Budoucností dopravy může být i létající talíř aneb 6 vozidel, která umí létat

Budoucností dopravy může být i létající talíř aneb 6 vozidel, která umí létat

03. července 2017

Koncept létajících vozů není žádnou novinkou. Ve sci-fi literatuře a filmech jsou tyto stroje častým dopravním prostředkem. Nástup „létajících vehiklů“ ve vší vážnosti předpověděl i slavný průkopník automobilového průmyslu Henry Ford – to se psal rok 1940.

Dlouhá léta si přední vědecké kapacity lámaly hlavu s tím, jak tyto vize zhmotnit v realitě. Až donedávna však nebylo příliš důvodů k přehnanému optimismu. Teď je situace jiná. Ne jeden, ale hned minimálně desítka výrobců ohlásila vlastní prototypy či koncepty létajících vozů. Je ovšem třeba podotknout, že slovo vůz či automobil má v tomto kontextu mírně přenesený význam, neboť většina těchto strojů nedisponuje možností jízdy po zemi a nabízí právě jen variantu létání. Technicky jsou tyto kompaktní dopravní prostředky blíže spíše takovým helikoptérám/VTOL (Vertical Take-Off and Landing) letounům či dronům a vírníkům. Tomu odpovídá též preferovaná možnost vertikálního vzletu typická pro VTOL letouny, který je praktičtější, neboť se obejde bez runwaye. Teď už se ale podívejme na některé prototypy úžasných létajících strojů!

 

 

Volocopter X2 (E-volo)

Němci jsou známi svým smyslem pro detail a preciznost. To potvrzuje i německý start-up E-volo, který už od roku 2011 pracuje na vývoji VTOL letounu Volocopter X2. Podle slov zástupců firmy je nyní stroj konečně připraven ke komerčnímu použití. Nejpravděpodobnější je přitom scénář s létajícími taxíky. Specifikace nejsou úplně dech beroucí. Maximální rychlost 100 km/h si piloti příliš neužijí. Podle výrobce je stroj poháněný devíti bateriemi a na jedno nabití je schopen letět po dobu asi 17 minut – ovšem jen za předpokladu, že to nebudeme přehánět s rychlostí (držet se musíme okolo 70 km/h).

 

 

Lilium Jet (Lilium Aviation)

Jedním z našich osobních favoritů je právě tento létající stroj. Dvoumístný prototyp VTOL letounu na elektrický pohon už má za sebou první úspěšný (zatím však stále bezpilotní) testovací let, v němž se naplno potvrdil ohromný potenciál celého projektu. Vzhledem k pohonu elektřinou a má nulové emise CO2. Maximální rychlost se pohybuje okolo 300 km/h (!), odhadovaný dolet na jedno nabití je asi 300 km (v praxi to znamená zhruba vzdálenost mezi Paříží a Londýnem).

 

Cityhawk (Urban Aeronautics)

S velmi zajímavě vyhlížejícím konceptem létajícího stroje přišli i v Metro Skyways, dceřiné společnosti firmy Urban Aeronautics. Cityhawk je čtyřmístný létající vůz. Prvotní projekce počítají s možností jeho komerčního nasazení někdy v roce 2022 (moc se nesmějte, na tomto konceptu už se nějakých 10 let pracuje a k dispozici je i průběžně testovaný bezpilotní prototyp). V prvních verzích by Cityhawk byl poháněn benzínem, postupně by se však přešlo na verze využívající tekutý vodík, který je v současnosti pro použití v oblasti osobní dopravy stále příliš nebezpečný. Parametry? Maximální rychlost okolo 185 km/h, nosnost zhruba 500 kg, doba ve vzduchu na jedno nabití asi hodina.

 

 

Ehang 184 (Ehang)

Zhruba před rokem představil čínský výrobce dronů Ehang model Ehang 184. S nosností 100 kg je tento bezpilotní dron schopný unést dospělého člověka. Obtěžkán stokilovým nákladem přitom vydrží ve vzduchu až třicet minut na jedno nabití. Přístroj operuje v oblasti padesáti kilometrů čtverečních a dosáhne maximální výšky tři a půl kilometru. Právě tyto stroje budou mít ústřední podíl na tom, že nad Dubají se do dvou let začnou prohánět také bezpilotní taxi-drony.

 

 

I. F. O. (Jet Capsule)

Inspirace konceptu I. F. O (identifikovaný létající objekt) létajícím talířem je zcela evidentní. Tento dvoumístný dron sestává z centrální kapsule (kokpitu) o průměru 2 metry, kterou obepíná kruhový disk z uhlíkového vlákna o průměru 4,7 metru. Stroj by byl poháněn osmi elektrickými motory a dosahoval maximální rychlosti okolo 190 km v hodině. Ve vzduchu by vydržel asi 60-70 minut na jedno nabití.

 

Gyrodrive

Zástupce zlatých českých ručiček v našem výběru nese jméno Gyrodrive. Jde o prostředek, který dokáže jezdit po silnici a zároveň létat ve vzduchu. Pozornost vzbudil zrovna nedávno, když se s ním pilot projížděl po Praze. Vírník Gyrodrive má totiž homologaci na české silnice. Celé akce si všimla česká i zahraniční média a Gyrodrivu se dostalo zasloužené pozornosti. Ve vzduchu se dokáže pohybovat rychlostí 180 km/h, na silnici pak díky elektromotoru vyvine rychlost kolem 40 km/h.

Tato oblast dopravy má jasnou budoucnost. Není tak divu, že s futuristickými koncepty si nehrají jen malé startupy, ale i velké společnosti jako je například Airbus. Je však jisté, že ještě před hromadným komerčním nasazením podobných technologií bude třeba domyslet především regulační požadavky a pravidla.