Zásadní obrat: Česko možná nové reaktory stavět nebude

Zásadní obrat: Česko možná nové reaktory stavět nebude

31. října 2018

Dle aktuálních prohlášení předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně průmyslu Marty Novákové je možné, že může dojít k odložení rozhodnutí o výstavbě dalších jaderných reaktorů v České republice. Podle prohlášení analytiků by nešlo o žádnou ztrátu, ale naopak o příležitost pro moderní energetiku.

Odložení rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů připustila také ministryně průmyslu Marta Nováková. Ta v pondělí pro zpravodajskou agenturu Bloomberg uvedla, že „O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů.“

Jádro ne, co máme jiného?

Takové rozhodnutí dává prostor znovu se zamyslet nad alternativními cestami, které stále silněji nabízí moderní energetika. „Cena obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren, ukazuje, že mohou konkurovat jaderným elektrárnám a nabízí levnější elektřinu. V následující dekádě se může Česko zaměřit na prosazení role aktivních spotřebitelů energie. Tedy domácností, které mají vlastní solární panely na střeše, baterii ve sklepě a jsou téměř energeticky soběstační. Podobná řešení doplněná například o kogenerační jednotky mohou fungovat i pro podniky,“ nabízí konkrétní řešení Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Obdobný pohled mají také ekologické organizace. Sdružení Calla a Hnutí DUHA ve společném prohlášení uvedli, že by Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo začít urychleně pracovat na moderní energetické koncepci České republiky, která zohlední dynamický vývoj technologií, proměňujících se trhů i potřebu razantně snížit emise skleníkových plynů. „Je to nezbytné nejen pro životní prostředí udržitelné pro život, ale i pro naši energetickou bezpečnost,“ stojí v jejich společném prohlášení.

Ekologické organizace chápou současnou situaci tak, že si vláda konečně uvědomila rizikové aspekty rozhodnutí o stavbě nových reaktorů. Taková situace dává podle Edvarda Sequense, energetického konzultanta sdružení Calla, příležitost k otevření debaty o proměně české energetiky. Naši energetiku podle něj můžeme dostat od spalování uhlí nebo provozu velkých a drahých jaderných elektráren k více decentrální energetice s většinovým podílem obnovitelných zdrojů.

Jak vyplývá z nedávno publikovaného průzkumu názorů veřejnosti, vláda by u lidí našla podporu pro přepracování energetické koncepce. Další podporu rozvoje moderní energetiky, tedy především využití obnovitelných zdrojů, skladování energie nebo elektromobility a dalších řešení, si přeje 79 % respondentů. Lidé se také domnívají, že moderní energetika může z domácího průmyslu udělat světového lídra.

Hradní jaderná klika

Aktuální možný odsun rozhodnutí o nových reaktorech současně vyvrací výstup ze setkání týmu expertů na energetiku, které si pozval Miloš Zeman v říjnu do Lán. Mluvčí prezidenta shrnul jednání na twitteru: „Expertní tým pana prezidenta jednoznačně podpořil jadernou energetiku a její další rozvoj. Své místo v energetickém mixu mají nadále mít i tradiční elektrárny, např. uhelné. Tým v této souvislosti podpořil prolomení limitů.“

Nápad na podobně postavený energetický mix patří do minulého století. Jaderné reaktory se nedaří stavět nikde ve světě včas ani za původně dohodnutou částku. Rozšiřování těžby hnědého uhlí za limity, jejichž zachování respektuje i vládní programové prohlášení, nedává smysl už vůbec. Zmínka prezidenta Zemana o údajné podpoře prolomení limitů těžby uhlí navíc přišla jen pár dnů po vydání zprávy mezinárodního klimatického panelu IPCC. Vědci v ní varovali před nárůstem globální teploty v důsledku klimatických změn. Jako jedno z řešení nabídli právě přechod na obnovitelné zdroje energie.

„Plány na výstavbu nových jaderných reaktorů byly realistické, asi jako kdyby chtěl někdo postavit sjezdovku na Sahaře. Možná to bude mít pár fanoušků, ale většině okolo by mělo být jasné, že jde o ekonomicky nerealistický projekt. Projekty jaderných elektráren se neobejdou bez masivních dotací a stát do dnešního dne nepředstavil veřejnosti zpracované dopady na spotřebitele elektřiny nebo státní rozpočet. Takový přístup jednoznačně nemohl uspět,“ uzavírá Martin Sedlák.