Konec doby plastové? Inovace mohou zachránit planetu od masové produkce umělých hmot

Konec doby plastové? Inovace mohou zachránit planetu od masové produkce umělých hmot

18. ledna 2019

Plastový odpad trápí světové oceány, ale potýkají se s ním i česká města a obce. Bude nám pro jeho omezení stačit, když přestaneme používat plastová brčka, nebo musíme hledat řešení jinde?

Lehké, odolné, omyvatelné, variabilní nebo jednoduše vyrobitelné, to jsou některé z předností plastů, díky nimž pronikly do našeho běžného života a usnadnily nám ho. Přispívají také z ekologického hlediska, neboť dokázaly nahradit některé vzácné přírodní materiály, jako například slonovinu.

Masová produkce, masový odpad

Jenže vše má své „ale“. V případě plastů jde negativní stránka na vrub masové produkce jednorázových produktů a nedokonalé koncovky životního cyklu umělohmotných výrobků.

Za posledních 40 let stoupla výroba plastů 20krát. Celosvětová roční produkce plastů přesáhla 320 milionů tun, z toho nejvíce – 141 milionů tun – připadá na obaly. Hlavní surovinou pro výrobu plastů jsou ropa a zemní plyn. V roce 2016 průmysl výroby plastů spotřeboval 6 % světové produkce ropy a předpokládaná spotřeba má stoupnout až na 20 % v roce 2050.

Jíst plast není slast

Statistiky EU uvádí, že se v Evropě ročně vyprodukuje okolo 27 milionů tun plastového odpadu. Recyklováno je však pouhých 30 %. Umělé hmoty znečišťují půdu i vodu a kromě toho je konzumují živočichové, zejména plankton, ryby a ptáci, kterým způsobují zdravotní problémy a někdy i smrt. Například plastová lahev se může v přírodě rozkládat až 400 let.

Plasty ovlivňují celý potravní řetězec včetně složení jídelníčku člověka. Vzhledem k zamoření oceánů plastovým odpadem je problém nejviditelnější u ryb. Výsledky studie Plymouth University ukázaly, že v Anglii byly plasty nalezeny v jedné třetině chycených ryb určených pro trh. Kontaminace ryb plasty se ale týká všech oceánů. Studie zveřejněná v časopisu Science odhalila, že každý rok končí v oceánech 8–12 milionů tun plastů – což je ekvivalent vysypání obsahu jednoho popelářského auta do oceánu každou minutu.

Vědečtí pracovníci z celého světa shromáždili data za šest let do roku 2013 a dospěli k závěru, že v oceánech je více než 5 trilionů kusů mikroplastů (což jsou úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů). Lidé, kteří pravidelně holdují mořské stravě, mohou do těla dostat až 70 000 drobných částeček plastu za rok.

Problém s mikroplasty se však netýká jen oceánů. Výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR ukázal, že lze také v litru upravené pitné vody zachytit 300 až 900 částic drobných úlomků plastů. Zdroji znečištění bývají podle vědců především zbytky z praní prádla, peelingová mýdla nebo prostředky na čištění myček. Do vody se dostávají také částečky z obrušování pneumatik.

Pohozený odpad

Česko nemá oceány s nahromaděným plastovým odpadem, přesto se problém odpadků z umělých hmot nevyhýbá ani nám. Česká města, obce, ale také volnou krajinu trpání pohozené odpady. Mezi nejčastější pohozené odpady patří obaly od sladkostí nebo rychlého občerstvení, cigaretové nedopalky či PET lahve. Odhaduje se, že na jednoho obyvatele Česka připadá 6 kg odpadu odloženého mimo koše nebo recyklační místa ročně. Studie zpracovaná pro Ministerstvo životního prostředí ukazuje, že průměrný vzorek volně pohozených odpadů je tvořen z více než 41 % plasty, jež také zabírají více než 75 % objemu. Zahraniční přístupy v boji proti volně pohozenému odpadu ukazují, že by správným receptem mohlo být zavedení záloh na plastové obaly.

Evropská Plastová strategie

Se záměrem vypořádat se s těmito problémy přijala loni Evropská unie vůbec první mezinárodní strategii pro změnu využívání plastových materiálů. Cílem strategie je vytvořit základy nové, udržitelné ekonomiky plastů. Opatření EU se soustředí na redukci jednorázových plastů i omezení používání mikroplastů ve výrobcích.

Evropa bude také usilovat o zvýšení množství recyklovaných plastů a o zlepšení orientace spotřebitelů pomocí zavedení pravidel pro určování a označování kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastů. Nechybí ani podpora pro inovace, které mají například snížit množství nebezpečných látek z recyklovaných plastů a přinést lépe recyklovatelné plastové materiály. Očekává se, že tyto kroky podpoří rozvoj recyklačního průmyslu a do roku 2030 v něm vznikne až 200 000 nových pracovních míst.

Dost bylo plastů na jedno použití

Klíčovým symbolem evropské strategie je úsilí o redukci jednorázových plastů. Dostupné a cenově přijatelné alternativy nahradí v relevantních případech plastové výrobky na jedno použití. To se týká například plastových vatových tyčinek, příborů, talířů, brček nebo míchátek. Jednorázové PET lahve budou muset dosáhnout 90% návratnosti a na trhu budou povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě. Do řešení problémů s plastovými odpady se také budou muset více zapojit jejich výrobci. Evropa podpoří vývoj méně znečišťujících alternativ tak, aby šlo současné obaly nahradit do roku 2030 znovupoužitelnými nebo recyklovatelnými.

Vedle plastových výrobků na jedno použití bude Evropa usilovat také o odklon od výroby zboží z takzvaných oxo-plastů. To jsou konvenční plasty obsahující přísady, které za určitých podmínek podporují oxidaci materiálu, a tedy jeho rozpad na menší částečky. Ty však mohou kontaminovat životní prostředí. Jde například o zemědělské fólie, sáčky na odpadky nebo nákupní tašky.

Další blok opatření povede ke snížení znečištění cigaretovými nedopalky. Odpad z tabákových výrobků, zejména cigaretových filtrů obsahujících plast, bude muset být do roku 2025 nižší o polovinu a do roku 2030 o 80 %. Tlak na redukci cigaretových nedopalků dává logiku. Jediný kousek může znečistit pět set až tisíc litrů vody a doba jeho rozkladu trvá až 12 let.

Být lídrem se vyplatí

Plasty nejsou jen viditelný problém plující na hladině oceánů nebo povalující se v příkopě u silnice. Znečištění plasty ohrožuje zvířata a konzumací mikročástic obsažených ve vodě nebo potravě také lidské zdraví. Komplexní strategie EU dává šanci k zastavení hromadění plastů v odpadech. Kombinací odpovědné produkce lépe recyklovatelných plastových výrobků, vývoje udržitelných alternativ i vyšší informovanosti spotřebitelů může Evropa ukázat světu, jak nadále využívat výhody plastů, ale přitom chránit planetu.

Navíc na tom může Evropa také vydělat. Zamezení vzniku odpadu nebo jeho lepší recyklace totiž podle Evropské komise uspoří v Evropě 22 miliard eur.

Text vychází z informačního listu připraveného pro Kancelář Evropského parlamentu v České republice a Svaz moderní energetiky.