Klíčové dopady růstu globální teploty promění Zemi k nepoznání

Klíčové dopady růstu globální teploty promění Zemi k nepoznání

17. listopadu 2018

Teplota půl stupně je rozdíl mezi tím, jestli se vajíčko uvaří natvrdo, nebo naměkko. Člověk však takový teplotní gradient ani nerozezná. Co když se ale o 0,5 °C hovoří v souvislosti s průměrnou globální teplotou? Měřítko je rázem jiné. Jenže globální teplota může růst až o 2 °C. Co se v takovém případě stane s naší planetou?

Podle nové zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, na které spolupracovalo více než 900 vědců z celého světa, se naše planeta od 19. století, respektive od doby před průmyslovou revolucí, oteplila už o jeden celý stupeň Celsia. To by ale nebyla nejdůležitější informace dne. Mnohem alarmující zjištění je, že pokud se teplota bude zvyšovat i nadále stejným tempem, jakým roste doposud, bude se o to intenzivněji měnit i naše klima. Co to v době už tak probíhajících klimatických změn znamená?

Tající ledy a extrémní tepla

Rtuť na světovém teploměru nezadržitelně stoupá. Jaký bude rozdíl, pokud se hladina rtuti nestoupne o 1,5 °C, ale dosáhne se či překročí hodnotu 2 °C? Jakou hraje půlstupňový rozdíl roli? Pojďme se podívat na pár příkladů uvedených v článku New York Times, které nám možné změny přiblíží. Půl stupně může představovat rozdíl mezi světem, ve kterém žijí korálové útesy, a světem, ve kterém nejsou podmínky pro jejich další existenci. Půl stupně navíc se projeví zvýšenou hladinou oceánů a ohrožením přírodních stanovišť řady zvířat žijících v arktické oblasti.

Dvoustupňové oteplení způsobí dramatické změny podmínek, které ohrozí populace ledních medvědů, velryb, tuleňů, mořských ptáků. Tyto změny budou mít nepochybně nedozírné následky, které neřízený dominový efekt odstartovaný vymíráním určitých druhů zvířat a rostlin způsobí. Co se týče přímo extrémních teplot, pokud by se oteplilo o 1,5 °C, 14 % světové populace bude vystaveno stále častějším vlnám veder. Pokud by se oteplilo o 2 °C, extrémní horka zasáhnou okolo 37 % světové populace. Není nutné připomínat, že již dnes padají teplotní rekordy po celém světě a s požáry označovanými za největší v moderní historii bojují například v takových zemích, jako je Švédsko.

Klíčové období 2030 – 2052

Zvýšení teploty o 2 °C způsobí, že 32 až 80 milionů osob se pravděpodobně rozhodne opustit do roku 2100 své domovy, neboť tato území budou zaplavena stoupající hladinou moří. Situace bude o to citlivější v regionech jako je subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie a Střední a Jižní Amerika, kde již tak relativně nízká neúroda bude následkem změn klimatu dramaticky klesat. Pojem klimatický uprchlík nabyde skutečných kontur. Klíčovými roky je v kontextu oteplení o 2 °C období mezi lety 2030 a 2052. Právě to jsou roky, kdy se očekává, že dojde k překročení teploty o „bezpečnou“ hodnotu 1,5 °C, a kdy se spustí neobyčejně komplikovaná kaskáda dalších změn, které se nevyhne prakticky nikdo. V porovnání s minulými daty a zprávami klimatických vědců tak došlo k výraznému posunu. Zatímco dříve se klimatická změna zdála být záležitostí, s jejímiž projevy se měly poprat zejména budoucí generace, už nyní je zřejmé, že se radikální změny projeví za života dospělých a dětí žijících právě dnes.

Nerovnoměrné dopady změny klimatu

Dopady změny klimatu se na různých místech planety projevují rozdílným způsobem. Arktida se bude například oteplovat 2x až 3x rychleji než jiné regiony. Nedostatek vody už v tak suchých oblastech, zejména okolo Středozemního moře a na Blízkém východě, může snížit dostupnost pitné vody téměř o 17 % v porovnání se současným stavem. V regionu, který již dnes trpí politickou nestabilitou, budou mít projevy půlstupňového rozdílu dramatické následky. Stejně jako na jiných místech planety se očekává, že současné problematické vlastnosti v regionech nabydou následkem změny klimatu extrémnější povahy.

Probouzející se bílí obři    

Pokud vymizí například většina tropických korálových útesů nebo se začnou nezadržitelně rozpadat grónské a antarktické ledovce, dojde ke komplexním změnám, které budou mít mnohem větší dopad než pouze to, že se hladina oceánů na další století nenávratně zvýší. Konkrétně tolik zmiňované ledovce na světových pólech hrají klíčovou roli, neboť fungují jako bílé globální odrazky. Odráží část slunečních paprsků zpět do vesmíru a tím planetu ochlazují. Pokud ale ledovce tají, snižuje se také jejich kapacita teplo zpět do vesmíru odrazit a teplo je tím pádem pohlceno zemí, která se o to více zahřívá. Tající led také odhaluje a destabilizuje permafrost, který obsahuje velké množství metanu. Vzhledem k tomu, že metan má ještě silnější oteplující účinek než oxid uhličitý, dá se očekávat další cyklus nepředvídatelných změn. Není divu, že právě ledovcům se přezdívá „spící obři“.

Riziko překročení bodu zvratu

Důležité je tudíž si uvědomit, že jednotlivé projevy změny klimatu se kombinují a navzájem posilují. Projevy změny klimatu si také budou vyžadovat adekvátní reakce. Například vedle stavby protipovodňových zdí tak bude město/stát/region muset zároveň řešit zesilující se hurikány nebo rozšíření infekčních nemocí. Jaké kombinace změn skutečně nastanou, je ale zatím neznámé. Tyto „známé neznámé“ změny klimatu jsou však projevy mechanismu zpětné vazby světového klimatického systému. Jsou to prahy, které, pokud se jednou překročí, mohou poslat Zemi do víru nevídaných socio-ekonomických a bezpečnostně-politických turbulencí.

Jaká jsou řešení

Bezprecedentní úroveň mezinárodní spolupráce, mimořádná rychlost, jednání obrovských rozměrů. To je dle Maria Moliny, držitele Nobelovy ceny za chemii, jediná cesta, jak se dopady změny klimatu dají zmírnit a kaskáda nebezpečných jevů zastavit. Podle hlavního komentátora ekonomické sekce novin Financial Times Martina Wolfa je nečinnost v souvislosti s hrozícími riziky „ostudná“. Nejde tak ani o to, že by neexistovaly technologie, které by mohly změnu klimatu zmírnit, jakožto spíše o fakt, že snižování emisí oxidu uhličitého je politicky bolestný proces. Ignorování informací uvedených ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu je šílenství, píše v návaznosti na její vydání server Grist. „Nejedná se pouze o vědeckou zprávu. Toto je křik (v podobě velmi slušně zformulované specifičnosti) několika stovek nejlepších vědců na světě, aby svět zvýšil své úsilí,“ uvádí. „Svět nemá 12 let na to, aby dostal změnu klimatu pod kontrolu,“ oponuje také v nadpisu článku, který zveřejnil Washington Post. „Máme pouze 10 let na to, abychom dokončili koordinovanou modernizaci společnosti, která je schopna této výzvě čelit. Vědci to řekli jasně. Do roku 2030 už globální emise budou muset být sníženy o polovinu (45 % v porovnání s hodnotami pro rok 2010) a to bude vyžadovat rychlé a dalekosáhlé transformace ve všech oblastech naší společnosti,“ apeluje.


Zdroje: NY Times, The Guardian, Grist