Každá třetí kilowatthodina v evropské síti byla loni z obnovitelných zdrojů

Každá třetí kilowatthodina v evropské síti byla loni z obnovitelných zdrojů

07. února 2019

Podíl elektřiny vyrobené pomocí větrných turbín, solárních panelů, spalováním biomasy nebo ve vodních elektrárnách dosáhl loni v Evropě 32,2 %. Naopak podíl energie z uhlí klesl o 6 %.

Evropská energetika zaznamenala během roku 2018 jasné oživení solárního trhu. Meziročně přibylo téměř 10 gigawattů nových solárních projektů. To je o 60 % více než předloni.

Solární energetika se hlásí znovu o slovo

Růstu pomohl další pokles ceny fotovoltaických modulů. Jejich cena klesla loni o 29 %. Data vyplývají z přehledu připraveného think tankem Agora Energiewende a společností Sandbag. Analytici však očekávají, že do tří let se roční přírůstek nových fotovoltaických elektráren v Evropě ztrojnásobí.

V současné době pokrývá elektřina vyrobená pomocí slunce asi 4 % celkové elektřiny v EU. Nejvyšší podíl solární elektřiny má Itálie (9 %), Řecko (8 %) a Německo (7 %).

„EU dosud z velké části nevyužila příležitost profitovat z velmi výhodných cen solárních panelů. V praxi přitom mohou nové fotovoltaické elektrárny nabídnout často levnější elektřinu než konvenční zdroje energie,“ říká Matthias Buck, vedoucí sekce Evropské energetické politiky v think tanku Agora Energiewende. „Pozitivní zprávou však je zájem o další rozvoj solární energetiky ve Španělsku, Francii a Itálii,“ dodává Buck.

„Evropa je důkazem, že nejrychlejším způsobem snižování emisí je náhrada energie z uhlí pomocí rozvoje obnovitelných zdrojů. Za pouhých šest let, mezi lety 2012 a 2018, klesly v EU emise vypouštěné z uhelných elektráren o 250 milionů tun oxidu uhličitého,“ komentuje výsledky evropské proměny energetiky Dave Jones, autor studie a analytik společnosti Sandbag.

Bohužel jedním ze států, kde dosud vláda nedala prostor pro další rozvoj levné solární energetiky, je také Česká republika. „Fotovoltaické elektrárny se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Ministerstvo průmyslu však tento trend ignoruje a reálně tak do budoucna ohrožuje nejen ceny energie v Česku, ale také reálné naplnění cílů snižování emisí,“ komentuje vývoj v obnovitelných zdrojích v Česku Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Ekonomický úspěch obnovitelných zdrojů

Velkoobchodní ceny elektřiny se v Evropě zvýšily na 45–60 eur za megawatthodinu. Srovnáme-li výsledky aukcí podpory pro nové projekty větrných nebo solárních elektráren v Německu, zjistíme, že se cena elektřiny z větru pohybuje na horní hranici intervalu velkoobchodních cen a cena solární elektřiny se blíží spodní části intervalu.

Aby mohly solární nebo větrné elektrárny nabídnout podobnou cenu také v Česku, potřebují stabilní a předvídatelný systém výkupu vyráběné elektřiny. Ten by mohly přinést aukce, ve kterých soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů a podporu získávají jen ty s nejnižší nabídkou.

To potvrzuje Solární asociace, podle které je třeba pro další rozvoj solární energetiky v Česku zavést jasný legislativní rámec. Ministerstvo průmyslu však návrhy na zavedení tržní podpory pro nové solární projekty, které by mohly vznikat v logistických areálech nebo průmyslově znečištěných plochách, odmítá.