Obří vysavač na emise: podaří se nové technologii zachránit planetu?

Obří vysavač na emise: podaří se nové technologii zachránit planetu?

24. listopadu 2018

Ve Švýcarsku, v Itálii a na Islandu spustil startup Climeworks AG první zařízení, která vysávají z atmosféry oxid uhličitý. Tato zařízení mohou zásadním způsobem ovlivnit podobu života na planetě Zemi. Firma má v úmyslu od roku 2025 zachycovat alespoň 1 % světových emisí oxidu uhličitého.

Švýcarský startup Climeworks AG provozuje první komerční zařízení na zachycování hlavního skleníkového plynu - oxidu uhličitého. Zařízení, které firma spustila ve Švýcarsku loni na jaře, dodává zachycený oxid uhličitý do blízkého zelinářského skleníku. Nedávno zprovoznila společnost další dva „vysavače“ v Itálii a na Islandu. Celkem zatím společnost zprovoznila devět zařízení pro přímé zachycování uhlíkatých látek z atmosféry pro tři různá průmyslová odvětví v šesti různých zemích.

Zařízení v italském městě Troia Climeworks AG realizuje ve spolupráci s italskou firmou Hysytech, která se zaměřuje na výrobu zemního plynu z elektřiny získávané z obnovitelných zdrojů. Projekt v Itálii se od ostatních liší tím, že se ze zachyceného uhlíku z atmosféry vyrábí uhlíkově neutrální pohonná hmota – zkapalněný zemní plyn (LNG). Nejprve se elektrolýzou vody za pomoci elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobí vodík, ten se při reakci s oxidem uhličitým mění na metan (zemní plyn), který se následně zkapalňuje. Italská instalace je součástí projektu Store&GO podpořeného evropským programem Horizon 2020, v rámci nějž se realizuje série pilotních uhlíkově neutrálních produkcí zemního plynu.

Zařízení na přímé zachycování oxidu uhličitého (DAC) ve švýcarském městě Hinwil dodává oxid uhličitý například do nedalekého skleníku, v němž se pěstují rajčata a okurky. Zelinářství ročně odebere 900 tun oxidu uhličitého, který má podpůrný vliv na růst zeleniny. Další potenciální odběratelé oxidu uhličitého jsou potravinářský a nápojový průmysl, energetický a automobilový průmysl či výrobci uhlíkově neutrálních uhlovodíků a jiných materiálů. Zařízení je poháněno energií z nedalekého závodu na energetické zpracování odpadu.

Tajemstvím technologie přímého zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu jsou speciální filtry, které fungují na základě cirkulárního „absorpčního-disorpčního“ procesu. Technologie vzdušného „vysavače“ je jedinečná v tom, že je modulární a škálovatelná a že se tím pádem může vyrábět i instalovat ve velkém. „Krása zařízení na přímé odsávání oxidu uhličitého spočívá v tom, že je můžete postavit kdekoliv,“ říká zástupce Climeworks AG Louise Charles. Firma má dokonce v plánu spustit uhlíkově záporné realizace. Jejich výhodou oproti jiným technologiím na odstraňování uhlíku z atmosféry je, že by na ně nebyla potřeba orná půda, že jejich dopad a požadavky na prostředí jsou zanedbatelné a že jsou škálovatelné.

Na Islandu v třetím, technologicky odlišném zařízení Climeworks AG se ukládá oxid uhličitý pod zem (tzv. sekvestrace). Oxid uhličitý se vhání jeden kilometr hluboko pod zemský povrch, kde reaguje s horninovým podložím, mění své skupenství na pevné a zůstává tak v podzemí natrvalo. Zástupci firmy tento proces přirovnávají k navracení fosilních paliv zpět do země.

Společnost Climeworks AG na realizaci svých plánů získala investici 700 milionů korun od největší švýcarské kantonální banky Zürcher Kantonalbank a skupiny zkušených i začínajících soukromých investorů. Celková investice činí přes 1,15 miliardy korun. Firma prostředky využije na snížení výrobních nákladů a prodejní ceny a přípravu velkovýroby své jedinečné technologie. Climeworks AG má v úmyslu expandovat také na další trhy a posílit tak svoji pozici v sekvestračním odvětví po celém světě.

Společnost se tak o krok přiblížila svému smělému cíli v roce 2025 zachycovat 1 % světových emisí oxidu uhličitého. To pro srovnání odpovídá objemu 750 tisíců lodních kontejnerů, které během dvou týdnů proplují přístavištěm v Šanghaji.

Koncentrace oxidu uhličitého rostou po celém světě. Climeworks AG v tom spatřuje příležitost, jak po celém světě vytvářet nová a ekologicky šetrná pracovní místa. Zařízení na ukládání uhlíku by se ostatně mohla stát vhodným způsobem proměny starého uhlíkového elektrárensko-teplárenského průmyslu na nový, dekarbonizační. Od svého založení v roce 2017 se počet zaměstnanců Climeworks AG zdvojnásobil na současných 60. Společnost zatím zprovoznila devět zařízení na jímání oxidu uhličitého pro tři různá průmyslová odvětví v šesti různých zemích.

Proč na oxidu uhličitém tolik záleží?

Oxid uhličitý – nevinně se tvářící plyn, díky němuž je vůbec možný život na planetě, nám ale skoro doslova zatápí na pěkný problém. Kdyby totiž nebyl oxid uhličitý v atmosféře v takové koncentraci, jaké je, a kdyby neměl takové fyzikální vlastnosti, jaké má, nebyla by Země zelenou, ani modrou planetou. Bylo by to jen další vesmírné těleso, holá skála bez života a průměrná teplota na povrchu by byla přibližně -17 stupňů Celsia. Už od 19. století je totiž o zemské atmosféře známo, že fyzikální vlastnosti skleníkových plynů Zemi ohřívají. Děje se tak poté, co část spektra slunečního záření mění po odrazu na zemský povrch vlnovou délku a na své cestě zpět do vesmíru ohřívá v atmosféře přítomné molekuly skleníkových plynů.

Podle nedávno zveřejněné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN o oteplení o 1,5 °C oproti předindustriální době má lidstvo 12 let na to, aby o polovinu snížilo své roční emise CO2. Zpráva IPCC přitom vyšla ještě předtím, než Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že emise za letošní rok budou vůbec nejvyšší v historii měření. Zpráva má navíc své kritiky, například slavný klimatolog profesor James Hansen již dříve zveřejnil důležitou studii, podle níž je bezpečná hranice oteplení atmosféry pouhý 1 °C, za ní už nastanou pozvolné neovlivnitelné procesy, které učiní pokračující změnu klimatu nezvratnou. Na druhou stranu autoři studie ve svých propočtech pro oteplení 1,5 °C nepočítali s rozsáhlejším ukládáním uhlíku pod zem či jiným jeho využitím.


 

Zdroje: Climeworks, Store&GO, Climate-KIC, Fast