70. výročí kanceláře OSN v Česku. Aktuální výzvy patří udržitelnému rozvoji

70. výročí kanceláře OSN v Česku. Aktuální výzvy patří udržitelnému rozvoji

19. listopadu 2018

Mír a bezpečnost. Lidská práva. Osm rozvojových cílů tisíciletí. Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje. Od relativně jednoznačné agendy po čím dál komplikovanější a propletenější záležitosti. Od západu a východu ke globální společnosti. Dne 24. října 2018 se slavil mezinárodní den OSN a také 70. výročí založení její pražské kanceláře – a my jsme byli u toho. Patřila oblast obnovitelných zdrojů energie mezi hlavní témata akce? Jednoznačně ano.

Informační centrum OSN v Praze se může pyšnit tím, že patří k jedné z prvních „poboček“ Spojených národů, která byla na světě založena. Jak uvádí kancelář OSN v Praze na svých webových stránkách, poprvé se její dveře otevřely v roce 1947, od roku 1948 poté zahájila v tehdejším Československu činnost. Dnes jsou informační kanceláře OSN ve více než 60 státech světa a od založení této organizace se také zvýšil počet jejích členských zemí. Ze zakládajících 51 států, které přijaly dne 24. října 1945 Chartu OSN (včetně ČSR), se řady členských států rozšířily na všechny kontinenty.

Dnes patří ke členům OSN 193 zemí světa. S rozrůstajícím se počtem členů a jejich vlastních problémů, které si s sebou každá země do organizace přináší, tak není nikdy na škodu si připomenout sjednocující principy, ke kterým se členové OSN hlásí. Je nutné využít potenciálu, který jedinečná platforma typu OSN tvoří, a to zejména pro upevnění spolupráce v takových problematických oblastech, na jejichž vyřešení jednotlivé státy prostě samy nestačí. Není divu, že také změna klimatu patřila ke kritickým tématům, na něž ve svém poselství ke Dni OSN upozorňoval současný generální tajemník OSN António Guterres. „Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost reagovat. Ale my to nemůžeme vzdát, protože víme, že jedinou cestou vpřed je naše aktivita,“ uvedl.

Lidská práva a zdroje energie

OSN se zaměřuje na globální témata stejně tak jako na způsoby jejich lokálního uchopení. Existuje však spojnice, která různorodá témata propojuje. Ať už se jedná o problematiku nukleárních zbraní nebo změny klimatu, stěžejním principem jednání členských zemí – byť reflektujícím nedokonalosti a pokřivenosti našeho světa – jsou lidská práva. Je to právě Všeobecná deklarace lidských práv (schválena Valným shromážděním OSN v roce 1948), která poskytuje teoretický rámec, v němž se praktické politiky států OSN mají/mohou realizovat.

Jak uvedl při příležitosti Dne OSN Petr Gajdušek z Ministerstva zahraničních věcí ČR, lidská práva a zmíněné přijetí deklarace symbolizují důležitý „milník“, od kterého se mohou všechny další smlouvy snažící se o zlepšení stavu světa odrazit. Lidská práva se, dle Gajduška, stala „nejmenším společným jmenovatelem“ zemí. OSN a její roli ve světě si však nelze idealizovat. Gajdušek připomněl, že „v rámci dlouhé historie OSN nelze neudělat chyby“, OSN však je jedinou „funkční platformou svého druhu“, která na světě vůbec existuje.

A jaké staronové principy OSN, které pomáhají spoluutvářet dění kolem nás, jsou pro nás v roce 2018 relevantní? Dle slov vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži jsou to například multilateralismus, pocit globální zodpovědnosti a vidění mladých lidí jakožto hybatele dění. Existuje málo oblastí, které se mohou v této souvislosti zdát více naléhavějšími než právě probíhající změna klimatu a role (obnovitelných) zdrojů (energie). Právo na důstojný život, potravinové právo, právo na rozvoj nebo právo na rovné zacházení. Právě to jsou příklady oblastí, do kterých měnící se klima zasahuje čím dál více. Změna klimatu tím dostává reálnou podobu a její projevy jsou důkazem nutnosti jednat jak na úrovni globální, tak lokální.

Jak dokázat více s méně

Vedle fosilních paliv dochází světu také pocit důvěry v instituce i jiné subjekty. Čeho však začíná přibývat? Dle ředitele Informačního servisu OSN Vídeň a třetího řečníka Martina Nesirkyho je to nadšení a zapojování či odhodlání mladých lidí. Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, svým navazujícím, energií sršícím projevem slova Martina Nesirkyho jen potvrdila. Nejen že zdůraznila, jak důležité je mít pozitivní nadhled při řešení problémů, ale také jak odpovědně nakládat se zdroji.

Právě během řeči Jonášové se na obrazovce za jejími zády objevil citát generálního tajemníka Guterrese o změně klimatu: „Klimatická akce není nebezpečím pro ekonomiku. Vznikají nová odvětví průmyslu, otevírají se nové trhy, vznikají nová pracovní místa a závislost na fosilních palivech se snižuje. Nebezpečím je neschopnost klimatickou akci spustit.“ Guterres by mohl mít radost. Institut cirkulární ekonomiky se zaměřuje na inovativní environmentální management, propojuje firmy, obce a další organizace, a úspěšně propaguje myšlenku, že koncept odpadu je přežitkem. Toky materiálů jsou uzavírány a nic, co by nemohlo být znovu použito, nemá dle logiky oběhového hospodářství v rámci optimalizace zdrojů budoucnost.

Změna klimatu jako jedna ze dvou největších výzev

Posledním řečníkem akce byl profesor Bedřich Moldan, ekolog a politik sehrávající důležitou roli například při tvorbě české ekologické legislativy po roce 1989 nebo při organizaci konferencí OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Moldan připomněl, že v posledních dnech došlo ke schválení Implementačního plánu ke Strategickému rámci ČR 2030 a k implementaci Agendy 2030. Fakticky tak lze pracovat na realizaci udržitelného rozvoje České republiky.

Vedle této zprávy se však také zaměřil na nutnost hledání řešení globálních problémů, neboť žijeme v době, kdy jsou lidé poprvé za všechna geologická období výraznější silou ovlivňující vývoj země než síly přírodní (jak tomu bylo doposud). Uvedl také, že největšími dvěma výzvami, kterým dnes musí lidstvo čelit, je ztráta biodiverzity a změna klimatu. Právě změna klimatu je umocňujícím jevem, který může zintenzivnit další procesy mající negativní vliv na život na planetě. Co s tím? Jedinou cestou je změna energetiky a ekonomiky, uvedl Moldan. Ne možností, ale právě nutností je přechod na obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíkové hospodářství.

Jak řídit zeměkouli společně

Nová komunikační kampaň české kanceláře OSN s názvem „Řídíme zeměkouli. Společně.“, která byla v rámci Dne OSN také představena, staví jednotlivce jako jste vy nebo já do role ředitelů planety. Pokládá otázku, co by každý z nás udělal, kdyby mohl nastavit pravidlo, které by přijali za své opravdu všichni. Obava z toho, že se relativně čerstvě přijaté Cíle udržitelného rozvoje, mezi něž patří vymýcení chudoby ve všech jejích formách až po zvládání dopadů změny klimatu či oživení globálního partnerství, rozmělní, je jasná.

Ačkoliv si státy světa v roce 2015 samy odsouhlasily, jakým směrem se pomyslně bude zeměkoule točit, propojenost globálních hrozeb vyžaduje efektivní strategii. Je nutné řešit problémy systematicky a využívat synergií, nikoliv se zaměřit na řešení jednoho zdánlivě izolovaného problému. Určitá vyvstávající otázka si však žádá odpověď jako jedna z prvních. Odkud brát energii, kterou k realizaci změn potřebujeme?