemí (a řadu měst), které s vlastní klimaticky neutrální ekonomikou výhledově počítají. Mezi tyto země patří různé ekonomiky, od Kostariky a Kolumbie po Etiopii a členské státy EU (Švédsko, Španělsko, Francii, Německo, Dánsko a další).

Ačkoliv každá ze zemí má vlastní představu o tom, jak se k bezemisnímu hospodářství propracovat, společná deklarace zdůrazňuje roli udržitelného rozvoje a inkluzivního ekonomického růstu. Pokud by se tak například stalo, že nově zvolený Evropský parlament návrh Evropské komise nepodpoří nebo podpoří jeden z méně ambiciózních projektů, státy EU mohou najet na vlastní bezuhlíkovou trajektorii i samostatně.

Zdroj: Euractiv, FT, GPW, Europa.eu, CNG, foto Wikimedia Commons