Praha chce porazit změnu klimatu pomocí samotné přírody. Jak na to půjde, prozradí Ondřej Mirovský

07. srpna 2018

Česko do budoucna čeká více tropických dnů a nocí. Už teď pociťujeme postupující a sílící změnu klimatu. Projevy přitom nejsou rovnoměrné. Počasí nabývá extrémnějších podob. Jeden rok panují rozsáhlá sucha, další rok přijdou záplavy. V některých oblastech padají rekordní teploty, ale za jejich humny může přívalový déšť zatopit sklepy a přízemí rodinných domů. Mohou se obce a města připravit na dopady a projevy klimatických změn? A jak se na ně chystá Praha? O tom jsme mluvili s místostarostou Prahy 7 a zastupitelem hlavního města Ondřejem Mirovským.

Jak se Praha chystá na dopady změny klimatu?

Dnes víme, že změna klimatu nebude probíhat rovnoměrně a pozvolna. S přibývajícím teplem v atmosféře se začne extremizovat také počasí. Budou častější a intenzivnější bouře, přívalové deště, sucha, povodně či tropické dny a noci. V obecné rovině proto bude důležité vytvářet taková místa, která budou vůči těmto projevům co nejodolnější a nejméně zranitelná. Budeme u toho muset být hodně vynalézaví a chytří.

Co konkrétně to bude znamenat?

Praha má výhodu, že patří k nejzelenějším městům v Evropě. I přesto je stále mnoho míst, kde můžeme sázet stromy. Stávající zeleň je důležité chránit proti často bezuzdné zástavbě. Vzorem nám můžou být severské země, kde se řada developerských projektů připravuje v reakci na to, jaké stromy na místě už rostou. Dospělé stromy mají obrovskou přidanou hodnotu, v řadě zemí to už chápou, u nás zatím ne. Sucho bohužel pociťují ale také nově vysazené stromy. Vidíme to u nás na Praze 7, letos je tak málo srážek, že se řada zimních výsadeb vůbec nechytla. Je to pro nás velké poučení do budoucna, že i odolnější druhy s balem potřebují pravidelnou, vydatnou zálivku, ideálně z dešťové vody.

Místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský.Místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský.

Většinu dne jsme však v domě, jak může město své obyvatele bránit proti horkům v nich?

Samostatná kapitola jsou budovy. U těch obecně platí, že kvalitní obálka a izolace, jsou zárukou stabilního vnitřního prostředí. Vodní a zelené prvky – zelené střechy, fasády či balkóny – zlepšují mikroklima v okolí budov. Důležité jsou také vnější stínící prvky, které mohou ochladit vnitřní prostředí o pár stupňů. U nás se zatím moc nehovoří o světlosti a tmavosti fasád, administrativní budovy kryté tmavým sklem, kterých po Praze vyrostlo jako hub po dešti, mi v tomto ohledu přijdou jako naprosto nepromyšlené. Ale ty se dají alespoň klimatizovat.

Horší je to u starších blokových zástaveb, tady nás čeká velká bitva s často zcela neústupnými památkáři. Doufám, že i oni pochopí, že památková ochrana je sice v případě Prahy veledůležitá, ale že ještě o něco více důležitější je, aby se v domech dalo alespoň trochu snesitelně žít. Zejména v těch, v nichž žijí senioři a děti, které extrémní teploty a vlny veder postihují nejvíce.

Prahu v minulosti potrápila také Vltava. Co může dělat proti povodním?

Na povodně se Praha připravuje soustavně. Každý rok se konají cvičení, v rámci nichž jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a protipovodňový krizový štáb vždy v rámci jednoho dne staví v konkrétním úseku protipovodňové ochrany a trénují reálné situace, jež během povodní hrozí.

Kdo se zapojil do plánování těchto opatření?

Adaptační strategie, tedy dlouhodobý, obecný plán, jak Prahu připravit na změnu podnebí, vznikala několik let. Podílely se na ní desítky odborníků, vědců, úředníků i zástupců dotčených neziskových organizací. Zapojit se mohla i laická veřejnost. Výsledky průběžně prezentoval tým lidí z Institutu plánování rozvoje spolu s vybranými experty. První část strategie popisuje, jaké změny Česko a Prahu čekají, včetně výsledků klimatologických modelů.

Druhá, konkrétnější část, která vznikla na základě práce odborných, tematicky zaměřených skupin, představuje jakýsi katalog možných opatření. Rada hlavního města následně nechala zpracovat také akční plán, který popisuje už jednotlivé kroky, které by Praha měla realizovat v letošním a příštím roce. Na konci roku 2019 se tento akční plán vyhodnotí a vypracuje se jeho pokračování pro roky následující. V mých očích je akční plán zatím málo ambiciózní a pevně doufám, že ten budoucí půjde mnohem dál. Inspirovat se musíme v zahraničí, v Dánsku, Španělsku, Portugalsku či Francii.

Místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský.Místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský.

Změní se s rostoucími teplotami také doprava ve městech?

Vozy pražské hromadné dopravy se musí klimatizovat, jiná cesta není. Vozový park by se měl ale co nejrychleji vydat cestou elektromobility – znečištěné ovzduší je další problém, který nesmí nechat pražské politiky netečnými. Ročně kvůli němu trpí tisíce lidí nemocemi dýchacích cest, opět zejména ti nejmladší a nejstarší. Málo se ale zatím mluví o tom, že ruku v ruce se zvyšováním komfortu cestujících a modernizací vozidel MHD musí jít také snaha snižovat emise skleníkových plynů. Elektromobilita totiž neznamená automaticky menší uhlíkovou stopu.

Praha má také výhodu v tom, že zatím je v metru studený vzduch. Například v Londýně je tomu naopak. Cestující se tak během tropických veder mohou zchladit například už pouhou cestou podzemkou. Na to asi nikdo při stavbě nemyslel, pražské metro se hloubilo tak hluboko, protože mělo za studené války sloužit jako součást pražských protiatomových krytů.

Zmínil jste emise a čisté zdroje. Chystá se Praha i v tomto směru?

Ve snaze redukovat emise a znečištění ovzduší – ať už polétavého prachu, či skleníkových plynů – zatím Praha těžce pokulhává. Jenom snaha vymyslet funkční regulační řád, tj. omezení dopravy v době vážných smogových situací, vyvolala vlnu nevole. Nikdo si neumí představit, jak by se například zabránilo vjezdu aut do Prahy, jak zněl jeden z návrhů. Praha má obrovskou nevýhodu v tom, že je tranzitní město, chybí jí okruhy. Kde ale může určitě zabrat, je ve snižování vlastních emisí skleníkových plynů.

Už stovky měst po celém světě se připojily k iniciativě Pakt primátorů a starostů. Praha zatím podepsala pouze jeho adaptační podčást, Mayors Adapt. Nastal nejvyšší čas, aby se připojila také k mitigační části a zavázala se tak vypracovat jasný plán, jak omezí vlastní emise skleníkových plynů na minimum. Proč by například nemohly pražské úřady odebírat elektřinu z obnovitelných zdrojů? Je to i otázka národní bezpečnosti. Investovat několik set miliard do výstavby nových jaderných bloků a další stovky miliard do následného doplácení ČEZu státem a ocitnout se podobně jako Maďarsko na dlouhé roky v ruském vazalství, nemůže chtít nikdo, kdo to myslí se svobodou a blahobytem naší země vážně.