Švédsko splní svůj cíl 2030 pro podíl obnovitelných zdrojů už tento rok

Švédsko splní svůj cíl 2030 pro podíl obnovitelných zdrojů už tento rok

17. srpna 2018

Švédsko díky jasné vládní podpoře a investicím do větrných elektráren dosáhne svého klimaticko-energetického cíle pro rok 2030 o dvanáct let dříve.

Na konci roku 2018 by mělo ve Švédsku stát téměř 3 700 větrných turbín s celkovou instalovanou kapacitou 7,5 gigawattů a odhadovanou roční produkcí téměř 20 terawatthodin (TWh). Pro srovnání, dva bloky jaderné elektrárny Temelín v průměru ročně vyrobí 14 TWh.

Švédsko a Norsko v roce 2012 spustily společný trh s certifikovanou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Obě země si tehdy zároveň stanovily společný cíl nejpozději v roce 2030 vyrábět 28,4 TWh z obnovitelných zdrojů. V obou případech do tohoto trhu není zařazena elektřina z vodních elektráren, které jsou hlavním zdrojem obou zemí.

Švédsko ale postupovalo mnohem rychleji, než očekával původní plán. Cíle pro rok 2030 pravděpodobně dosáhne do konce letošního roku. V roce 2017 se proto švédská vláda rozhodla zvýšit vlastní závazek pro rok 2030 o dalších 18 TWh.

Zdroj: Svensk VindergiZdroj: Svensk Vindergi

Švédská spotřeba elektřiny je přibližně 150 TWh ročně, přibližně jednu desetinu z toho vyrobí větrné elektrárny. Ještě v roce 2012 to přitom bylo o polovinu méně. Právě nárůst počtu větrných turbín a tomu odpovídající produkce elektřiny z větru je hlavním tahounem švédského růstu čistých zdrojů.

„Když se švédská vláda rozhodla navýšit cíl o dalších 18 TWh, trh v průběhu roku reagoval rekordním přílivem investicí,“ říká Markus Selin ze švédské státní energetické agentury Energimyndigheten. „V současnosti se realizují energetické projekty, které by měly vyprodukovat 15,2 TWh z obnovitelných zdrojů, z toho 11,6 TWh připadá na vítr,“ dodává.

Zdroj: Swedish Wind Energy Association, grafika: Bloomberg BusinessweekZdroj: Swedish Wind Energy Association, grafika: Bloomberg Businessweek
Švédsko již dříve uzavřelo dohodu napříč politickým spektrem, že do roku 2040 bude veškerou elektřinu vyrábět z obnovitelných zdrojů. V roce 2015 přitom obnovitelné zdroje pokryly 57 % švédské spotřeby elektřiny, v roce 2016 to bylo přes 50 %. Většinu z toho připadlo na vodní elektrárny. Zbývající produkci zajistilo převážně deset jaderných reaktorů, přičemž činnost čtyř z nich je postupně utlumována. Postupující změna klimatu a extrémní projevy počasí navíc mohou produkci z jaderných reaktorů do budoucna zkomplikovat. Nedávno byl totiž kvůli vysokým teplotám chladící vody odstaven druhý blok jaderné elektrárny Ringhals.

Zdroj: http://www.energimyndigheten.seZdroj: http://www.energimyndigheten.se

Minulý rok švédská vláda (sociální demokraté a zelení) schválila ještě ambicióznější cíl pro obnovitelné zdroje, podle nějž by v roce 2045 Švédsko mělo nulovou uhlíkovou stopu. „Myslím, že tento cíl rozhodně splnit můžeme. Že je to možné, vidíme na cílech stanovených v minulosti. Například na cíli pro rok 2020, který jsme splnili již teď. Vlastně postupujeme rychleji, než se předpokládalo. Jakmile určíte cíl a vydáte se za ním, dají se věci rychle do pohybu. Uvidíme. Nepřekvapilo by mne, kdybychom tohoto cíle dosáhli dříve než v roce 2045,“ uvedla pro The Local Isabella Lövinová, švédská ministryně pro klima.

Světové trendy

Pro srovnání přípomeňme celosvětové trendy. Od roku 2010 roste celosvětová instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů o 8–9 procentních bodů ročně. To představuje více než dvojnásobné tempo oproti konvenčním zdrojům. V roce 2017 se po celém světě instalovalo 167 GW obnovitelných zdrojů, převážně větrných a solárních. Tedy výkon, který odpovídá energetické spotřebě Brazílie. Největší růst obnovitelných zdrojů na celém světě zaznamenala v minulých letech Asie – celkových 42 % projektů.