Obnovitelné cíle EU: jedenáct států má splněno, bude to stačit?

Obnovitelné cíle EU: jedenáct států má splněno, bude to stačit?

15. února 2019

V roce 2017 se evropský podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě se vyšplhal na 17,5 %. Zvyšování využití energie šetrné k životnímu prostředí je součástí cílů ochrany klimatu a snižování závislosti na fosilních palivech. Do roku 2020 pak chce EU naplnit závazek pokrytí alespoň 20 % spotřeby z obnovitelných zdrojů.

Aktuální data nabízí statistika Eurostat. Podle ní dílčí cíle v rozvoji obnovitelných zdrojů naplnilo 11 států. Patří mezi ně Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Česko a Maďarsko.

Přidávají se ospalci

Do naplnění cíle pro rok 2020 chybí ještě 2,5 %. Podíl zelené energie však vzrostl meziročně jen o půl procentního bodu. Na druhou stranu má 12 států z EU28 již dnes vyšší podíl než 20 %. Největším premiantem je Švédsko, kde čistá energie pokrývá až polovinu spotřeby. Naopak nejnižší příčku obsadilo Lucembursko s pouhými 6,4 %. Zaostává také Malta, která však má ideální podmínky pro využití solární energetiky.

Státy, které by měly zabrat, jsou Nizozemsko, Francie, Irsko, Polsko, Belgie a Velká Británie. Právě těmto šesti státům chybí nejvíce z vytyčených cílů. Jde často o státy, které přistupovaly na začátku dekády k využití obnovitelných zdrojů poměrně vlažně.

Zejména v posledních dvou letech se však začíná situace měnit. Ekonomický úspěch větrných a solárních elektráren začíná akcelerovat rozvoj zelené energetiky také ve státech, které stály dosud stranou hlavního proudu energetické transformace.

Například Nizozemsko má již dnes vyšší výkon ve fotovoltaice než Česká republika. Také Francie se dosud spoléhala spíše na své jaderné elektrárny. Ty však začínají stárnout a investice do nových se nemusí ekonomicky vyplatit. Francie nastartovala mimo jiné rozvoj solární energetiky. Loni jen za jedno čtvrtletí přidala okolo 250 megawattů fotovoltaických parků. Celkový instalovaný výkon se blíží 9 000 megawattům. Solární panely by pak měly nahradit nejstarší francouzskou jadernou elektrárnu Fessenheim. Po roce 2020 zde může vyrůst 300megawattová fotovoltaická elektrárna.

Český tak trochu úspěch

Státem, který má splněno, je také Česká republika. Ovšem je ale otázkou, zda se můžeme naším výsledkem chlubit. Česku totiž pomohly k naplnění cíle především dva faktory: česká vláda si v minulém desetiletí vyjednala jeden z nejnižších cílů mezi státy EU. Druhou slabinu odhalí pohled na růst podílu obnovitelných zdrojů v posledních letech: byl de facto nulový.

„K tomu, že má Česko splněno, pomohl například skokový nárůst výkonu solárních elektráren a bioplynových stanic mezi lety 2009 až 2013. Jenže od té dobyoba tyto zdroje čisté energie stagnují. Lepší situace není ani u větrných turbín nebo v energetickém využití biomasy,“ hodnotí situaci v Česku Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Přitom v roce 2015 aktualizovaný Národní akční plán pro obnovitelné zdroje počítá s rostoucím podílem jednotlivých složek obnovitelných zdrojů. Například u fotovoltaiky předpokládá ministerstvo průmyslu, že by šlo výkon ještě do konce tohoto desetiletí navýšit o více než 250 megawattů.

„Za poslední dva roky přibylo v Česku i přes dobře nastavenou podporu pro malé solární elektrárny na střechách domů v Nové zelené úsporám jen něco přes 10 megawattů nových fotovoltaických panelů. Cíl ve fotovoltaice bez rozvoje větších projektů nenaplníme,“ komentuje situaci Veronika Hamáčková ze Solární asociace.

„Fotovoltaice by pomohlo zavedení investiční podpory pro projekty na střechách firem. Ta by však měla běžet kontinuálně, a ne jen v nahodilých výzvách. Větší projekty například na průmyslově znečištěných plochách pak může podpořit systém aukcí, ve kterých zájemci o výstavbu solárních parků soutěží o podporu a získají ji jen ti s nejlevnějšími nabídkami,“ dodává Veronika Hamáčková k možnostem, jak lze efektivně a levně podpořit další etapu budování české moderní energetiky.