Vítěz brněnského Climathonu navrhnul zařízení pro měření kvality ovzduší

Vítěz brněnského Climathonu navrhnul zařízení pro měření kvality ovzduší

21. prosince 2018

„Hledal jsem odpověď na otázku, zda není jízda na kole po městě pro moje zdraví spíš kontraproduktivní,“ říká Petr Gábrlík, který se svým řešením pro měření kvality ovzduší vyhrál letošní brněnský Climathon – 24hodinový hackathon hledající inovativní nápady, jak udělat z Brna lepší místo pro život.

Můžete stručně představit řešení, se kterým jste vyhrál Climathon v Brně?

Můj projekt byl o měření kvality ovzduší v Brně. Myšlenkou bylo zkonstruovat jednoduché zařízení zaznamenávající koncentrace pevných částic ve vzduchu, konkrétně těch o velikosti 2,5 mikrometru, tzv. PM2,5. Tyto částice vznikají mimo jiné při spalovacích procesech, jsou tedy obsaženy například ve výfukových plynech automobilů. Využil jsem běžně dostupné komponenty v ceně pod tisíc korun, zkonstruoval jednoduché zařízení a jeho funkčnost demonstroval na reálných datech z jízdy na kole napříč Brnem. Díky synchronizaci těchto dat s GPS trajektorií jsem tak mohl vytvořit mapu zobrazující prostorové rozložení PM2,5 platnou pro daný okamžik. Projektem jsem chtěl poukázat na potenciál dynamického měření kvality ovzduší, díky němuž můžeme získat data s velkou prostorovou hustotou.

Čím se v běžném životě zabýváte a co Vás k účasti v Climathonu motivovalo?

Studuji a pracuji na Vysokém učení technickém v Brně, kde se zabývám mobilní robotikou. Můj projekt na Climathonu s mou prací přímo nesouvisel, i když jsem některé znalosti ze školy nepochybně využil. K účasti na Climathonu mě vedl čistě vlastní zájem o ekologii a městskou mobilitu.

Proč jste zvolil zrovna tento typ řešení a čím konkrétně přispívá k ochraně klimatu ve městě?

Nápad jsem měl v hlavě už delší dobu. Po Brně se denně pohybuji na kole a pěšky a kvalitu ovzduší tak hodně vnímám. Často jsem přemýšlel nad tím, co dýchám, když čekám ráno na kole na křižovatce ve frontě stojících automobilů. A zda náhodou není jízda na kole v takových podmínkách z hlediska zdraví naopak kontraproduktivní. Projektem jsem chtěl mimo jiné odpovědět na tuto otázku. K ochraně klimatu můj projekt zřejmě nepřispěje, ale můžu poukázat na problémy spojené s kvalitou ovzduší ve městě a městskou mobilitou.

Jaké máte s Vaším řešením plány do budoucna? Hodláte na něm dále pracovat, případně ho posunout do výroby?

Na Climathonu jsem prezentoval pouze funkční vzorek, který měl demonstrovat myšlenku dynamického a levného měření kvality ovzduší. Rád bych zařízení dostal do fáze prototypu a postupně jej testoval při pohybu po městě. Pro získání relevantních výstupů bude také důležité ověření kvality dat. S výrobou většího počtu kusů prozatím nepočítám, ale rád bych vše publikoval jako open-source (otevřený software), aby se k projektu mohli případně připojit další zájemci o jeho rozvoj.

Proč si myslíte, že porota ocenila zrovna Vaše řešení?

Nerad bych mluvil za porotu. Svou roli snad hrálo to, že je to poměrně nezvyklé řešení a že jsem předvedl jeho funkčnost v reálném provozu.

Jak hodnotíte z pozice účastníka iniciativy, jako je Climathon? Myslíte si, že podobné výzvy mohou skutečně změnit přístup lidí k ochraně životního prostředí?

Climathon je celosvětová akce zaměřená na otázky spojené s ochranou klimatu. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi aktuální téma plné otázek a kontroverzí, existenci takovéto akce vnímám pozitivně. Nelze ovšem očekávat, že se během 24 hodin, což je doba, za kterou musí tým realizovat a odprezentovat své řešení, podaří vyřešit komplexní témata spojená s klimatem. Na jednom místě se ale sejdou nadšení lidé z různých oborů a různých národností, což může vést k zajímavým myšlenkám a nápadům, které se třeba v budoucnu dále rozvinou. Brněnský Climathon byl po stránce organizace i složení účastníků povedený, za což patří dík organizátorům z KoPlac a podpoře od města Brna. Do budoucna by pomohlo, pokud by se organizátorům akce povedloe oslovit ještě větší část veřejnosti a odborníků.

Zadáním letošního Climathonu bylo „Brno lepší město pro život“. Co pro Vás toto slovní spojení znamená? Jakými kroky je podle Vás možné z města udělat lepší místo pro život?

To je ohromně široká a subjektivní otázka. Pro mě je Brno skvělé město pro život i teď, ale rozhodně se má kam posouvat. Rezervy má nepochybně v oblasti městské mobility, v kvalitě veřejných prostranství, otázce dostupnosti bydlení, rezervu má i ve zmiňované kvalitě ovzduší. Město ale do velké míry tvoří lidé – jeho obyvatelé. Rád bych viděl více komunitních aktivit a budování sousedských vztahů. I život na sídlišti nemusí znamenat pouze trávení času uvnitř bytu. Tvořme kvalitní veřejné prostory, kde se mohou lidé setkávat a poznávat.

Petr Gábrlík

Student doktorského studia na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. V rámci studia a práce pro vědecké centrum CEITEC se zabývá mobilní robotikou, zejména bezpilotními systémy a jejich použitím pro mapování. Kromě technologií se zajímá také o ekologii a udržitelnost. Po Brně se pohybuje především na kole, což ve své situaci považuje za nejefektivnější způsob dopravy. Právě kvůli zájmu o městskou mobilitu a kvalitu ovzduší se zúčastnil akce Climathon.