Pára se vrací na železnici: vodíkové vlaky jako budoucnost čisté dopravy

Pára se vrací na železnici: vodíkové vlaky jako budoucnost čisté dopravy

18. listopadu 2018

V Dolním Sasku začaly jezdit první bezemisní vlakové soupravy na světě poháněné vodíkem. Za pár let by měly začít vozit první cestující také ve Velké Británii. Jejich výrobce francouzská firma Alstom chce pomocí spolupráce s firmou Siemens proniknout i na další světové trhy.

Německý regionální dopravce EVB uvedl v září tohoto roku do provozu první dvě vlakové soupravy na vodíkový pohon. První jízda se setkala s hojnou účastí veřejnosti, odborníků i politiků a těšila se velkému mediálnímu zájmu. A byla dost možná symbolickou událostí, která započala návrat páry na železnici, tentokrát ovšem bez většího přispění uhlí.

Soupravy Coradia iLint francouzského výrobce Alstom byly vyrobeny ve vagonce v německém městě Salzgitter. Tuto převratnou novinku firma Alstom poprvé představila před dvěma lety na veletrhu InnoTrans 2016 v Berlíně. Sériovou průmyslovou výrobu spustila o dva roky později. Firma EVB, respektive federální dopravní společnost LNVG, objednala dalších 14 souprav.

Jak fungují vlaky na vodíkový pohon? Součástí soupravy je zásobník vodíku – vodíkových článků, které reagují přes membránu se vzduchem. Během reakce vzniká voda ve skupenství páry a kondenzované vody a elektřina, která pohání. Vlak s nulovými emisemi uhlíku a nízkým hlukovým zatížením představuje důležitou alternativu k naftovým motorákům, jejichž emise uhlíku, prachu i hluková zátěž jsou vysoké.

Během jízd na zkušebním okruhu ve středočeské Velimi dosáhla souprava maximální rychlosti 140 km/h. Na jedno nabití, které trvá 15 minut, ujede až 1 000 kilometrů, což odpovídá trase Cheb–Ostrava a zpět Ostrava–Praha. První tři roky se budou soupravy dobíjet pomocí mobilní dobíjecí jednotky. V roce 2021 by se měla otevřít stacionární dobíječka. Nevýhodou nových souprav je vyšší pořizovací cena oproti dieslovým soupravám.

První dvě soupravy Coradia iLint uvedené do provozu nahradí ty dieselové na zhruba stokilometrové regionální trase Cuxhaven–Buxtehude západně od Hamburku. Dolnosaský dopravce EVB, který je uvedl do provozu, každoročně přepraví 2 miliony cestujících po železnici a 4 miliony autobusy. Dolní Sasko je druhá nejpočetnější německá spolková republika, která se nachází v trojúhelníku mezi dolními toky Labe a Vezery a pobřežím Severního moře.

Zprovoznění prvních vlaků na vodík není jedinou francouzsko-německou spoluprací, na níž se francouzský koncern Alstom podílí. Nedávno totiž uzavřel smlouvu o strategické podnikatelské spolupráci s německým koncernem Siemens. Portfolio obou firem se do značné míry překrývá. Ovšem na místo toho, aby si firmy navzájem konkurovaly, se dohodly na společném výzkumu, vývoji a obchodních krocích. Chtějí tak společně obstát v čím dál větší konkurenci světových firem a prorazit mimo jiné s bezemisními technologiemi na další světové trhy – do Číny, Indie, Jižní Ameriky, USA či Ruska.

Budoucnost dopravy v Evropě a Česku?

Díky elektřinou poháněným prostředkům hromadné dopravy je možné snižovat negativní zdravotní a environmentální dopady v hustě osídlených místech. Členské státy EU nyní v souvislosti s přelomovou klimatickou dohodu z Paříže z roku 2015 musí snižovat emise CO2 z dopravy. Pouze železniční dopravě se zatím jako jediné – zejména díky technologickým inovacím – podařilo oproti roku 1990 emise snížit. A rozšíření vodíkových souprav by k tomu mohlo ještě výrazně pomoci.

Také v Česku, v zemi, která má jednu z nejhustších železničních sítích na světě, by mohly vodíkové soupravy výrazně přispět ke zdravější a ekologičtější dopravě. Řada tratí totiž stále není elektrifikovaná a s velkou pravděpodobností ani nikdy nebude. Otázkou proto spíše není „zda“, ale „kdy“ se poprvé na českých tratích svezeme vlakem hnaným vodíkem.

Zdroje: BBC, Alstom, Energy Transition, Engadget, Metro Magazine, Alstom PR