Cenné materiály neskončí na skládce: ze starých baterek udělají hnojivo

Cenné materiály neskončí na skládce: ze starých baterek udělají hnojivo

28. října 2018

Finská firma umí vyrobit ze stopových prvků používaných v alkalických bateriích zemědělské růstové doplňky a hnojiva. Využívá k tomu inovativní chemické postupy, díky nimž je schopna znovu využít až čtyři pětiny pro růst rostlin důležitých chemických prvků, které staré baterie obsahují.

Finská společnost Tracegrow objevila způsob, jak znovu využít většinu složení alkalických baterií, a to k výrobě výživových doplňků (mikronutrientů) a zemědělských hnojiv, tedy látek užívaných v konvenčním zemědělství pro podporu růstu plodin.

Alkalické bateriové články fungují na základě reakce dvou stopových prvků – zinku a manganu (oxidu manganičitého). Minulý rok se jich na světě vyrobilo 10 miliard a jejich spotřeba ročně stoupne o 5–6 procentních bodů.

Ještě před necelými patnácti lety se vybité alkalické baterky v zemích EU vozily na skládky. Tato praxe v roce 2004 díky legislativě EU skončila. Část z nich končí v tavicích pecích, kde se z nich získává zinek. Většina se ale skladuje v různých částech Evropy a končí tak bez dalšího využití. Členské státy EU se zavázaly recyklovat 50 procent alkalických baterií, což znamená až 125 tisíc tun ročně. Nová technologie Tracegrow by tomu mohla významně pomoci.

Firma si stanovila cíl využívat 80 procent stopových prvků obsažených ve vybitých alkalických bateriích. Celosvětově se baterie, které se ocitly za horizontem své životnosti, zatím k dalšímu použití téměř nezužitkovávají. A to navzdory tomu, že finská společnost není jediná, která se o to pokouší.

Tracegrow k tomu inovativním způsobem z použitých alkalických baterií získává a po následném pročištění znovu využívá pro život důležité stopové prvky: zinek, mangan, draslík či síru. A z těchto ekologicky šetrným způsobem získaných surovin následně vyrábí zemědělské mikronutrienty a hnojiva. Výsledný produkt je tekutá směs obsahující zinek, mangan a menší poměry draslíku a síry.

Ředitel společnosti Tatu Leppänen k tomu říká: „Náš inovativní přístup spočívá v novém chemickému postupu.“ Baterie totiž obsahují životnímu prostředí a zdraví škodlivé součásti, které se díky technologickému postupu, který firma uplatňuje, daří oddělovat od těch užitečných. Výhodou také je, že procesy zpracování a výroby jsou energeticky nenáročné a nevzniká během nich odpadní voda.

Během tohoto procesu se staré použité baterie nejprve rozdrtí, drť se poté filtruje a čistí loužením. Škodlivé přísady, jako například těžké kovy nikl či rtuť, které se během čištění oddělí, se posílají do zařízení pro zpracování a skladování nebezpečných odpadů.

Společnost kontroluje čistotu svých produktů pomocí vlastního měření a testů a zapojena je i nezávislá kontrolní instituce. Výrobky tedy předtím, než putují do prodeje, splňují veškeré požadavky na čistotu a nezávadnost.

Ročně se po celém světě z půdy vyplaví přibližně 20 milionů tun manganu a 13 milionů tun zinku. Přibližně 50 procent světových půd trpí nedostatkem zinku, což se projevuje nižšími zemědělskými výnosy a výživovou hodnotou úrody. Podle Světové zdravotnické organizace nedostatek zinku způsobí 800 tisíc předčasných úmrtí ročně.

Podívejte se na video (s anglickými titulky), jak společnost Trace Grow vyrábí z baterií hnojivo.

 

Zdroje: Yle, Business Finland, Trace Grow, Vimeo