Renesance společnosti může změnit přístup lidstva k planetě, cestu k ní nabízí nový krizový plán

Renesance společnosti může změnit přístup lidstva k planetě, cestu k ní nabízí nový krizový plán

23. prosince 2018

Světoví experti z Římského klubu vypracovali seznam mimořádných opatření proti sílící změně klimatu. Lidstvo podle nich má buď jen velmi krátký čas na sérii ambiciozních kroků a opatření, nebo se bude muset potýkat s následky, jež budou ohrožovat životy lidí po celém světě. Krizový plán vědci sestavili necelých 50 let od vydání světového bestselleru Meze růstu, který se mimo jiné snažil před dnešní situací varovat.

Římský klub – celosvětové sdružení vědců, prognostiků a uznávaných osobností – zveřejnil studii o mimořádných opatřeních na změnu klimatu. Jde o plán, který představuje dostatečně ambiciózní cíle na snížení emisí skleníkových plynů a povede k zastavení postupující změny klimatu na bezpečném stupni.

Zatímco ještě nedávno představovala změna klimatu budoucí hrozbu, dnes je již přítomná a její dopady pociťují miliony lidí na celé planetě. Pro lidstvo jde o existenční riziko. Mohou se totiž stát takové změny, které budou mít masivní negativní důsledky a které nebude možné nikdy zvrátit.

Zastavit růst emisí

Abychom se vyhnuli oteplení většímu než 2 °C, které zmiňuje Pařížská dohoda OSN o změně klimatu, musí světové emise skleníkových plynů dosáhnout svého maxima v roce 2020 a poté začít klesat. Krizový plán Římského klubu má přimět co nejvíce občanů po celém světě, aby si stanovili dosažitelné cíle pro snížení emisí a společně tak dosáhli stabilního klimatu.

Bohužel ale změna klimatu není jedinou hrozbou současnosti. Lidstvo čelí systémovému kolapsu na mnoha frontách, třeba v případě ohrožení samotných ideových základů moderních demokratických institucí a praxí, včetně pošlapávání lidských práv, základů právního státu a platnosti vědeckých poznatků, zároveň však velmi potřebuje osvícené lídry, správu a vedení. To vše nevytváří vhodné podmínky a nezvyšuje šance na úspěšné řešení změny klimatu.

Navzdory tomu je podle Římského klubu cíl dosažení společenské renesance, která přinese více společenské rovnosti a upřednostní rovnováhu mezi člověkem a přírodou. Římský klub proto apeluje na vlády, manažery, vědce, nevládní organizace i občany, aby začali brát hrozbu změny klimatu vážně a vytvořili civilizaci, která bude prosperovat s respektem k planetárním mezím.

Konvenční ekonomický růst není nadále udržitelný, navzdory zoufalým snahám udržet ho v běhu pomocí masivních finančních intervencí. Lidstvo už disponuje potřebnými technologickými, politickými i ekonomickými řešeními změny klimatu, které zároveň umožní využít příležitosti, jež transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku přináší. Ale zatím k tomu chyběla dostatečná politická vůle.

Deset bodů pro zásadní kroky k pozitivnímu obratu

Nutná je přeměna energetiky. Zabránit rozšíření fosilního průmyslu a dotací do fosilních paliv – konec nových investic do těžby uhlí, ropy a zemního plynu do roku 2020, úplný konec fosilního průmyslu do roku 2050. Do roku 2025 a nadále každoročně dvojnásobně navýšit instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren, ztrojnásobit investice do obnovitelných zdrojů, energetických úspor, energetické účinnosti a nízkouhlíkových technologií.

Proměna cenotvorby a indikátorů růstu. Do 2020 představit realistickou cenotvorbu zdanění, které by zohledňovaly skutečnou cenu využívání fosilních paliv a uhlíkově náročných komodit (statků) a služeb. Nahradit HDP jako hlavní cíl společenského pokroku.

Do roku 2020 vylepšit správu refrigerant. Do roku 2020 zajistit exponenciální rozvoj technologií. Do roku 2025 zabezpečit vyšší efektivitu využívání materiálů a surovin a jejich recyklaci. Rozšířit nízkouhlíkové využívání půdy a nástroje, jak snižovat emise skleníkových plynů, a přizpůsobovat se dopadům změny klimatu (mitigační a adaptační opatření).

Rozšířit politická opatření podporující ozdravné (regenerativní) využívání půdy. Zaručit lidský rozměr transformace. Důrazem na vzdělání a zdravotní péči pro ženy zajistit, aby byl populační růst pod kontrolou; propagovat „reprodukční zdraví a práva“, včetně programů rodinného plánování. Zajistit spravedlivou transformaci ve všech dotčených společnostech.

Padesát let od legendárních Mezí růstu

Římský klub se již přibližně půl století zabývá prognostikou, predikcí a modelováním scénářů budoucnosti na základě vědeckých poznatků o současném stavu světa. Římský klub se proslavil zejména svou publikací vydanou v roce 1972 s názvem Meze růstu (Limity růstu), kterou vypracovala skupina systémových vědců a kybernetiků.

Hlavní myšlenka knihy zněla, že pokud bude lidstvo pokračovat v tehdejším tempu spotřeby klíčových přírodních zdrojů, bude jen otázkou několika desítek let, kdy se zdroje začnou ztenčovat. Kniha ve své době rozpoutala velkou vlnu nevole, zejména mezi liberálními ekonomy vyznávajícími přístup neomezenosti zdrojů a možnosti jejich náhrady jinými zdroji. Kontroverze a polemiky s knihou byly ale do značné míry postaveny na jejím nepochopení. Kniha totiž vycházela z výsledků počítačového modelování budoucího vývoje (tehdy velmi progresivního a nového přístupu) a představila několik možných scénářů. Kritici knihy se ovšem zaměřili pouze na jeden z nich.

Nedávno zveřejněná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu, která porovnávala rozdíly mezi dopady globálního oteplování o 1,5 a 2 °C, podle Římského klubu lidstvu bez obalu připomíná, že pro něj změna klimatu představuje existenční hrozbu. Abychom se vyhnuli předvídaným následkům a dopadům, musíme do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu a do roku 2050 úplně. Takový úkol je nepředstavitelný, protože vyžaduje snížit emise o 7 % ročně. Až do dneška se žádné zemi na světě nepodařilo meziročně snížit emise o více než 1,5 %. Jedinou možnou odpovědí je proto podle Římského klubu vyhlásit mimořádný zásah akce, který povede k transformaci společenských, ekonomických a finančních systémů.

Římský klub má národní asociace ve 35 zemích včetně Česka. Posláním národních sdružení je rozšiřovat myšlenky a vize Římského klubu ve svých zemích, nabízet v nich řešení a prosazovat udržitelnější a spravedlivější ekonomiku a podporovat zde mezinárodní sekretariát. Předsedou české asociace Římského klubu je od roku 2008 prof. Pavel Nováček, šéf katedry rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.  V minulosti byli členy například Václav Havel, Valtr Komárek, Radim Palouš, Miloš Zeman, Jiří Drahoš či Ivan Klíma.

Autory materiálu „Krizový plán Římského klubu pro změnu klimatu – Společná výzva ke konkrétním krokům v ochraně klimatu“ jsou Sandrine Dixson-Declève, Ian Dunlop, Anders Wijkman, Martin Hedberg a Till Kellerhoff. Krátkou předmluvu formuloval jeden z předních světových klimatologů, poradce kancléřky Merkelové a papeže Františka v otázkách změny klimatu prof. Hans Joachim Schellnhuber.