Totální likvidace v podání Roundupu. Podle soudu může způsobit rakovinu

Totální likvidace v podání Roundupu. Podle soudu může způsobit rakovinu

04. září 2018

Postřik na plevel s názvem Roundup je běžně k dostání v zahradnických potřebách a některých drogeriích a je oblíbeným ničitelem nežádoucích rostlin mnoha zahrádkářů. Události z poslední doby však ukazují, že Roundup není žádné neviňátko a kromě hubení plevele má jeho používání zřejmě fatální dopady také na zdraví člověka.

Smutný příběh školníka z Kalifornie

Během léta padlo první klíčové rozhodnutí soudu. V USA žaloval kalifornský školník výrobce herbicidu Roundup, společnost Monsanto. Dewayne Johnson se během své práce staral také o rozsáhlé školní pozemky a používal pro hubení plevele běžně dostupný postřik od společnosti Monsanto, která nyní již patří německému Bayernu AG. Dewayne Johnson sice při práci s postřikem používal ochranný oděv, ale když zafoukal vítr, běžně se mu podle jeho tvrzení dostal postřik přímo do tváře. Za několik let práce na školních pozemcích se panu Johnsonovi rapidně zhoršilo zdraví a byla mu diagnostikována rakovina, konkrétně Hodgkinův lymfom.

K diagnóze rakoviny u pana Johnsona došlo před čtyřmi lety a teď mu zbývá pár měsíců života, přesto se svůj zbývající čas rozhodl strávit v soudní místnosti, aby potrestal údajného viníka jeho nemoci, kterým je podle jeho žaloby právě postřik na plevele Roundup. Soud pro školního správce dopadl příznivě, podle rozhodnutí soudu má společnost Bayern AG zaplatit poškozenému 289 milionů dolarů. Verdikt soudu říká, že herbicid velmi přispěl k mužově rakovině a že výrobce měl o potenciálních rizicích informovat varovnou etiketou. Přestože koncern Bayern jakékoli spojení mezi používáním postřiku a vznikem rakoviny popírá, počet dalších amerických žalob proti účinkům Roundupu se za poslední dny zvedl z počtu 5200 na 8000.

Evropou obchází strašidlo glyfosátu

Výsledek amerického soudu se nedá interpretovat tak, že se negativní účinky Roundupu na lidské zdraví projeví také konzumací potravin z polí nebo zahrad, kde byl aplikován. Přesto existuje řada varovných signálů a debata o jeho zákazu se vede v USA i EU několik let.

Glyfosát je celosvětově (EU ani ČR nevyjímaje) nejpoužívanějším totálním herbicidem, který se používá v zemědělství na hubení plevele. Spotřeba glyfosátu ve světě výrazně vzrostla po nástupu geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči němu odolné. Mezi nejznámější produkty založených na glyfosátu patří právě Roundup společnosti Bayern AG. I přes vysokou míru spotřeby není o bezpečnosti glyfosátu jasno a například Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) tuto látku v březnu 2015 zařadila mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka (do skupiny 2A).

V listopadu 2017 proběhlo na půdě EU hlasování o zákazu používání herbicidu glyfosátu, avšak navzdory nesouhlasu třetiny členských států byla jeho licence prodloužena o dalších pět let. Prodloužení licence podpořila i Česká republika. Evropská komise původně navrhovala desetiletou obnovu licence. Jiný postoj k problematice má Evropský parlament, který se zasazuje o postupný zákaz používání. Europoslanci v roce 2017 dokonce přijali nezávaznou rezoluci, ve které požadují úplný zákaz používání herbicidu glyfosátu (v domácnostech, zahradách i zemědělství) do konce roku 2022.

Ušetřeny nezůstaly ani dětské cereálie

Další ranou pro výrobce totálního hubiče plevelů jsou také výsledky testů dětských cereálií a tyčinek, které provedla americká Pracovní skupina pro životní prostředí (EWG). Testy ukázaly, že ze 45 vzorků dětských cereálií bylo nalezeno větší množství glyfosátu v 31 z nich, a to v takové úrovni, kterou nelze podle autorů testu považovat za bezpečnou. Dětské cereálie, jako například populární Cherios, jsou vyrobeny z konvenčního ovsa ošetřovaného glyfosátem, zbytkové množství glyfosátu bylo však nalezeno také v cereáliích organického původu.

Přesto je Roundup stále běžně používán v zemědělství, například v České republice je v současnosti hojně využíván pro postřiky obilí i slunečnice. Čeští zemědělci tvrdí, že po použití postřiku rostliny lépe schnou a není nutné je po sklizni dosušovat. O jeho omezení však již jedná Ministerstvo zemědělství a pro údržbu městské zeleně ho již zakázali v Brně a Českých Budějovicích. Raději hubí plevel vařící vodou či běžným vyrýváním než zabijákem čehokoli živého v okruhu aplikace postřiku, podle názoru amerického soudu člověka nevyjímaje.

Zdroje: The Economist, EWG, iDnes, Fox Business, Infolist: Opravdové potraviny pro všechny Evropany