Vídeň zapojila své obyvatele a rozběhla s nimi chytré projekty moderní energetiky

Vídeň zapojila své obyvatele a rozběhla s nimi chytré projekty moderní energetiky

29. října 2018

Obnovitelné zdroje energie měly a mají v Rakousku vždy vysoký podíl na celkové výrobě energie. Dnes je podíl zelené složky energie v oblasti elektřiny u našich jižních sousedů okolo 80 % ve výrobě a 70 % ve spotřebě.

Velké množství energie pochází z vodních turbín v Alpách a větrných elektráren okolo Vídně. Vypravili jsme se přímo do Vídně, abychom prozkoumali příklady dobré praxe využití čisté energie v rakouském hlavním městě.

Komplexní přístup

Bernd Vogl je vedoucím oddělení číslo 23 vídeňského magistrátu. Jeho resort má na starosti energetiku ve městě. Ve většině českých měst byste samostatného vedoucího oddělení pro energetiku hledali asi marně. Ve Vídni je tato pozice ovšem klíčová. Hlavní město Rakouska sází na dlouhodobou strategii zlepšování čistoty ovzduší, a to ve všech oblastech. Od samotné energetiky, kde sází na využití zdrojů energie přímo ve městě, po dopravu, kde již víc než 20 let usilují o snížení počtu aut ve městě. Dopravě se Bernd Vogl při našem setkání také věnuje hned zpočátku.

„Když lidé mluví o obnovitelných zdrojích, tak mají většinou na mysli výrobu elektřiny, ta je ale pouze částí systému. V dopravě se používají v drtivé většině pouze fosilní zdroje energie. Najdete jen pár elektrických aut, které jsou poháněné energií z obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje.

Změna vnímání energetiky tak, aby se mluvilo také o mobilitě nebo zdrojích tepla, je podle Vogla důležitá. Hlavní výzvou pro něj ale je, jak změnit systém tak, aby i obyvatelé měst, včetně středu města, mohli profitovat z levné elektřiny z OZE. Podle Vogla se v současné době náklady pohybují okolo 4–5 eurocentů z větrné energie a 8–10 eurocentů z malé fotovoltaiky.

FVE v centru Vídně. Autor fotografie: Wien Energie/Ian Ehm.FVE v centru Vídně. Autor fotografie: Wien Energie/Ian Ehm.

Zapojte obyvatele do energetiky

Vídeň je výhradním vlastníkem společnosti Wien Energie, která je největším výrobcem a dodavatelem energie ve městě. Před pěti lety začalo město přes tuto společnost realizovat své plány v čisté energetice. „Pro nás je to výhoda, protože my máme nápady, ale oni působí na trhu a musí najít způsob, jak naše nápady překlopit do reality tržní ekonomiky,“ vysvětluje Vogl.

Wien Energie tak na základě zadání od města připravila systém, ve kterém mohou i lidé ve městě profitovat ze solární či větrné energie. Výsledkem jsou takzvané „občanské elektrárny“, o kterých jsme již několikrát psali, tedy projekty, ve kterých si lidé mohou koupit podíl a získají část výnosů z výroby elektřiny.

Celkem dnes existuje 26 takových elektráren. Zapojení občanů v energetických projektech vidí Vogl jako zásadní bod, který značně zvýší šanci na úspěch. „To se potvrdilo například u projektů větrné energie. Když zapojíte místní lidi a dáte jim možnost být součástí projektů, zvýší se akceptace projektu a zrychlí se také vyřízení povolení a výstavba.“

Dalším krokem pro Vídeň je podle Vogla otázka samovýroby z fotovoltaiky na bytových domech. Dodavatelé energie podle něj již přicházejí s nabídkou pro zákazníky, kde samotnou solární elektrárnu postaví vlastní dodavatel energie a lidé v domech kupují podle výroby a spotřeby buď velice levnou energii z fotovoltaiky, nebo trochu dražší energie ze sítě. Protože je ale prostor pro výrobu elektřiny ve městech omezený, jedná město Vídeň v současné době také se sousední spolkovou zemí Dolní Rakousy o výstavbě elektráren za hranicí hlavního města.

Chytré systémy pro využití čisté energie

Další strategií je vývoj komerčních modelů pro chytrou spotřebu budov. „Pracujeme s jednou společností na pilotním projektu bytového domu se 150 byty,“ říká Vogl. Budova je vybavena inovativními řídícími systémy a také tepelnými čerpadly.

„Když je na trhu levná energie z důvodu silné výroby větrných elektráren, energie se v budově uloží formou tepla, které se spotřebuje v následujících dnech, kdy třeba systém podle předpovědi počasí ví, že elektřina bude dražší,“ popisuje Vogl. Budova se tedy o trochu víc vytopí a takto uložené teplo v ní zůstane až tři dny. „Většinu času přitom vítr fouká, skoro nikdy se nestane, že by tři dny za sebou nefoukalo,“ dodává.

Akumulace jako taková je samozřejmě i ve Vídni ústředním tématem. V nové městské části Aspern, která se buduje na okraji města, město společně s Wien Energie a firmou Siemens zkoumá různé možnosti kombinace výroby a akumulace energie a jejich vliv na distribuční síť.

V celé Vídni podle Bernda Vogla v současné době existuje na 300 – 400 malých zdrojů akumulace, z nichž je 220 provozováno pomocí dotací. Podle Vogla je ale důležité, aby města vytvářela možnosti, jak nevnímat pouze samotnou akumulaci, ale i třeba vytváření legislativních a technologických podmínek pro sdílení energie. „Chceme vytvářet menší sítě, kde mám třeba možnost prodat vyrobenou energii sousedovi,“ říká Vogl.

Klíčová bude podle něj otázka, jak se na akumulaci budou dívat distribuční firmy. „V současné době moc nechtějí investovat do akumulace, proto je musíme motivovat k tomu, aby se nedívali jen na provoz sítě, ale i na ukládání energie,“ říká Vogl. „Akumulace je energetickým zlatem budoucnosti,“ vysvětluje Vogl.

Je patrné, že akumulace je pro město Vídeň velice široký pojem a že se na její rozvoj dívají komplexně. „Zajímavou cestou je například ukládání energie do země, kde můžete energii vyrobenou v létě uložit do země a využít jí v zimě na vytápění,“ dodává Vogl. První takové pilotní projekty se ve Vídni rozvíjí v budovách škol.

„V této oblasti vnímáme velký zájem ze strany developerů, ale menší zájem ze strany dodavatelů energie, protože stále ještě chtějí především prodávat co nejvíc kilowatthodin. To je ale chyba, protože se musí připravit na trh v době dekarbonizace. Pokud se nezmění, přijde někdo jiný, kdo bude nabízet efektivní služby pro zákazníky, a oni prostě skončí.“

Autorem textu je člen představenstva Solární asociace.