Se změnami klimatu pomůže rozvoj obnovitelných zdrojů, potvrdili vědci

Zpráva IPCC mapovala čtyři scénáře pro udržení růstu světové teploty o 1,5 °C, které počítaly s různým druhem opatření založených na zachytávání uhlíku přírodní cestou nebo redukci emisí prostřednictvím technologií. Svět musí podle vědců zajisti dodávky elektřiny ze 70-85 % z obnovitelných zdrojů energie v polovině století. Mezi další zásadní opatření patří podle mezinárodního panelu opětovné zalesňování, přechod k elektrifikaci dopravy a technologií pro zachytávání uhlíku. Svět podle vědců nalézt takové opatření, která do roku 2030 sníží celosvětové emise o 45 % oproti roku 2010. Do roku 2047 je pak třeba dosáhnout globální uhlíkové neutrality, pokud máme mít 66% šanci na růst teploty pouze o 1,5 °C.

„Právě obnovitelné zdroje energie jsou vedle zvyšování energetického účinnosti hlavními pilíři dekarbonizace světové ekonomiky. Hlavní výhodou rozvoje obnovitelných zdrojů je jejich cenová dostupnost, spolehlivost a bezpečnost technologií. Jen během příštích pěti let přibyde na světě tisíc gigawattů nových solárních a větrných elektráren. Podobně rychlý nástup bezemisní výroby nemůže nabídnout žádný další zdroj energie,“ komentuje globální výzvy ochrany klimatu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) již letos na jaře spočítala, že podíl obnovitelné energie se pro udržení růstu globální teploty v rozumných mezích musí zvýšit mezi lety 2017 a 2050 z 25 % na 85 %. Hlavní růst pak mohou zajistit především solární a větrné elektrárny. Právě podle letos publikované studie IRENA ukázala, že investice do technologií zajišťující redukci emisí jsou nižší než úspory, které přinesou v podobě zlepšení životního prostředí.

V roce 2050 může úspora v zamezení vzniku negativních dopadů klimatických změn dosáhnout až 6 miliard dolarů ročně. Vedle redukce nákladů v podobě poškozeného zdraví nebo škod na životním prostředí by došlo také ke zvýšení globálního blahobytu, hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Celkový přínos prostřednictvím zvýšeného HDP od roku 2018 do roku 2050 je odhadován na 52 bilionů dolarů. Globálně by přibylo 11 tisíc nových pracovních míst v oblasti výroby, výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie.

O půl stupně více

IPCC také shrnul, co by svět čekalo, pokud globální teplota vzroste o 2 °C. Vědci v takovém případě varují větším množstvím extrémních jevů počasí. Nárůst hladiny moří by byl o 10 cm vyšší, zanikly by de facto všechny korálové útesy. Došlo by k vyššímu propadu potravinové produkce s tím, že nejvíce ohrožené jsou oblasti v subsaharské Africe, jihovýchodní Asii a jižní a střední Americe. O 50 % více světové populace by se potýkalo s nedostatek vody.



Při růstu teploty o 2 °C by přibylo extrémně horkých dnů, se kterými se Evropa potýkala během letošního léta. Právě na severní polokouli by přibylo více úmrtí a lesních požárů spojených s vysokými teplotami.

Nobelovka za mapování vztahu ekonomiky a změn klimatu

Symbolicky ve stejný den, kdy představil IPCC svou varovnou zprávu, získali dva američtí vědci, William D. Nordhaus a Paul M. Romer, Nobelovu cenu za ekonomii. Ve své práci se zabývají vztahem inovací, změn klimatu a ekonomikou a jejich výstupy měly podle Švédské akademie věd velký přínos k tvorbě globálních politiky. Jejich základní přínos spočívá ve vytvoření nástrojů, které pomáhají najít odpovědi na to, jak lze zajistit dlouhodobý, a přitom udržitelný ekonomický růst. 

„Pokud provedeme potřebné změny politiky, můžeme dosáhnout podstatného pokroku v ochraně životního prostředí – a můžeme to udělat, aniž bychom se vzdali možnosti dalšího růstu,“ uvedl dnes prof. Romer, oceněný za teorii endogenního růstu.

Profesor Nordhaus z Yale byl prvním akademikem, který vytvořil kvantitativní model popisující vztah ekonomiky a klimatu. Dnes se jeho práce používá k posouzení důsledků politických opatření, jako je například zdanění.