M. Poche: Finanční riziko nehrozí. Vyšší cíle pro energetické úspory podpoří inovace, investice a zaměstnanost

28. července 2018

Evropa zefektivní svou spotřebu energie o 32,5 % v roce 2030. Jaké jsou přínosy přijaté směrnice o energetické účinnosti pro občany a průmysl? A jak v Evropě udržet investice do šetrných zdrojů energie? Odpovídá europoslanec Miroslav Poche.

Evropa zná finální podobu směrnice o energetické účinnosti. Jaké přínosy pro občany a průmysl bude mít zvýšení energetické efektivity?

Energetická účinnost má celou řadu přínosů. Snížení spotřeby energie přináší finanční úspory, snižuje místní emise nebo zlepšuje bezpečnost dodávek. Investice do zateplování domů nejen šetří energii, ale mají také vliv na lepší zdravotní stav lidí v nich žijících. Vyšší cíl vytváří také větší tlak na inovace, což se projeví v zavádění nových technologií. Nesmíme zapomínat ani na to, že snížením naší spotřeby bude Evropská unie utrácet méně za dovoz ropy a zemního plynu a takto uspořené prostředky bude možné investovat tady.  

Nakolik bylo složité vyjednat společnou pozici napříč členskými státy?

Sladit pozice členských států nebylo jednoduché. Bulharské předsednictví muselo vynaložit hodně úsilí, aby se našla většina pro rýsující se kompromis. Některé země chtěly prosadit mnohem větší úspory a jejich pozice byla blízká Evropskému parlamentu. Na druhé straně stály některé členské země, které se obávaly dopadů, které by vyšší závazky mohly přinést. Výslednou dohodu však podporuje, nebo alespoň aktivně neblokuje, výrazná většina v Radě.  

Také v Evropském parlamentu probíhala v průběhu schvalování pozice živá debata. Do pozice hlavního vyjednavače jste byl nominován až v průběhu schvalovacího procesu, což není zcela běžné. Jaké okamžiky v Parlamentu hodnotíte jako zásadní? Do jaké míry se Parlamentu do výsledné podoby podařilo prosadit své cíle?

Evropský parlament dlouhodobě volal po mnohem vyšších závazcích v oblasti energetické účinnosti a úspor. Opakovaně požadoval, aby do roku 2030 došlo k snížení spotřeby o 40 procent. Potvrdilo to i hlasování na Výboru pro průmysl a energetiku loni v listopadu. Zásadní ale bylo nalezení realistické pozice na plenárním zasedání počátkem letošního roku, což usnadnilo hledání kompromisu s členskými státy.

Poche: Finanční riziko nehrozí. Vyšší cíle pro energetické úspory podpoří inovace, investice a zaměstnanost.Poche: Finanční riziko nehrozí. Vyšší cíle pro energetické úspory podpoří inovace, investice a zaměstnanost. 

V Česku vydal Svaz průmyslu a dopravy varovné prohlášení, že závazky představují velké finanční riziko pro průmysl i spotřebitele. Zohlednili jste při přípravě cílů podobné obavy?

Obavy průmyslu jsme samozřejmě zohledňovali. Za posledních šest měsíců jsem měl celou řadu schůzek se zástupci různých evropských asociací, jednotlivých sektorů nebo průmyslových společností. I z jejich strany však zaznívalo, že nové závazky mohou přinést poměrně velké finanční náklady. Zároveň ale také tyto prostředky budou mít příznivý dopad na rozvoj našeho hospodářství, na zaměstnanost nebo na rozvoj nových technologií. Z těchto důvodů jsme také žádali Evropskou komisi, aby přepracovala své modely, na základě kterých navrhovala konkrétní cíle, s aktuálními diskontními sazbami používanými v členských zemích. Právě tyto modely ukázaly, že cíl pro energetickou účinnost v rozmezí 32 až 35 procent je nákladově efektivní a návratnost investic je poměrně rychlá.

V průběhu června vznikly cíle pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, úspor a strategie pro bezemisní evropskou ekonomiku. Jak může Evropa a členské státy nejlépe závazky naplnit ve skutečnost?

Přijetím nové legislativy vznikl jasný a předvídatelný rámec pro nadcházející desetiletí, což umožní zejména investorům a firmám začít plánovat, kam nasměřovat finanční prostředky. Samo o sobě je toto velmi důležitý signál, který Unie vyslala a který přispívá k naplnění přijatých závazků.

Ve strategickém dokumentu Energetická unie se můžeme dočíst, že cílem EU je stát se leaderem v oblasti obnovitelných zdrojů. Investice do nových obnovitelných zdrojů se však přesouvají do Asie nebo Ameriky. Jak chce tedy EU tento cíl naplnit?

Evropský parlament a Rada v poslední době přijala nebo alespoň začala schvalovat celou řadu nových opatření, které mají z Unie opět udělat leadera v oblasti obnovitelných zdrojů a čistých technologií. Nová směrnice o obnovitelných zdrojích je pouze jedním z nástrojů, které k tomu mají směřovat. Velkou roli bude hrát změna struktury trhu s elektřinou, který by měl otevřít cestu k decentralizaci celého systému a umožnit spotřebitelům, aby se více podíleli na výrobě elektřiny. Očekává se také velký rozvoj v oblasti energetických služeb. To vše bude přispívat k rozvoji segmentu čisté energie, což dává evropským společnostem velkou příležitost, jak se stát špičkou v tomto odvětví, a to nejen z hlediska objemů, ale také z hlediska technologické kvality evropských výrobků.

Úspory energie nebo komunitní projekty obnovitelných zdrojů jsou podle nové strategie receptem na boj s energetickou chudobou. Čím tedy mohou podobné projekty prospět ohroženým cílovým skupinám?

Nová směrnice o energetické účinnosti je první evropskou legislativou, která bude obsahovat jasné požadavky na to, aby část opatření vedoucích ke snížení spotřeby byla realizována prioritně v ohrožených cílových skupinách. Považuji za velký úspěch, že se Parlamentu podařilo toto ustanovení při jednání s členskými státy prosadit. Je to první konkrétní krok k řešení problému energetické chudoby, na který jsme už několik let opakovaně upozorňovali. Cílem je, aby vznikly programy, které budou například cíleně zateplovat budovy, kde žijí lidé z ohrožených skupin. Nebo se zlepší domácnostem čelícím energetické chudobě přístup k šetrnějším způsobům vytápění nebo úspornějším spotřebičům. To vše by mělo vést ke snížení jejich spotřeby a umožnilo by jim to snáze platit účty za teplo, plyn nebo elektřinu.  

Do roku 2050 by měly být budovy energeticky neutrální. Je právě sektor budov klíčový pro naplnění cílů v oblasti energetické účinnosti?

V průběhu schvalování se jasně ukázalo, že právě v budovách máme v celé Unii velký prostor k dalším úsporám. V uplynulých letech se výrazně zvýšila účinnost v průmyslu. Ale v budovách je podle některých odhadů potenciál úspor nevyužit ze tří čtvrtin.  

Projekty energetických úspor nebo instalace obnovitelných zdrojů lze podpořit z evropských peněz. Měla by to být priorita také pro příští desetiletí?

Finanční podpora bude klíčová. Při jednáních s Komisí jsme o tom opakovaně hovořili a byli jsme ujištěni, že podpora energetických úspor bude jednou z priorit, na které budou evropské prostředky vynakládány.  

---------

Aktualizace směrnice o energetické účinnosti je součástí širšího legislativního balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Finální jednání mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a členskými státy zastoupenými v Radě Evropské unie probíhala pod vedením bulharského předsednictví a dohody bylo dosaženo 19. června 2018. EU má stanoven indikativní cíl 32,5 % zvýšení energetické efektivity do roku 2030. Cíl bude přehodnocen v roce 2023 a v důsledku poklesu cen technologií může dojít k jeho navýšení. Finální podoba směrnice musí být nyní formálně schválena plénem Evropského parlamentu a Radou EU. To je očekáváno na podzim letošního roku.

V souvislosti s konzultací byl zveřejněn dotazník určený pro širokou veřejnost a zástupce soukromého i veřejného sektoru. I vy tak můžete přispět svým pohledem a ovlivnit výslednou podobu nízkouhlíkové strategie pro Evropu v roce 2050. Dotazník k dispozici na tomto odkazu